výzkum

Studie zjistila, že buňky s chybějícím chromozomem Y se častěji vyskytují nejen přímo v nádorech, ale i v jejich zdánlivě zdravém okolí. Vědci analyzovali tisíc vzorků tkání od 405 mužů a nejvýraznější ztrátu Y zaznamenali v nádorech, zejména kolorektálních. Tento jev nelze podle autorů vysvětlit pouze stárnutím, ačkoli se s věkem v některých tkáních zvyšuje. Výzkum zatím neprokazuje, zda ztráta chromozomu Y rakovinu vyvolává, nebo je jejím důsledkem. Do budoucna by mohla sloužit jako pomocný ukazatel pro odhalování nádorů, její klinické využití však vyžaduje další studie.

Čínská studie porovnala vzorky krve 33 dětí počatých metodou IVF a 42 dětí počatých bez léčby neplodnosti. U dětí z IVF zjistila mírně vyšší množství sekvencí LINE-1, tedy takzvaných skákajících úseků DNA, které se dokážou kopírovat na jiná místa genomu. Podobný rozdíl se objevil i ve třech rodinách při srovnání sourozenců, počet případů je však příliš malý pro spolehlivý závěr o příčině. Výraznější rozdíl studie zaznamenala u dívek, zatímco u chlapců nebyl statisticky jistý. Výzkum neprokázal souvislost těchto změn se zdravotními potížemi ani neurčil, zda souvisejí přímo s IVF, dědičností či vlivy během těhotenství. Autoři proto požadují rozsáhlejší studie, které ověří původ i případný zdravotní význam nálezu.

Studie ze španělského mokřadu El Hondo ukazuje, že obratloví mrchožrouti častěji požírají mršiny druhů, které jsou jim evolučně vzdálenější. Vědci rozmístili téměř 200 těl ryb, ptáků a drobných savců a jejich využití sledovali kamerovými pastmi. Vyhýbání se příbuzným druhům může snižovat riziko přenosu společných patogenů i náklady na imunitní reakci. Tento vzorec byl výraznější u savců než u ptáků, přesto se objevily výjimky, například ťuhýk iberský požíral jen ptačí mršiny. Autoři upozorňují, že zdravá společenstva mrchožroutů jsou důležitá pro koloběh živin i omezení rizik zoonóz.

Nová studie v podobě preprintu naznačuje, že neurony nepředávají informace jen časováním a četností elektrických impulsů, ale také jejich přesným tvarem. Při pokusech na dvou myších neuronech dokázal model strojového učení podle tvaru impulsu rozlišit typ elektrické stimulace s přesností 78,4 procenta. Změny tvaru navíc odrážely sílu a proměnlivost nedávných vstupů, v některých případech až půl sekundy před samotným impulsem. V záznamech z krysích mozků mělo 30 ze 40 neuronů více odlišných skupin tvarů signálu. Autoři však zatím neprokázali, že neurony tvar impulsů aktivně využívají ke komunikaci; výsledky také vycházejí z omezeného množství dat a čekají na odborné posouzení.

Studie na myších naznačuje, že polysacharid z kozince blanitého, známého také jako astragalus či huang qi, může snižovat účinnost imunoterapie anti-PD-1 proti melanomu. Kombinace doplňku a léčby vedla k horšímu protinádorovému účinku než samotná anti-PD-1 terapie. Látka podle vědců omezovala pronikání důležitých imunitních buněk do nádoru a podporovala v něm imunosupresivní prostředí. Výsledky zatím nelze přímo vztáhnout na lidi, protože experiment zahrnoval pouze 24 myší. Autoři proto doporučují opatrnost při užívání přírodních doplňků během imunoterapie a další klinický výzkum.

Analýza spermií mužů ve věku 24 až 75 let ukázala, že některé mutace ve kmenových buňkách varlat podporují rychlejší množení těchto buněk. Vzniká tak konkurence, při níž se mutované linie mohou šířit více než nemutované, přestože mohou být pro potomky škodlivé. Vědci našli známky pozitivního výběru u 40 genů, přičemž 31 z nich s tímto jevem dosud spojováno nebylo. Řada těchto genů souvisí s vývojovými poruchami či rakovinou a podíl spermií s pravděpodobně choroboplodnými mutacemi podle odhadů roste z asi 2 procent ve 30 letech na 4,5 procenta v 70 letech. Neznamená to však přímou pravděpodobnost narození dítěte s poruchou, protože mutace mohou být vyřazeny při oplodnění, vývoji embrya i přirozeným výběrem v populaci.

Malá pilotní studie naznačuje, že chemické látky zachycené stěrem z pupku mohou odlišovat zdravé osoby od lidí s Parkinsonovou nemocí, mírnou kognitivní poruchou či covidem-19. Vědci analyzovali těkavé organické sloučeniny pomocí laserové fotoakustické spektroskopie a nejvýraznější rozdíly našli ve vzorcích z nosu a pupku. Do výzkumu bylo zapojeno pouze 24 účastníků, takže metoda zatím nemůže sloužit k diagnostice. Výsledky navíc mohly ovlivnit rozdíly ve věku účastníků, hygieně či okolním prostředí. K ověření přínosu jsou nutné rozsáhlejší studie s věkově srovnatelnými skupinami v běžných podmínkách.

Vědci popsali případ šestnáctiletého chlapce označeného KCL, který si s mimořádnou přesností vybavuje vlastní prožitky, včetně velmi raného dětství. Testy potvrdily, že jeho schopnost autobiografické paměti převyšuje výkon očekávaný u více než 99,9 % běžné populace. Vzpomínky se mu často samovolně vybavují po drobných podnětech, jako jsou vůně, hudba či věty. Pozornost, pracovní paměť i exekutivní funkce má přitom v normě, což podporuje závěr, že nejde o obecně nadprůměrné poznávací schopnosti. Studie naznačuje, že podstatou tohoto vzácného jevu je zejména snadnější a citlivější přístup k osobním vzpomínkám.

Malá studie malajsijských vědců naznačuje, že samotná vůně čokolády by mohla při silovém tréninku podpořit výkon. Třiadvacet pravidelně trénujících mužů po přivonění k hořké čokoládě zvládlo při předkopávání v průměru o 18 opakování více než po kontrolním podnětu; vůně mléčné čokolády byla spojena s devíti opakováními navíc. Hořká čokoláda zároveň souvisela s nižším pocitem hladu a větší sytostí, příčinný vztah však studie nepotvrdila. Vnímaná náročnost cvičení se mezi podmínkami výrazně nelišila. Autoři upozorňují, že šlo o malý pokus s mladými muži po nočním půstu a pouze s jedním cvikem, takže výsledky zatím nejsou doporučením pro běžný trénink.

Vědci z Michiganské univerzity a UCLA vyvinuli robota velikosti dlaně, který využívá pružné zadní končetiny k překonávání terénu. Motory v nich postupně ukládají energii, jež se po dosažení kritického bodu náhle uvolní a vytvoří silný skok. Robot o hmotnosti 98,2 gramu dosáhl při skákání rychlosti až 3,21 délky těla za sekundu a na měkkém povrchu výrazně překonal variantu s pevnými nohami. Po připojení pádel a vodotěsné úpravě dokázal také plavat, zatím však pomaleji a bez zvláštní optimalizace. Princip by mohl malým robotům umožnit silné manévry bez velkých motorů, například při překonávání překážek či bahnité půdy.