mozková bariéra

Nová studie na myších naznačuje, že hematoencefalická bariéra není jen pasivní ochranou mozku před škodlivinami, ale také cíleně propouští vybrané bílkoviny z krve do konkrétních mozkových buněk. Vědci zmapovali 92 takto transportovaných proteinů z celkem 861 sledovaných. U myší s příznaky podobnými Alzheimerově nemoci se snížil přísun jaterního proteinu APOA1, který v astrocytech podporuje mechanismy důležité pro zdravá nervová spojení. Zvýšení tvorby APOA1 v játrech genovou terapií zlepšilo jeho hladinu v mozku a bylo spojeno s menšími projevy nemoci. Zjištění by mohlo otevřít cestu k léčbě Alzheimerovy choroby působící přes tělo, nikoli přímo v mozku, zatím však platí pouze pro myší modely a vyžaduje ověření u lidí.

Studie v časopise Nature Aging označila protein fibronektin za možný důvod narušování hematoencefalické bariéry u modelů Alzheimerovy choroby spojených s genetickou variantou APOE4. Nadbytek fibronektinu, který vytvářejí hlavně astrocyty, se hromadí kolem mozkových cév a oslabuje jejich těsné spoje. V pokusech s lidskými buňkami, trojrozměrnými cévními modely, myšmi a zebřičkami snížení fibronektinu omezilo úniky z bariéry. Výzkum naznačuje novou léčebnou cestu zaměřenou na ochranu cév v mozku, nikoli jen na amyloid beta a tau. Jde však o předklinické výsledky; zatím není prokázáno, že zásah zlepší paměť či poznávací schopnosti lidí.

Erytritol, běžné náhradní sladidlo, může narušovat ochrannou krevně-mozkovou bariéru, což zvyšuje riziko mrtvice. Studie naznačuje, že erytritol poškozuje buňky této bariéry, způsobuje oxidační stres a zhoršuje regulaci průtoku krve. Stav vede ke zvýšené pravděpodobnosti vzniku krevních sraženin, které jsou hlavní příčinou ischemických mrtvic. I když je erythritol považován za bezpečný, nová zjištění poukazují na potenciální rizika spojená s jeho konzumací, zvláště u pravidelných uživatelů. Výzkum zdůrazňuje potřebu hlubšího zkoumání dlouhodobých účinků potravinářských přísad.