výzkum

Vědci objevili nový potenciální způsob léčby dědičné plešatosti pomocí gelu z přírodního cukru deoxyribózy. Výzkum ukázal, že aplikace gelu na myši s plešatostí způsobenou testosteronem vedla k výraznému znovurůstu srsti. Výsledky byly srovnatelné s účinky minoxidilu, což je běžně používaná léčba proti vypadávání vlasů. Gel rovněž podpořil zlepšení prokrvení vlasových folikulů. Ačkoliv se testy prováděly pouze na samčích myších, další výzkumy by mohly potvrdit účinnost i u samic. Tato studie naznačuje, že gel by mohl být využíván i pro lidské pacienty, včetně léčení alopecie nebo regenerace vlasů po chemoterapii.

Tým vědců z Weizmann Institute of Science v Izraeli odkryl mechanismus kompensatorní proliferace, který byl poprvé identifikován před téměř 50 lety u larev mouchy. Tento objev by mohl vést k novým metodám, jak zabránit návratu rakoviny. Klíčem k procesu jsou kaspázy, enzymy spojené s programovanou smrtí buněk, které se mimo jiné podílejí na obnově poškozené tkáně. Po experimentu ozařování larev mouchy vědci zjistili, že tkáň regeneruje díky spolupráci dvou typů přeživších buněk, nazývaných DARE a NARE buňky. Tyto buňky nejenže opravují poškozenou tkáň, ale také se stávají odolnějšími vůči opětovnému poškození, což je důležité pro pochopení odolnosti rakovinných nádorů.

Andre Yarham, nejmladší známý Brit s diagnostikovanou demencí, zemřel ve věku 24 let. Symptomy onemocnění, které napadlo části mozku zodpovědné za osobnost a jazyk, se u něj objevily ve věku 22 let. Yarhamova rodina se rozhodla darovat jeho mozek pro výzkum, aby pomohla odhalit tajemství časné demence. Mozek postižený ranou demencí je velmi vzácný a jeho zkoumání může přispět k vývoji léčebných metod. Tento případ zdůrazňuje, že demence není pouze problém starší populace a její výzkum je klíčový pro budoucnost. Výzkum by mohl odhalit genetické a buněčné příčiny onemocnění, což by přispělo k prevenci nebo léčbě.

Fosilie uložené v Aljašském muzeu po 70 let byly původně považovány za kosti mamuta srstnatého. Po radiouhlíkové dataci se zjistilo, že tyto kosti jsou mnohem mladší a patří velrybám. Výzkumníci na základě izotopové analýzy a DNA zjistili, že by mohlo jít o kosti z poddruhu velryby severoatlantské nebo plejtváka malého. Skutečnost, že byly nalezeny hluboko v aljašské pevnině, vyvolává otázky, jak se tam dostaly. Hypoteticky mohly být přenášeny starými lidmi či přesunuty chybou v muzeu.

Výzkumníci z univerzity Stanford zjistili, že ztráta chrupavky způsobená stárnutím je spojena s proteinem 15-PGDH. Ten narušuje opravu tkání a zvyšuje zánět. Studie na myších ukázala, že inhibice tohoto proteinu vedla k obnovení chrupavky a zmírnění příznaků osteoartrózy. Testy na lidské tkáni také naznačují regeneraci chrupavky bez potřeby kmenových buněk. Tato metoda by mohla v budoucnu nahradit nutnost výměny kloubů. Další krok směřuje k klinickým zkouškám.

Některým psům se podaří naučit názvy hraček tím, že poslouchají své majitele, podobně jako malé děti získávají jazykové dovednosti. Studie vedená vědci z univerzity Eötvös Loránd ukázala, že tito psi mohou rozpoznat nové hračky po naslouchání rozhovorům. Výzkum zahrnoval deset nadaných psů, kteří byli schopni přesně identifikovat hračky podle názvu, a to i když byly mimo jejich zrak. V experimentu bylo sedm z deseti psů úspěšných, což ukazuje na jejich pokročilé kognitivní schopnosti. Výsledky naznačují, že pod správnými podmínkami psi mohou prezentovat dovednosti podobné lidským dětem.

Dvě velké francouzské studie naznačují, že konzumace některých konzervantů v potravinách je spojena s mírně vyšším rizikem vývoje rakoviny a diabetu. První studie publikovaná v časopise BMJ zjistila spojitosti mezi konzervanty v průmyslových potravinách a vyšším výskytem rakoviny, včetně rakoviny prsu a prostaty. Druhá studie, publikovaná v Nature Communications, spojila konzumaci některých přídavných látek s diabetem 2. typu. Odborníci zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu, protože tyto studie nemohou jasně prokázat příčinnou souvislost. Lidé by měli vybírat méně zpracované potraviny, doporučuje odbornice Mathilde Touvier, která studie vedla.

Vědci z University College London objevili, že roztroušená skleróza může mít dva odlišné podtypy. Tyto podtypy identifikovali pomocí strojového učení, které analyzovalo data z krevních testů a mozkových skenů 634 pacientů. První podtyp, „early-sNfL“, je charakterizován rychlejším vývojem a zvýšenými hladinami proteinu sNfL v krvi. Druhým podtypem je „late-sNfL“, který se projevuje pomalejším průběhem a pozdním nárůstem sNfL. Tento objev by mohl zlepšit diagnostiku a léčbu pacientů při dalším vývoji a validaci.

Nová studie ukazuje, že i 10 minut intenzivní jízdy na kole může vyvolat biologické změny v těle, které bojují proti rakovině. Tyto změny uvolňují molekuly, které urychlují opravu DNA a snižují aktivitu genů spojených s růstem rakoviny. Výzkumníci zkoumali u dobrovolníků změny v krevním séru před a po cvičení a zjistili, že toto sérum ovlivňuje genovou expresi buněk rakoviny tlustého střeva. Ačkoli jsou výsledky zatím omezené na laboratorní podmínky, studie přináší nové možnosti pro vývoj léčeb, které využívají pozitivní účinky cvičení. Takové přístup by mohl být novou cestou ke zpomalení rakoviny a zlepšení pacientských výsledků.

Nový výzkum zpochybňuje účinnost přerušovaného půstu, konkrétně stravování v časově omezených intervalech, na zlepšení metabolického a kardiovaskulárního zdraví. Studie, která se zaměřovala na skupinu 31 žen s nadváhou nebo obezitou, neprokázala zlepšení v ukazatelích metabolismu ani po dvoutýdenním sledování různých režimů půstu. Ačkoli účastnice dokázaly mírně zhubnout, klíčové zdravotní přínosy, jako je snížení hladiny cukru v krvi či krevního tlaku, se neprojevily. Výzkum naznačuje, že omezení kalorií může být důležitější než samotné časově omezené jídlo. Důležitou roli hraje také synchronizace stravování s cirkadiánním rytmem těla. Další studie by měly zkoumat vliv časování jídla při různých kalorických omezeních.