matematické modely

Nový matematický model naznačuje, že mravenčí kolonie začnou vytvářet společné záchvaty aktivity po překročení kritické hranice rychlosti, hustoty či četnosti kontaktů. Aktivní jedinec pak může rychle podnítit pohyb dalších mravenců, aniž by skupinu řídil vůdce. Model rozlišuje aktivní, neaktivní a dočasně nereagující mravence, což pomáhá vysvětlit střídání rušných a klidových období. Klíčové je, aby se aktivita šířila mezi jedinci rychleji než probíhá jejich širší cyklus přechodů mezi stavy. Model neurčuje okamžik příští vlny, ale ukazuje podmínky, za nichž mohou synchronizované vlny vůbec přetrvávat. Vědci nyní výsledky ověřují na skutečných koloniích.