káva

Vylévání kávy do odpadů může mít negativní dopady na životní prostředí, protože káva obsahuje látky jako kofein, které znečišťují vodní toky. Tato praxe zvyšuje hladiny chemikálií v kanalizačních systémech, což může poškodit vodní ekosystémy. Odborníci doporučují kávovou vodu nebo zbytky kávy využívat v zahradě jako hnojivo nebo je kompostovat. Tím lze předejít tomu, aby se škodlivé látky dostávaly do řek a jezer. Každý může přispět ke zlepšení stavu vod tím, že kávu nebude vylévat do dřezů či ulic.

Nejdražší káva světa pochází z trávicího traktu asijské palmové cibetky. Vědci z Centrální univerzity v Kérale v Indii zkoumali chemii této kávy a odhalili, že proces trávení cibetky výrazně ovlivňuje její vlastnosti a chuť. Káva z těchto zrn obsahuje vyšší hladiny kyselin, které přispívají k lepší chuti a aroma. Nicméně, způsob produkce a zacházení se cibetkami vyvolává etické obavy. Výzkum naznačuje, že pochopení chemických změn by mohlo vést k udržitelnějším způsobům výroby této kávy.

Australští vědci objevili, že zpracovaná kávová sedlina může posílit beton až o 30 %. Ročně se vyprodukuje asi 10 miliard kilogramů kávového odpadu, který většinou skončí na skládkách. Proces pyrolýzy při teplotě přes 350 °C přemění kávový odpad na biochar s porézní strukturou, který se účinně váže s betonem. Tento objev by mohl pomoci snížit environmentální zátěž nejen z hlediska odpadu, ale i těžby přírodního písku. Výzkum je ve fázi testování dlouhodobé odolnosti a výkonu tohoto betonu.