hadí

Nové mikro-CT skeny zmije pavoukoocasé z Íránu ukázaly, že její nápadně pavoučí zakončení ocasu nemá žádnou zvláštní kostěnou stavbu. „Nohy“ i oválná část připomínající tělo pavouka vznikají z výrazně přeměněných, prodloužených a místy srostlých šupin tvořených keratinem. Had nehybně splývá se skalnatým prostředím a pohybem ocasu láká ptáky, kteří návnadu považují za pavouka. Zjištění označuje výzkum za mimořádný příklad evoluce kůže a upozorňuje, že podobné měkké adaptace by z fosilií nebylo možné poznat.

Hadi se potýkají s toxickými žábami z amazonské oblasti, a proto si vyvinuli metodu, jak se zbavit jedů. Někteří hadi odmítli žáby jíst, zatímco jiní je targali po zemi, aby jed odstranili. Vývoj takových obranných mechanismů je důsledkem miliony let trvajícího přizpůsobení se toxickým látkám, používaným rostlinami i zvířaty k ochraně. Biologové zkoumají, jak zvířata tolerují a neutralizují tyto toxiny, což by mohlo vést k lepší léčbě otrav u lidí. Evoluční boj mezi predátory a jejich kořistí stále pokračuje, což ukazuje, jak zásadní roli hraje toxicita v přírodních ekosystémech.