V dubnu 2025 došlo u izraelského pobřeží k historicky prvnímu smrtícímu útoku neškodných žraloků druhu Carcharhinus obscurus na člověka. Příčinou útoku byl zřejmě omylem způsobený souboj, když žralok chytil video kameru místo potápěče. Díky krvi a panice došlo k přilákání dalších žraloků, což vedlo k tragédii. Žraloci byli přitom dosud považováni za neagresivní vůči lidem a oblast je oblíbená pro eko-turistiku. Vědci navrhují jako řešení zákaz krmení žraloků, aby se předešlo podobným incidentům.

Když se Napoleonova armáda v roce 1812 stahovala z Ruska, čelila extrémním zimním podmínkám, hladu a nemocem. Nová studie zkoumající DNA zubů 13 vojáků naznačuje, že příčinou byly paratyfus způsobený Salmonellou enterica a návratná horečka způsobená bakteriemi Borrelia, přenášenými vešmi. Přestože není vyloučeno, že tyfus hrál roli, analýza jeho přítomnost neprokázala. Výzkumníci zdůrazňují, že k plnému pochopení epidemických nemocí Napoleonovy armády bude zapotřebí více vzorků. Odhaduje se, že smrtonosný mix vyčerpání, chladna a nemocí byl hlavní příčinou úmrtí.

Jižní oceán absorbuje velké množství oxidu uhličitého a tepla, ale podle německých vědců může po ukončení emisí uvolnit obrovskou dávku tepla. Toto 'říhnutí' by mohlo znovu spustit globální oteplování na více než století. Rozsáhlé modely naznačují, že ochlazení planety po zastavení emisí nebude rovnoměrné a že jižní polokoule bude nejvíce postižena. Studie také zpochybňuje přímou souvislost mezi kumulativními emisemi CO2 a globálním oteplováním, což má dopady na politické rozhodování. Výsledky naznačují, že dopady klimatických opatření mohou být viditelné až po dlouhé době.

Přechod do dospělosti přináší změny i v oblasti srdečního zdraví, kdy dochází k nárůstu nezdravého chování, jako je sedavý způsob života a konzumace fast foodu. Studie ukazují, že klíčový obrat nastává kolem 17 let, kdy se začínají zhoršovat skóre srdečního zdraví. Rizikové faktory, jako je vystavení nikotinu a obezita, se významně podílejí na pozdějších problémech se srdcem. Přístup k preventivní zdravotní péči a vzdělání hraje důležitou roli, stejně jako zdravé sociální vazby. Dodržování zdravých návyků a pravidelné kontroly mohou napomoci k ochraně srdce po celý život.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

Vylévání kávy do odpadů může mít negativní dopady na životní prostředí, protože káva obsahuje látky jako kofein, které znečišťují vodní toky. Tato praxe zvyšuje hladiny chemikálií v kanalizačních systémech, což může poškodit vodní ekosystémy. Odborníci doporučují kávovou vodu nebo zbytky kávy využívat v zahradě jako hnojivo nebo je kompostovat. Tím lze předejít tomu, aby se škodlivé látky dostávaly do řek a jezer. Každý může přispět ke zlepšení stavu vod tím, že kávu nebude vylévat do dřezů či ulic.

Vědci z Univerzity v Georgii zjistili, že některé severoamerické netopýří druhy září pod UV světlem. Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané exempláře šesti druhů vydávaly světlo poté, co byly vystaveny ultrafialovému záření. Nezáleží na druhu, pohlaví ani věku, všechny netopýry svítily zeleně z jejich křídel, zadních končetin a membrány mezi nohami. Tato vlastnost pravděpodobně pochází od společného předka. Ačkoliv vyloučili, že by záření sloužilo k rozpoznání druhu nebo partnerů, účel tohoto jevu zůstává nejasný. Výzkum vyšel v časopise Ecology & Evolution.

Ruský prezident Putin v roce 2025 prohlásil, že opakované orgánové transplantace mohou omladit tělo a prodloužit život. Vědecký pokrok ukazuje, že transplantace sice zachraňují životy, ale nesplňují fantastické představy o věčném mládí. V minulosti i současní podnikatelé zkoumají možnosti omlazení krví, ale výsledky jsou neuspokojující. Transplantace narážejí na etické a praktické limity, včetně nedostatku dárců a odmítavé reakce imunitního systému. Navzdory technologickým pokrokům nemohou transplantace resetovat stáří ani zabránit přírodním procesům stárnutí.

Americkým vědcům se v roce 2024 podařilo dosáhnout kvantové teleportace stavu světla přes více než 30 kilometrů optického kabelu plného internetového provozu. Tento úspěch představuje důležitý krok k vytvoření propojené kvantové výpočetní sítě, umožňující pokročilou šifrování a nové metody senzoriky. Výzkumný tým vedený Premem Kumarem úspěšně přenesl kvantový stav pomocí existující infrastruktury bez rušení klasických kanálů. Tento průlom otevírá cestu k budoucím kvantovým a klasickým sítím, které sdílí jednotnou infraestrukturu. Výzkum publikovaný v časopise Optica ukazuje, že klasické a kvantové komunikace mohou koexistovat bez potřeby nové infrastruktury.

V mozku 40 milionů Američanů žije parazit Toxoplasma gondii, aniž by o tom mnozí věděli. Tento parazit je obvykle neškodný, ale může být nebezpečný pro jedince s oslabenou imunitou. Nový objev odhalil, že deaktivace jednoho proteinu může parazita zabít. Tento protein, TgAP2X-7, je klíčový pro schopnost parazita infikovat hostitele a množit se. Výzkum ukázal, že bez tohoto proteinu parazit nedokáže přežít. Objev může vést k vývoji nových léčebných možností, které neohrozí zdraví pacientů.

Podivné rýhy na marťanských dunách jsou výsledkem sublimace suchého ledu, který explozivně vykopává písek. Tento proces se odehrává na svazích s různým stupněm sklonu. Při prudších svazích led klouže po plynovém polštáři, zatímco na mírnějších svazích se částečně ponoří do písku a způsobí odpalování okolního písku. Díky simulacím vědci potvrdili, že tyto rýhy vytvářejí ledové bloky až metr silné. Tato zjištění napomáhají pochopit, proč se tyto útvary vyskytují na jemnozrnných svazích Marsu.

Úplněk může opravdu mít vliv na náš spánek, což potvrdila řada studií. Lidé obvykle spí o něco méně a mají horší kvalitu spánku v obdobích před úplňkem. Příčinou je pravděpodobně světlo, které může narušit biologické hodiny a snížit hladinu melatoninu. Přestože je vliv úplňku na spánek měřitelný, jeho dopad na duševní zdraví zůstává nejasný. I když mýtus o měsíci a šílenství není zcela podložen vědeckými důkazy, pro lidi s duševními poruchami může být spánek pod vlivem měsíce citlivějším tématem.

Studie zveřejněná v British Medical Journal odhaluje, že léky na ADHD, jako je methylfenidát, mohou významně snížit riziko impulsivního chování u nově diagnostikovaných pacientů. Výzkum vedený Karolinska Institutem sledoval 148 581 pacientů s ADHD a ukázal, že léčba snižuje rizika související s dopravními nehodami, zneužíváním látek a kriminálními činy. Užívání medikace navíc také snižuje riziko sebevražedného chování. Léky zvyšují hladiny neurotransmiterů, čímž zlepšují pozornost a kontrolu impulzů. Toto nové poznání poskytuje další důkazy o jejich rozsáhlých přínosech pro pacienty s ADHD.

Na povrchu Slunce dochází k jevu připomínajícímu déšť, který je tvořen superhorkou plazmou. Vědci z Havajské univerzity nyní objevili, že tento 'sluneční déšť' může být ovlivňován pohyby prvků jako železo, křemík a hořčík v koróně. Tento stav může mít vliv na ochlazování plazmy a tvorbu deště. Studie tak přináší nová data o atmosféře Slunce a poskytuje lepší pohled na procesy coronalního vytápění, které byly dosud málo pochopeny. Výsledky ukazují, že množství a rozložení prvků v koróně se mění, což má vliv na plazmové srážky.

Mikrobiom je známý termín, ale méně lidí ví, že kromě bakterií zahrnuje i houby, zvané mykobiom. Tyto houby jsou citlivé na stravu a mohou ovlivnit naše zdraví. Například Candida, běžná v západní populaci, při nerovnováze může způsobit infekce, zvláště u pacientů s oslabenou imunitou. Přílišné množství Candidy souvisí také s dalšími nemocemi, jako je zánětlivé onemocnění střev. Mykobiomy se vyskytují i na kůži a v jiných částech těla a mohou způsobovat problémy jako infekce nebo záněty. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit roli mykobiomu v našem zdraví.

Vědci představili ionokalorické chlazení jako ekologičtější alternativu ke stávajícím metodám chlazení. Tento nový proces využívá soli k proměně fází materiálů, což pomáhá snižovat teploty. Při testech se podařilo docílit teplotního rozdílu 25 stupňů Celsia s minimální spotřebou energie. Nová technologie slibuje nízký globální oteplovací potenciál, což může pomoci snížit produkci škodlivých hydrofluorouhlovodíků. Výzkum se nyní zaměřuje na optimalizaci a komercializaci této inovativní metody.

Astronomové objevili složky života ve formě ledu mimo naši galaxii. V okolí hvězdy v Malém Magellanově mračnu identifikovali komplexní organické molekuly jako ethanol, acetaldehyd a methylformát. Tyto molekuly, důležité pro vznik základních stavebních prvků živé hmoty, byly nalezeny v prostředí s nižším obsahem kovů a vysokým radiace. Objev naznačuje, že složitá chemie potřebná k vytvoření života může vznikat i v extrémních podmínkách vesmíru. Výzkum pokračuje, aby zjistil rozšíření této chemie v celé galaxii.

Lidé trpící schizofrenií slyší hlasy kvůli chybnému rozpoznávání vnitřního monologu jejich mozkem. Revoluční implantát vrací zrak lidem s makulární degenerací. Nejdráže na světě se prodává káva z exkrementů cibetek, což je podmíněno specifickým chemickým složením. Studie o prediabetu naznačuje, že důležitější než hubnutí je kontrola glukózy a distribuce tuku. Výzkum z Japonska zkoumá možnost rektálního dýchání jako alternativu při ucpaných dýchacích cestách. Léky snižující cholesterol by mohly také snížit riziko demence.

Američtí vědci představili nový typ léčby rakoviny založený na světle, který ničí rakovinné buňky bez poškození zdravých. Tato metoda využívá kombinaci infračerveného LED světla a nanovloček oxidu cínu, které zahřívají a neutralizují nádorové buňky. Proces je méně invazivní než tradiční terapie a nabízí přesnější cílení, což minimalizuje negativní účinky na okolní tkáně. Nanovločky působí jako mikroskopická topítka, která efektivně zasáhnou jen rakovinné buňky. Díky nízké ceně a jednoduché aplikaci by tato technologie mohla být dostupná v oblastech s omezenými zdroji, čímž by zpřístupnila pokročilé léčby širší populaci.

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.