V jižní Africe byly objeveny unikátní fosilizované stopy hyraxů, savců známých svou krátkou postavou a zvláštním chováním. Tyto stopy, staré až 126 000 let, vznikly při tahání jejich zadků po zemi a patří mezi první takové nálezy na světě. Výzkum potvrzuje, že tento jev, spolu s fosilizovanými výkaly a močovými ložisky, poskytuje cenné informace o životním prostředí této doby. Hyraxové, svým chováním a návyky, přepisují historii fosilních objevů a paleontologové zdůrazňují význam těchto nálezů pro pochopení minulosti.

Tři vědci získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2025 za objev, jak tělo zabraňuje vlastnímu imunitnímu systému napadat své vlastní buňky. Shimon Sakaguchi, Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell identifikovali regulační T buňky, které hrají klíčovou roli v zabránění autoimunitním stavům. Tento průlomový objev rozšířil možnosti léčby a prevence nemocí, jako je diabetes 1. typu, revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza. Výzkum také pomohl pochopit imunitní regulační mechanismy a otevřel nové možnosti v terapiích rakoviny a transplantací.

Nová studie z Kalifornské univerzity v Davis zjistila, že silný smysl života může snížit riziko rozvoje demence až o 28 procent. Výzkum se zaměřil na více než 13 000 účastníků starších 45 let a sledoval je až po dobu 15 let. I u těch s genetickým rizikem pro Alzheimerovu nemoc bylo pozorováno, že smysl života oddaluje nástup a snižuje pravděpodobnost této nemoci. Studie zohlednila faktory jako věk, pohlaví, vzdělání a deprese. Smysl života je dostupný způsob, jak zlepšit duševní zdraví a je dosažitelný skrze vztahy, cíle či smysluplné aktivity.

Vědci objevili, že osm psychiatrických poruch, včetně autismu a ADHD, sdílí společné genetické základy. Tyto genetické varianty ovlivňují různé fáze vývoje mozku a mohou zasáhnout do mnoha procesů najednou, což naznačuje možnost cílené léčby. Studie odhalila 683 genetických variant, které mají vliv na genovou regulaci, což by mohlo vysvětlit souběžný výskyt těchto poruch. Výzkumný tým zkoumal varianty v lidských prekurzorových buňkách, což přináší nové možnosti pro pochopení vzniku těchto poruch. Pokud bychom se zaměřili na tyto sdílené genetické faktory, mohli bychom vyvinout terapie pro více poruch současně.

Močový měchýř je často přehlíženým orgánem, dokud nezačne způsobovat problémy. Zanedbávání péče o něj může vést k nepříjemnostem, infekcím močových cest nebo vážnějším stavům, jako je inkontinence či rakovina. Mnoho potíží je však možné předejít změnou každodenních návyků. Patří sem například příliš dlouhé zadržování moči, nedostatečný příjem tekutin, nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu, kouření, špatná hygiena a nevhodná strava spolu s nedostatkem pohybu. Udržování zdravé hmotnosti, pravidelná hydratace a eliminace dráždivých látek mohou pomoci předejít dlouhodobým problémům.

V Texasu byl objeven neobvyklý pták, který je potomkem dvou vzdáleně příbuzných druhů se 7 miliony let rozdělené evoluce. Tento hybrid vznikl díky klimatem způsobené expanzi areálů modré sojky a zelené sojky. Dříve se tyto druhy jen zřídka setkávaly, ale změny klimatu umožnily jejich setkání a následnou hybridizaci. Tato situace je považována za první známý případ, kdy dvě odlišné ptačí druhy zkřížily své cesty a vytvořily potomstvo v důsledku klimatických změn. Výzkum přinesl nové známky toho, jak může měnící se klima ovlivňovat přírodní hybridizaci. Studie byla zveřejněna v časopise Ecology and Evolution.

Nová studie se zaměřuje na lék finasterid, který je spojován s vážnými psychickými vedlejšími účinky, jako je úzkost a deprese. Výzkumy ukazují vyšší riziko poruch nálady a sebevražedných myšlenek u uživatelů tohoto léku. I přes důkazy výrobci a regulační orgány tyto nálezy často ignorovali. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) až pozdě zaznamenal tyto potenciální rizika na etiketě léku. Studie zmiňuje systémové selhání ve farmakovigilanci a volá po větší transparentnosti a odpovědnosti při schvalování a monitorování léčiv.

Vědci zjistili, že zbytky DNA prastarých virů jsou klíčové pro vznik nového lidského života. Použitím modelu blastocysty se ukázalo, že geny LTR5Hs hrají zásadní roli při správné tvorbě embrya. Bez těchto genů se embryo buď špatně vyvíjí, nebo zaniká. LTR5Hs, které se poprvé objevily před 5 miliony lety, ovlivňují expresi genů, jako je ZNF729, zajišťující množení kmenových buněk. Tento evoluční vývoj poskytl našim předkům významnou výhodu a ukazuje, jak mohou nedávné genové změny vytvořit nové druhy závislostí.

Kanadská studie naznačuje, že emise z fosilních paliv mohou zvyšovat riziko onemocnění ALS. Výzkumníci sledovali expozici oxidu siřičitému (SO2) u lidí s ALS v porovnání se zdravými jedinci, přičemž odhalili významnou spojitost s tímto toxinem. Studie zdůrazňuje nutnost přísnějších regulací kvality ovzduší, protože i přes dodržování oficiálních norem byla zjištěna vyšší expozice SO2 u pacientů s ALS. Vědci doporučují další výzkum vlivu znečišťujících látek na riziko ALS, neboť i při nízké četnosti onemocnění jsou jeho následky devastující.

Čínská společnost Highlander plánuje umístit datové servery do moře u Šanghaje, čímž by se mohly výrazně snížit energetické nároky na chlazení. Toto řešení nabízí ekologické výhody, přičemž podvodní servery využívají přirozené chlazení oceánskými proudy. U projektů tohoto typu se ale objevují obavy ohledně jejich ekologického dopadu a komerční životaschopnosti. Podvodní datová centra mohou významně spořit energii, přičemž z více než 95 % využívají obnovitelné zdroje energie. Přesto zůstávají nevyřešené technické výzvy a dopady na mořské ekosystémy, které musí být důkladně prozkoumány.

Virtuální částice, ačkoliv samy neexistují, představují zásadní matematický nástroj pro pochopení chování subatomárních částic. Pomáhají fyzikům popsat elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly, což je činí nezbytnou součástí mnoha výpočtů. Přestože nejsou přímo pozorovatelné, predikují efekty s neuvěřitelnou přesností, což u některých vědců vyvolává otázku jejich skutečné existence. Také umožňují vysvětlit jevy jako Hawkingovo záření nebo Casimirův efekt. Ačkoli diskuse o jejich realitě pokračuje, jejich praktická užitečnost v moderní fyzice je nepopiratelná.

Turkana lidé v severozápadní Keni se adaptovali na život v jednom z nejsušších míst na světě díky stravě bohaté na mléko, maso a krev z velbloudů a koz. Výzkum odhalil unikátní geny, které jim umožňují zůstat zdraví navzdory omezenému přístupu k rostlinné stravě. Genomická studie identifikovala osm oblastí odlišností DNA, včetně genu STC1, který pomáhá zadržovat vodu v ledvinách. Tyto genetické adaptace mohou být nevýhodné ve městském prostředí a způsobovat zdravotní problémy. Studie usiluje o podporu zdraví Turkana lidí v měnících se podmínkách.

Studie z roku 2023 zkoumala půl milionu zdravotních záznamů a odhalila souvislosti mezi těžkými virovými infekcemi a neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Lidé s virovou encefalitidou mají 31krát vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. Infekce, jako je zápal plic po chřipce, zvyšují riziko Alzheimerovy choroby, demence a jiných neurodegenerativních nemocí. Studie potvrzuje, že očkování by mohlo snížit riziko rozvoje těchto nemocí, protože infekce mohou trvale ovlivňovat mozek až po dobu 15 let. Výzkum také zmiňuje, že 80 % virů spojených s těmito nemocemi je schopno překročit hematoencefalickou bariéru.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Odstranění lymfatických uzlin při operacích rakoviny se dlouho považovalo za klíčové, ale nová studie tomu přináší výzvu. Výzkum ukazuje, že lymfatické uzliny hrají aktivní roli ve stimulaci imunitní reakce a jejich odstranění může oslabit imunitu, zejména při imunoterapii. Přestože odstraňování uzlin pomáhá diagnostikovat šíření rakoviny, současná praxe se snaží minimalizovat jejich množství pro zachování imunity. Nové léky a terapie mohou pomoci kompenzovat ztrátu uzlin, avšak uchování některých uzlin může být klíčové pro dlouhodobou obranu těla proti rakovině.

Vysoká hladina albuminu v moči může indikovat zvýšené riziko vzniku cévní demence, jak ukazuje studie z Nizozemska a Švédska. Výzkum zahrnoval 133 000 účastníků ve věku 65 a více let, kteří neměli historii demence. Albuminurie, zvýšený obsah albuminu v moči, byla spojena s 25–37% vyšším rizikem demence, v závislosti na hladině. Poškození drobných krevních cév v ledvinách se zrcadlí na podobném poškození v mozku. Studie naznačuje, že skenování na albuminurii by mohlo pomoci včas identifikovat riziko demence u lidí s komorbiditami.

Výzkumníci z Florida International University identifikovali protein v mozku, který by mohl předpovědět Alzheimerovu chorobu dříve, než se projeví příznaky. Zvýšené hladiny proteinu TSPO, spojované s neurozáněty, byly nalezeny už u mladých myší a v lidské tkáni s genetickou mutací Alzheimerovy choroby. Zvýšení TSPO bylo zaznamenáno hlavně v imunitních buňkách zvaných mikroglie, které reagují na tvorbu amyloid-beta plaků, klíčového faktoru nemoci. Studie by mohla pomoci zlepšit diagnostiku a zpoždění progrese choroby, což by umožnilo pacientům delší období kvalitního života.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.

Nové objevy díky teleskopům Hubble a James Webb naznačují, že malé trpasličí galaxie hrály klíčovou roli v prvotním vesmíru. Tyto galaxie produkovaly ionizační fotony, které měnily neutrální vodík na ionizovanou plazmu. Na rozdíl od očekávání, trpasličí galaxie oproti větším galaxiím produkovaly významné množství energetického záření. Výzkum ukazuje, že tyto galaxie byly velmi početné a jejich vliv byl zásadní pro vývoj vesmíru. Další výzkum je potřeba, aby se zjistilo, zda jsou tato zjištění reprezentativní pro větší kosmické oblasti.

Vědci objevili molekulární proces, který může přispívat k chronickým zánětům s věkem. Klíčová role v tomto procesu spočívá v mitochondriální DNA (mtDNA), která může způsobit zánět, když je vyvržena do cytoplazmy. Nedostatek stavebních bloků DNA vede k chybám v mtDNA, což vyvolává její vylučování z mitochondrií a možný vznik zánětů. Tento jev může být klíčovým faktorem za zánětlivými a autoimunitními chorobami spojenými se stárnutím. Výzkum ukazuje, že terapie zahrnující dodání DNA bloků by mohla pomoci zmírnit záněty ve stáří.