kvantové technologie

Tým z Kalifornské univerzity v Los Angeles poprvé zaznamenal jev zvaný fokusování fononů při pokojové teplotě. V krystalu arsenidu boritého se vibrace přenášející teplo nešířily rovnoměrně, ale vytvářely směrované paprskovité vzorce. Vědci použili nanoskopickou zlatou sondu, která materiál zahřívala a současně mapovala šíření tepla s vysokým rozlišením. Fonony při teplotě kolem 300 kelvinů urazily až 250 nanometrů. Objev by mohl v budoucnu umožnit přesnější řízení tepla v pokročilé elektronice a kvantových počítačích.

Tým vedený americkým institutem NIST přenesl provázané fotony po 62 kilometrech existující optické sítě mezi NIST a Marylandsou univerzitou. Velká část vedení byla nadzemní a vystavená větru, teplotním změnám, dopravním vibracím i dalším rušivým vlivům, které kvantový přenos obvykle narušují. Vědci stabilitu zajistili pomocí referenčního laseru, podle něhož průběžně korigovali změny polarizace fotonů. Na vlastní přenos kvantové informace připadalo 92,8 procenta času, zatímco kalibrace zabrala 7,2 procenta. Výsledek podporuje možnost nasazení kvantových sítí v běžné infrastruktuře, i když rychlost přenosu bude nutné zvýšit.

Brazílie dosud oznámila veřejné investice do kvantových technologií zhruba 14 milionů dolarů a v příštích šesti letech chce získat či investovat až miliardu dolarů. Výzkumník Américo Cunha doporučuje, aby země neusilovala o vývoj špičkových univerzálních kvantových procesorů, který vyžaduje mimořádně drahou infrastrukturu. Větší přínos podle něj může přinést kvantový software, algoritmy, komunikace, senzory a oborové aplikace, zatímco výkonné procesory lze využívat přes cloud. Za slibnou cestu považuje propojení kvantových emulátorů s klasickými superpočítači například pro návrh metamateriálů. Prioritou by mohly být také atomové hodiny, kvantová metrologie a senzory, kde Brazílie má odborné zázemí, ale stále závisí na dovozu zařízení.