výzkum

Nová studie ukazuje možné souvislosti mezi chemikáliemi PFAS v krvi matek a změnami v mozku jejich dětí. Výzkumníci z Finska, Švédska a Kanady zkoumali 51 dvojic matka-dítě, hodnotili hladiny PFAS během těhotenství a analýzou mozkových skenů dětí. Zjistili, že různé druhy PFAS mohou ovlivňovat strukturu mozku a propojení mozkových oblastí. Změny byly pozorovány například v corpus callosum a hypothalamu. Účinky těchto změn nejsou dosud zcela jasné a vyžadují další výzkum.

Nová klinická studie ukázala, že je bezpečné dodávat kyslík rektálně u lidí. Tato metoda, známá jako enterální ventilace, by mohla sloužit jako alternativa pro pacienty s ucpanými dýchacími cestami. Výzkum již získal ocenění IgNobel pro svou originalitu. První testování na lidech se zaměřilo na bezpečnost, nikoliv na účinnost, a zahrnovalo 27 zdravých mužů v Japonsku. Žádné vážné vedlejší účinky nebyly hlášeny, i když vyšší dávky způsobily nepohodlí a nadýmání. Další studie budou zkoumat, jak efektivně metoda zvyšuje hladinu kyslíku v krvi.

Podle výzkumu může paracetamol, známý jako acetaminofen, zvyšovat sklony k riskantnímu chování. Studie ukázala, že užívání tohoto léku může snižovat vnímání rizika a úzkosti při rozhodování. Například v experimentu s nafukováním balónku účastníci pod vlivem acetaminofenu byli méně opatrní a častěji riskovali prasknutí balónku. Dále byly zkoumány reakce na hypotetické nebezpečné situace, jako je řízení bez pásu nebo bungee jumping, kde se objevilo obdobné snížení vnímání rizika. Tento efekt by mohl mít významné společenské dopady vzhledem k tomu, jak rozšířené je užívání tohoto léku.

Nová studie naznačuje, že úbytek hmotnosti není jediným způsobem, jak zabránit rozvoji diabetu 2. typu. Výzkum ukázal, že riziko diabetu lze snížit až o 71 % dodržováním dietních a cvičebních doporučení, i bez významné ztráty váhy. Klíčovým faktorem je podle vědců dosažení normální hladiny cukru v krvi, nikoliv samotné číslo na váze. Analýza ukázala, že distribuce tuku v těle, zejména viscerálního tuku, významně ovlivňuje inzulinovou rezistenci a riziko diabetu. Odborníci doporučují přehodnocení priorit v léčbě prediabetu ve prospěch regulace hladiny cukru a distribuce tělesného tuku.

Vědci zjistili, že protein na povrchu mozkových buněk, známý jako Aplp1, přispívá k šíření Parkinsonovy choroby v mozku. Objevení spojení mezi proteiny Aplp1 a Lag3 otevírá nové možnosti pro léčbu. Již schválený lék na rakovinu, zaměřený na protein Lag3, dokáže tento proces u myší zastavit. To naznačuje, že léčba Parkinsonovy nemoci by mohla být již k dispozici. Studie ukazuje, že ovlivnění interakce mezi Aplp1 a Lag3 může značně zpomalit progresi neurodegenerativních onemocnění.

Vědci potvrdili teorii, že lidé se schizofrenií slyší 'hlasy' kvůli nesprávnému přisuzování vnitřní řeči jako zvuků zvenčí. Tento jev zkoumali pomocí elektroencefalografie, která měřila reakce mozku na vnitřní řeč a sluchové halucinace. Výzkum zahrnoval účastníky se schizofrenií i bez ní a ukázal, že u osob s halucinacemi mozek reaguje na vnitřní řeč, jako by šlo o zvuky zvenčí. Tento objev může pomoci včasně identifikovat riziko psychózy a přispět k rané intervenci.

Vaskulární demence, způsobená poruchami průtoku krve v mozku, je jednou z méně prozkoumaných forem demence. Výzkum vedený neuropatoložkou Elaine Bearer naznačuje, že mikroplasty, které se dostávají do těla, mohou hrát roli při vzniku nebo zhoršení tohoto onemocnění. Bearer analyzovala chemické barvení cerebrálních krevních cév u zemřelých s demencí a objevila různé chorobné procesy, které mohou přispět k vaskulární demenci. Studie také ukazuje překryvy mezi vaskulární demencí a Alzheimerovou chorobou, což by mohlo poskytnout nový pohled na vývoj demence. Mikroplasty v mozku představují nový faktor v patologii mozku a mohou být spojeny s vážností onemocnění.

Nedávný výzkum objasňuje, jak HIV zůstává skrytý v těle po desetiletí. V latentním stadiu se HIV integruje do DNA hostitelských buněk jako "provirus", což činí jeho eradikaci obtížnou i při moderní léčbě. Studie odhalila, že HIV používá tkáňově specifický přístup, skrývá se v méně aktivních oblastech DNA, což umožňuje jeho dlouhodobou přítomnost. Výzkum ukazuje i na význam historických vzorků pro porozumění viru. Poznatky z této studie otevírají cesty pro cílené terapeutické strategie zaměřené na odstranění či "umlčení" viru v těchto rezervárech.

Tým z Univerzity v Cambridge vytvořil v laboratoři embryonální struktury nazývané 'hematoidy', které dokážou produkovat lidské krevní buňky. Tyto struktury, podobné pupečníkovým kmenovým buňkám, vznikají z darovaných kmenových buněk a dokáží se diferencovat na červené a bílé krvinky. Výzkum umožňuje lépe pochopit proces tvorby krevních buněk a potenciálně přispět k vývoji regenerační terapie pro léčbu krevních poruch. I když je metoda zatím ve fázi prototypu, představuje významný krok v oblasti regenerativní medicíny.

Vědci objevili nový typ propojení mezi neurony v mozku myší a lidí pomocí super-rozlišení mikroskopie. Tyto drobné tubulární mosty, nazývané dendritické nanotuby, shuttlují molekuly jako vápník a amyloid-beta mezi buňkami. To by mohlo být klíčové pro chápání neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, kde tyto látky mohou způsobovat patologické změny. Zastavení tvorby těchto mostů zamezilo šíření amyloid-beta, čímž se demonstroval jejich význam v této souvislosti. Vědci plánují další výzkum k pochopení jejich role v jiných onemocněních.