výzkum

Denní nízká dávka aspirinu může výrazně snížit pravděpodobnost návratu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Studie, vedená vědci z Karolinska Institute ve Švédsku, zapojila 626 pacientů s určitou genetickou mutací v nádorech a zjistila, že aspirin snižuje riziko návratu rakoviny až o 55 % ve srovnání s placebem. Aspirin působí snížením zánětu, omezením růstu nádorů a ovlivněním funkce krevních destiček. Přestože aspirin přináší i rizika, jeho použití jako cílené léčby může pomoci mnoha pacientům.

Vědci z Univerzity v Oslu navrhli nový model pro vysvětlení vzniku záhadných kráterů na poloostrovech Jamal a Gydan. Tyto krátery, poprvé objevené v roce 2014, jsou výsledkem tlakových výbuchů metanu, ačkoliv dřívější teorie připisovaly jejich vznik permafrostu. Nová studie naznačuje, že teplo a zemní plyn unikající z geologických zlomů pod permafrostem jsou klíčovými faktory. Tání ledu v důsledku klimatických změn může situaci zhoršovat. Tento model zatím potřebuje ověření reálnými měřeními.

Nový výzkum naznačuje, že zemská kůra mohla být ovlivněna cestou Sluneční soustavy galaxií Mléčnou dráhou. Studie zkoumá spojitost mezi hustotou vodíku v galaktických ramenech a izotopovými změnami v zirkonech, minerálech, které mohou přežít miliardy let. Tyto krystaly zaznamenávají změny chemického složení během období, kdy Sluneční soustava procházela galaktickými rameny. Tento jev může souviset s nárůstem počtu komet a asteroidů dopadajících na Zemi. Navzdory potřebné opatrnosti při interpretaci těchto dat výzkum odhaluje fascinující propojení mezi geologickými procesy a astrálními fenomény.

Studie z University of Zurich a University of Southern California ukazuje, že kmenové buňky mohou pomoci obnovit poškozené mozkové funkce po mrtvici. U myší s mozkovým poškozením způsobeným mrtvicí byly úspěšně použity lidské kmenové buňky, které se změnily na neurony a zlepšily motorické schopnosti zvířat. Studie rovněž zaznamenala opravu krevních cév, snížení zánětu a posílení hematoencefalické bariéry. Možné využití této terapie u lidí vyžaduje další testy a dlouhodobý výzkum, poskytuje však naději na léčbu dosud nevratných následků. Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.

Mozkový červ, parazitní hlístice Parelaphostrongylus tenuis, ohrožuje velké býložravce jako losy a jeleny v USA. Parazit může způsobit neurologické problémy a smrt, přičemž je obtížné diagnózu stanovit, jelikož se projevuje podobně jako jiné parazitární infekce. Vědci z University of Tennessee vyvinuli serologický test, který dokáže detekovat přítomnost parazita v živých zvířatech hledáním specifických protilátek v krvi. Nový postup umožňuje rychleji monitorovat populaci infikovaných jedinců a případně omezit šíření parazita do nových oblastí.