Nová studie zkoumá vzhled super-Jupiter exoplanet jako VHS 1256b, které se liší od klasického Jupiteru. Tato exoplaneta má povrchovou teplotu kolem 1300 K a je pokryta velkými bouřemi, což způsobuje její proměnlivost v jasu. Vědci zjistili, že atmosféry super-Jupiterů jsou turbulentnější kvůli většímu přenosu tepla, což narušuje tradiční pásovitou strukturu mraků. Výsledkem je, že mnoho super-Jupiterů by mohlo vypadat mnohem chaotičtěji než Jupiter, který známe. Tento objev mění dosavadní představy o těchto velkých exoplanetách.

Detailní záběr na síť pavouka z Austrálie ukazuje unikátní vlastnosti jeho hedvábí, díky kterým je jeho lov efektivní. Fotografie vyhrála soutěž Royal Society Publishing Photography Competition. Pavouk používá speciální elastické hedvábí, které se může rozšířit na trojnásobek své velikosti, aby efektivně ulovil kořist. Tento pavouk má osm očí, což mu umožňuje skvělý zrak a schopnost vnímat pohyb i za nízkého osvětlení. Překvapivě natřená pavučina využívá pavoukův jedinečný způsob lovu v noci.

Podle nové studie zvyšují kontaminanty PFAS ve vodě z vrtů riziko pro zdraví novorozenců. Tyto „věčné chemikálie“ mohou vést k nízké porodní hmotnosti, předčasnému porodu a kojenecké úmrtnosti. Zjistilo se, že ženy, jejichž zdroj pitné vody byl kontaminován, měly větší pravděpodobnost narození dítěte s nízkou váhou a předčasného porodu. Ekonomická analýza ukázala, že náklady spojené s těmito zdravotními komplikacemi jsou značné. Aktivní uhlíkové filtry mohou pomoci odstranit PFAS z vody.

Více než 13 miliard let starý záblesk červeného světla se stal nejstarší pozorovanou supernovou. Objevila se pouhých 720 milionů let po Velkém třesku během Epochy reionizace. Výjimečnost spočívá v tom, že světlo této supernovy nebylo zesíleno gravitační čočkou, což je obvyklé u takto vzdálených událostí. Objev byl umožněn kombinací pozorování z různých teleskopů. Analýza dat z JWST ukázala, že tato supernova byla podobná těm, které známe z nedávné doby. To naznačuje, že hvězdy z této éry se nemusely výrazně lišit od těch novodobých.

Vánoční nákupy často vedou k nadměrnému utrácení, protože naše mozky jsou evolučně naprogramovány k tomu, aby se zapojily do společenského dění. Neuromarketing využívá naši touhu po novém a pocit sounáležitosti, což nás vede k impulzivním nákupům. Důraz na emocionální prvky v reklamách také zvyšuje naši přitažlivost k produktům. Přetížení kognitivního systému mozku během Vánoc oslabuje naši vůli, čímž podléháme impulzivnímu utrácení. Proti tomu se lze bránit plány, trénováním mozku a vědomým odoláváním emocím, čímž se dá ušetřit a zajistit vyrovnanější svátky.

Lidé žijící ve vysokých nadmořských výškách, například v ekvádorských Andách, čelí unikátním environmentálním tlakům, jako jsou nižší hladiny kyslíku a vyšší úroveň UV záření. Tělo se může přizpůsobit těmto podmínkám pomocí epigenetických změn, které nemění genetický kód, ale způsob, jakým jsou geny regulovány. Studie zkoumala změny v metylaci DNA u domorodých komunit Kichwa, které naznačují krátkodobé adaptace na život ve výškách nad 2 500 metrů. Tyto změny zahrnují odlišnou metylaci genů spojených s hypoxií a zvýšenou metylaci genů důležitých pro svaly a cévní systém. Výzkum ukazuje, že vedle dědičných genetických změn hrají roli v adaptacích také epigenetické úpravy během jednoho života.

Austrálie zavedla zákaz sociálních médií pro děti mladší 16 let v rámci snahy ochránit je před škodlivým obsahem. Tato průkopnická opatření sledují i další země, jako je Nový Zéland, Malajsie, Francie či Německo. Některé státy, jako například Německo a Francie, již zavedly pravidla vyžadující rodičovský souhlas pro přístup k sociálním sítím. Jiné země, jako Spojené státy, se k tomu staví s větším odporem. Globální hnutí za ochranu dětí na internetu nabírá na síle, ale jednotný přístup zatím chybí.

Nová studie zkoumá genetické kořeny dny, odhalující významnější roli genetiky než životního stylu. Vědci analyzovali genetická data od 2,6 milionu lidí, identifikovali 377 DNA regionů spojených s dnou, z toho 149 nových. Výsledky ukazují, že genetika hraje klíčovou roli v riziku rozvoje této bolestivé nemoci. Výzkum může vést k lepší léčbě a překonání mýtů, které odrazují od léčby. Studie zdůrazňuje potřebu většího zaměření na léčbu dny v rámci zdravotního systému.

Podle nového výzkumu mňoukají kočky více na muže než na ženy. Studie, vedená týmem z Ankarské univerzity, analyzovala videozáznamy 31 majitelů koček, kteří nahráli reakce svých mazlíčků po příchodu domů. Výsledky ukázaly, že mužští majitelé získali v průměru 4,3 zvukových projevů během prvních 100 sekund, zatímco ženy získaly pouze 1,8. Výzkum naznačuje, že muži vyžadují více explicitní vokalizace, aby si všimli potřeb svých koček. Závěry studie otevírají otázky o tom, jak kočky vnímají své majitele a co jejich chování ovlivňuje.

Nové archeologické nálezy z Pompejí objasnily tajemství odolnosti starověkého římského betonu. Použití techniky zvané 'horké míchání' umožnilo vytvořit beton se schopností samoléčení, díky přímému míchání sopečného pozzolanu s rychle se tavícím vápnem. Tato metoda vedla nejen k rychlejšímu stavění, ale také k tvorbě pevných chemických vazeb. Navzdory názorům Vitruvia, který popsal odlišný postup, se ukázalo, že horké míchání bylo klíčové pro přežití římských staveb. Výzkumníci nyní zkoumají, jak toto poznání využít ke zlepšení moderního betonu, čímž by se jeho udržitelnost značně zvýšila.

Jedna žena v jihovýchodním Rumunsku našla kámen, který po desetiletí používala jako zarážku dveří. Tento 3,5kilový kus byl nakonec identifikován jako jeden z největších kousků jantaru na světě, jehož hodnota dosahuje přibližně 1 milion eur. Po smrti ženy její příbuzný zjistil skutečnou hodnotu nálezu a prodal jantar rumunskému státu, který jej následně ohodnotil v Muzeu dějin v Krakově. Odborníci stanovili, že jantar je starý mezi 38 až 70 miliony let. Tento unikátní nález je nyní vystaven v Provincionálním muzeu v Buzau.

Astronomové poprvé zachytili okamžik, kdy supermasivní černá díra spustila ultra-rychlý výron do vesmíru. Tento jev, označovaný jako ultrafast outflow, dosáhl rychlosti 19 % rychlosti světla. Pozorování bylo umožněno díky supermasivní černé díře v galaxii NGC 3783. Tento záblesk vznikl pravděpodobně kvůli přetržení a opětovnému spojení magnetického pole u černé díry. Výzkum této události naznačuje, že fyzikální procesy v různých měřítcích ve vesmíru mohou být podobné.

Studie tvrdící, že herbicid glyfosát je pro člověka bezpečný, byla stažena 25 let po publikaci kvůli etickým problemům s manipulací. Rozhodnutí o stažení přišlo po soudním případu odhalujícím účast zaměstnanců Monsanta na hodnocení bezpečnosti. Studie z roku 2000 byla klíčová v diskusi o karcinogenitě glyfosátu, ale její výsledky byly nyní zpochybněny. Společnost Bayer, která Monsanto převzala, stále tvrdí, že výrobek je bezpečný. Rozhodnutí o stažení bylo způsobeno nedostatkem nezávislosti autorů a skrytými vazbami na Monsanto.

Kontroverzní vědecký článek, který tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko, byl 25 let po publikaci stažen kvůli obavám z manipulace. Monsanto, výrobce Roundupu, se mělo podílet na psaní hodnocení bezpečnosti, což vyvolává otázky o nezávislosti autorů. Tento článek byl stěžejní v argumentaci o bezpečnosti glyfosátu, přestože již dříve vzbuzoval pochybnosti kvůli nedostatečnému zveřejnění zapojení zaměstnanců Monsanta. Společnost Bayer, která Roundup nyní vlastní, trvá na jeho bezpečnosti, navzdory platbám v miliardách dolarů za soudní spory o jeho potenciální karcinogenitu. Stažení článku zdůrazňuje potřebu nezávislého výzkumu ohledně rizik glyfosátu pro lidské zdraví.

Kontroverzní vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko, byl stažen kvůli vážným etickým obavám ohledně manipulace ze strany průmyslu. Článek, na kterém se podíleli zaměstnanci společnosti Monsanto, tvrdil, že Roundup nezpůsobuje rakovinu ani jiné zdravotní problémy u lidí. Stažení studie podtrhuje otázky ohledně bezpečnosti Roundupu, zejména v souvislosti s jeho karcinogenicitou. Aktuálně Bayer, nástupce Monsanta, čelí tisícům soudních sporů a debaty o zdravotních rizicích Roundupu pokračují. Světová zdravotnická organizace v roce 2015 prohlásila, že glyfosát je pravděpodobný karcinogen.

Polemický vědecký článek z roku 2000, který tvrdil, že herbicid Roundup je pro lidi bezpečný, byl po 25 letech stažen kvůli závažným etickým problémům. Bylo zjištěno, že do psaní článku byli zapojeni zaměstnanci společnosti Monsanto, což vzbuzuje pochybnosti o nezávislosti jeho závěrů. Tento článek byl jedním z nejcitovanějších v oblasti výzkumu glyphosátu a jeho stažení zpochybňuje bezpečnost Roundupu. Společnost Bayer, která Roundup v roce 2018 koupila, stále tvrdí, že je při dodržení návodů bezpečný. Rozhodnutí o stažení článku přichází v době, kdy se stále více objevují obavy ohledně dopadů glyphosátu na lidské zdraví.

Kontroverzní vědecký článek tvrdil, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi, byl po 25 letech stažen kvůli etickým problémům. Soud v roce 2017 odhalil, že zaměstnanci Monsanta ovlivnili jeho hodnocení bezpečnosti. Článek publikovaný v roce 2000 byl jedním z nejcitovanějších o glyphosátu, který Monsanto představilo v 1974 a Bayer převzal v 2018. Nicméně jeho závěry se ukázaly jako nejasné vzhledem k nedostatečné nezávislosti autorů a možnému finančnímu vlivu Monsanta. Situace znovu otevírá diskusi o potenciálních rizicích spojených s používáním tohoto herbicidu.

Vědecký článek, který tvrdil, že herbicid glyfosát je pro lidi bezpečný, byl stažen 25 let po publikaci kvůli etickým problémům. Studie byla spojována s firmou Monsanto a došlo k obvinění z manipulace výsledků hodnocení bezpečnosti. Tento článek měl výrazný vliv na vědeckou debatu o glyfosátu a jeho možném karcinogenním účinku. Stahování studie vyvolává otázky ohledně nezávislosti a integrity autorů i celkové bezpečnosti glyfosátu. Firma Bayer, která nyní vlastní značku Roundup, nadále tvrdí, že chemikálie je bezpečná při správném použití.

Kontroverzní vědecká studie z roku 2000, která tvrdila, že herbicid Roundup nepředstavuje zdravotní rizika, byla po 25 letech stažena kvůli etickým problémům a manipulaci průmyslu. Zjištění studie byla soudem v roce 2017 zpochybněna, když se ukázalo, že zaměstnanci Monsanta se podíleli na ghostwritingu bezpečnostní evaluace. Retrakce vyvolává vážné otázky o bezpečnosti Roundupu, který Monsanto uvedlo na trh v roce 1974 a který nyní vlastní společnost Bayer. Zatímco některé studie naznačují karcinogenitu glyfosátu, nevyřešené spory se ještě táhnou. Bayer doposud urovnal žaloby za 10 miliard dolarů, přičemž stále zbývá přes 67 000 případů.

Kontroverzní vědecký článek o herbicidu Roundup, který tvrdil, že glyfosát není pro člověka škodlivý, byl po 25 letech stažen kvůli etickým problémům. Studie se zaměřila na bezpečnost glyfosátu, přičemž vyšla z nepublikovaných dat společnosti Monsanto. Bylo zjištěno, že nebyla zajištěna nezávislost autorů a nebylo dostatečně zveřejněno zapojení zaměstnanců Monsanto. Tato informace zpochybňuje důvěryhodnost závěrů o bezpečnosti Roundupu. Glyfosát, široce používaný herbicid, je předmětem mnoha debat a přetrvává otázka jeho karcinogenity. Bayer, současný vlastník Roundupu, čelí tisícům soudních sporů a již zaplatil miliardy dolarů na vyrovnání.