výzkum

Každý člověk má miliony buněk pocházejících od matky, které naše imunitní systémy obvykle považují za cizí, ale přesto nevyvolávají imunitní reakci. Vědci zjistili, že to je díky malému počtu mateřských imunitních buněk, které během těhotenství trénují plodovou imunitu k toleranci těchto buněk po celý život. Tento jev, známý jako mikrochimerismus, znamená, že buňky od matky a plodu si navzájem setrvávají ve svém těle. Výzkumy ukazují, že tato tolerance může přetrvat díky specifickým mateřským buňkám s vlastnostmi podobnými myeloidním buňkám kostní dřeně a dendritickým buňkám. Nové objevy by mohly pomoci lépe porozumět onemocněním, jako jsou autoimunitní choroby, rakovina a neurologické poruchy.

Astronomové objevili galaktickou kupu SPT2349-56, která se objevila pouhých 1,4 miliardy let po Velkém třesku. Tato kupa se vyznačuje plynem, který je pětkrát teplejší, než se očekávalo, což naznačuje přítomnost silných proudů energie z trojice supermasivních černých děr. Toto zjištění překračuje současné teoretické modely vývoje vesmíru a naznačuje významnější energetické procesy v raném stádiu vesmíru. Pozorování byly provedeny pomocí soustavy ALMA, která detekovala unikátní tepelnou stopu v rozsahu desítek milionů Kelvinů. Výsledky této studie mohou poskytnout nové informace o vývoji galaxií a galaktických kup.

Čtyři myši byly vyslány na čínskou vesmírnou stanici, kde strávily dva týdny v mikrogravitaci. Po návratu na Zemi jedna z myší úspěšně porodila devět zdravých mláďat. Tento experiment ukazuje, že krátkodobé pobyty ve vesmíru nemusí negativně ovlivnit reprodukci savců, což je klíčové zjištění pro budoucí lidské mise do vesmíru. Vědci nyní sledují vývoj potomků a jejich schopnosti reprodukce, aby zjistili, zda vesmírné podmínky nemají skryté dlouhodobé efekty. Získané poznatky mohou pomoci plánovat dlouhodobé mise na Mars či základny na Měsíci.

Nová studie naznačuje, že nerovnováha střevních bakterií může ovlivnit nervové propojení a přispět k depresivním příznakům u bipolární poruchy. Vědci z Číny provedli transplantaci střevní mikroflóry od pacientů s bipolární depresí do myší, což vedlo k projevům deprese u zvířat. Analýza ukázala, že se oslabila konektivita v důležité oblasti mozku, což dále podtrhlo vliv střevní mikroflóry na tuto poruchu. Zatímco léčba fluoxetinem nepřinesla zlepšení, podání lithia způsobilo významné změny v chování, naznačující, že bakterie mohou ovlivňovat specifické aspekty bipolární deprese. Studie tedy podtrhuje význam možného obnovení střevní mikroflóry jako léčebné cesty.

Expedice k podmořskému hřbetu severně od Havajských ostrovů odhalila překvapivý objev: staré vyschlé jezero s povrchem připomínajícím žlutou cihlovou cestu. Výzkumníci na lodi Nautilus narazili na tuto formaci při průzkumu památníku Papahānaumokuākea. Útvar se skládá z hyaloklastitové horniny, kterou tvoří vulkanické erupce. Podobnost s dlažbou vznikla v důsledku ohřevu a ochlazování během několika erupcí. Tento objev na dně moře je jen dalším krokem k lepšímu porozumění skryté geologii Země.

Nový kandidát na lék jménem P7C3-A20 obnovil kognitivní funkce u myší s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci z USA zjistili, že lék zastavil poškození mozkových buněk, snížil zánět a obnovil ochrannou bariéru mozku. Studie prokázala, že obnovení rovnováhy molekuly NAD+ v mozku vedlo k funkčnímu zotavení myší. Lék se osvědčil u dvou různých modelů Alzheimerovy choroby, což naznačuje možnost obnovení funkce mozku i u lidí. Přesto bude třeba dalších studií a klinických zkoušek, aby bylo možné posoudit jeho účinnost u lidských pacientů.

Krev lidí, kteří se dožívají mimořádně vysokého věku, přitahuje zájem vědců díky unikátním biomarkerům. Studie naznačují, že tito jedinci mají již od 65 let příznivější krevní profily, což by mohlo hrát roli v dlouhověkosti a ochraně proti nemocem. Analýzy ukazují na nižší hladiny špatného cholesterolu a unikátní imunitní znaky. Naopak zkrácené telomery, typicky považované za znak stárnutí, mohou mít ochrannou funkci. Další výzkumy by mohly vést k vývoji krevních testů, které odhadnou délku života, a k objevům, jež pomohou zvýšit kvalitu života ve stáří.

Podle nové studie University of Northwestern narostly míry gestačního diabetu v USA mezi roky 2016 a 2024 o 36 %. Tento trend pokračuje už téměř 15 let, navzdory snahám o prevenci. Gestační diabetes může zvyšovat riziko vzniku diabetu 2. typu u rodiče i dítěte. Nejvyšší riziko diagnostikování měli matky z americko-indických, asijských a pacifických etnických skupin. Vedle genetických predispozic hrají roli i faktory jako přístup ke zdravotní péči a sociální podmínky. Autoři výzkumu doufají, že studie napomůže zlepšení strategií prevence a péče, zvláště pro nejohroženější skupiny.

Seismické vlny procházející vnitřním jádrem Země naznačují, že jádro není homogenní, ale vrstvené. Vědci z Německa zkoumali, jak kombinace křemíku a uhlíku ovlivňuje chování železa, které tvoří podstatnou část jádra. Výzkum ukázal, že přítomnost těchto prvků mění krystalickou strukturu železa, což vysvětluje variace v rychlosti šíření seismických vln. Tyto objevy potvrzují hypotézu o vrstveném charakteru zemského jádra, kde vnější vrstvy mají vyšší koncentraci lehkých prvků. Studie přispívá k lepšímu pochopení složení a struktury zemského jádra.

Aspartam, umělé sladidlo nacházející se v mnoha potravinách, může mít i v malých dávkách nepříznivé účinky na srdce a mozek, jak naznačuje nová studie na myších. Po ročním podávání myši ztrácely tělesný tuk, ale projevily se u nich známky zhoršení funkcí srdce a mozku. Výzkum odhalil, že aspartam ovlivňuje metabolismus a kognitivní funkce, přičemž myši vykazovaly zpomalení pohybů a horší paměťové schopnosti. Studie vyvolává otázky ohledně bezpečnosti aspartamu a naznačuje potřebu přehodnotit dosavadní spotřební limity pro lidi.