Země má dva severní póly: geografický a magnetický. Geografický severní pól je středem rotace Země, zatímco magnetický pól slouží k navigaci. Magnetický pól se neustále pohybuje kvůli dynamickým změnám v zemském jádru. Santa Claus, pokud se orientuje podle kompasu, musí korigovat směry kvůli rozdílu mezi oběma póly. Moderní zařízení tuto korekci provádějí automaticky.

Divertikulóza je stav, kdy se ve stěně trávicího traktu tvoří malé váčky zvané divertikly. Většinou jsou neškodné a mnoho lidí o nich ani neví. Pokud se tyto váčky zanítí, nastává divertikulitida, která může způsobit příznaky jako zácpa, bolest břicha nebo horečka. Léčba často zahrnuje klid na lůžku a tekutou dietu. Preventivně je doporučována strava bohatá na vlákninu. Divertikulóza je častá v západních zemích, kde je méně vlákniny v jídelníčku.

Bermudy jsou pro vědce záhadou, ale ne kvůli Bermudskému trojúhelníku. Leží na zvětšené části zemské kůry, což je v rozporu s tradičními teoriemi. Seismologové William Frazer a Jeffrey Park navrhují, že za to může vrstva nízkohustotní horniny o tloušťce 20 kilometrů. Tato struktura pohání zdvih Bermud. Podle vědců se pod Bermudami nenachází klasický plášťový sloup, ale právě tato vrstva může být důvodem, proč ostrovy nezmizely pod hladinou oceánu. Výzkum zveřejnili v Geophysical Research Letters.

V období svátků často lidé očekávají odpočinek, avšak skutečná úleva se mnohdy nedostaví. Psychologové zkoumají, jak odpočinek podporuje učení a duševní pohodu, a upozorňují, že kromě spánku je třeba i aktivní relaxace. Takový odpočinek zahrnuje fyzické aktivity, socializaci či kreativní činnosti. Plánované odpočinkové období může snížit stres a zlepšit pohodu. Přesto je neefektivní odpočinek běžným jevem, kdy volný čas vyplňují aktivity, které jednotlivcům nepřinášejí uspokojení. Plánování aktivního odpočinku a snížení očekávání během svátků může pomoci dosáhnout lepšího zotavení a duševního klidu.

Výzkum Americké asociace pro srdeční onemocnění potvrzuje, že zdraví dásní může ovlivnit riziko srdečních chorob. Studie ukázaly, že bakterie z poškozených dásní mohou pronikat do krevního oběhu a způsobit zánět, jenž poškozuje cévy. Tím se zvyšuje riziko aterosklerotických chorob, hlavní příčiny úmrtí po celém světě. Výsledky naznačují, že zlepšením ústní hygieny lze snížit toto riziko. Vědci doporučují další studium této souvislosti a zkoumání, zda léčba parodontózy může snížit výskyt srdečních onemocnění.

Výzkum v USA ukázal, že snížení příjmu aminokyseliny izoleucin u myší zpomaluje stárnutí a prodlužuje jejich životnost. Tento efekt byl pozorován zejména u samců, kde prodloužení dosáhlo až 33 %. Myši na dietě s nízkým izoleucinem také vykazovaly lepší zdravotní ukazatele, jako je svalová síla a kontrola hladiny cukru v krvi. Výzkumníci zvažují, že podobná dieta by mohla mít pozitivní vliv i na lidskou dlouhověkost, ale upozorňují, že je nutné provést další testy. Omezování příjmu izoleucinu by však nemělo být přehnané, aby nedocházelo k nežádoucím účinkům.

Výzkum genetické analýzy více než 1 000 jedinců ukazuje, že mimořádná dlouhověkost některých dnešních italských stoletých lidí by mohla být spojena s geny prastarých evropských lovců-sběračů. Tito lidé, jejichž kořeny sahají více než 10 000 let zpět, přinesli do evropské populace geny, které dnes mohou přispívat k dlouhověkosti. Studie z univerzity v Boloni odhalila, že DNA spojené s těmito lovci-sběrači zvyšuje šanci dožít se 100 let o 38 %. Tento jev naznačuje, že biodemografická historie a genetické dědictví hrají významnou roli v současné variabilitě lidských vlastností, včetně dlouhověkosti. Zatímco mechanismus tohoto vlivu zůstává nejasný, je to první studie propojující dlouhověkost s dávnými genetickými složkami v Evropě.

Výzkum fyziků z NIST odhalil, že hodiny na Marsu tikají o 477 mikrosekund rychleji denně než na Zemi. Tento rozdíl způsobuje slabší gravitační pole Marsu, jelikož má menší hmotnost než Země. Pro přesnou koordinaci času mezi Zemí, Měsícem a Marsem je důležité zohlednit gravitační dilataci času podle Einsteinovy teorie relativity. Marťanská orbita je navíc kvůli větší excentricitě složitější. Přesná časová synchronizace je klíčová pro budoucí mise a aktivity na Marsu. Výzkum přináší důležité pokroky pro meziplanetární navigaci.

V horkých měsících často čelíme zvýšenému pocení, které může zesílit tělesný zápach. Na řešení tohoto problému používáme antiperspiranty nebo deodoranty, i když oba produkty fungují jinak. Antiperspiranty blokují pot v potních žlázách pomocí solí obsahujících kovy, zatímco deodoranty umožňují pocení, ale bojují proti zápachu. Deodoranty mohou obsahovat antimikrobiální látky nebo vůně ke skrytí pachu. Volba mezi těmito produkty závisí na osobních preferencích a potřebách. „Přirozené“ deodoranty také získávají na popularitě, ale nemusí být vždy bezpečnější.

Nová studie ukazuje, že používání solárií může způsobit specifické poškození DNA, které vede k melanomu, a je dokonce škodlivější než přirozené sluneční záření. Výzkumníci zjistili, že mutace v kůži uživatelů solárií jsou častější a vedou k rychlejšímu stárnutí kůže na genetické úrovni. Melanom byl častější i na částech těla, které bývají chráněny před sluncem, což naznačuje, že solária působí rozsáhlejší poškození než sluneční světlo. Navzdory omezením v některých zemích zůstávají solária v mnoha zemích, včetně USA, stále běžně dostupná. Studie vyzývá k přísnějším regulacím a doporučuje zejména zákaz používání solárií pro děti.

Nová studie ukazuje, že genetické faktory ovlivňují riziko vzniku psychiatrických poruch více, než se dosud myslelo. Vědci identifikovali pět genomických faktorů sdílených 14 různými poruchami jako jsou obsedantně kompulzivní porucha či schizofrenie. Tyto faktory zahrnují 238 genetických variant a tvoří průměrně dvě třetiny genetických rozdílů mezi postiženými a zdravými jedinci. Výzkum naznačuje, že mnoho diagnóz může vycházet ze stejných biologických procesů, což může zlepšit metody léčby a prevence. Ačkoli současná klinická praxe se nebude hned měnit, výsledky této studie mohou ovlivnit budoucí směrnice.

Brazilská studie zkoumala vliv mikrodávek extraktu z kanabisu na pacienty s mírnou Alzheimerovou chorobou. Výsledky ukázaly pozitivní účinky bez známého „rauše“. Výzkum sledoval účinky denní aplikace oleje s nízkými koncentracemi THC a CBD u starších pacientů. Ukázalo se, že pacienti užívající kanabis ve srovnání s placebo skupinou vykazovali stabilizaci kognitivních funkcí. I když účinky byly skromné, studie představuje významný krok vpřed. Pro potvrzení účinků jsou však potřebné další studie s větším počtem účastníků.

Přestože vodík je považován za ekologickou alternativu fosilních paliv, nová studie naznačuje, že může přispívat k oteplování planety. Výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že emise vodíku pomáhají metanu přetrvávat v atmosféře déle, což zvyšuje jeho vliv na globální oteplování. V letech 1990 až 2020 se podíl vodíkových emisí zvýšil, což vedlo k nepatrnému nárůstu teploty. Produkce vodíku z fosilních paliv vede také k vyšším emisím oxidu uhličitého. Cílem je přejít na výrobu "zeleného" vodíku pomocí obnovitelných zdrojů energie, avšak tento proces je nákladný.

Nová studie naznačuje, že klení může posílit fyzický výkon tím, že lidem pomáhá překonávat psychologické bariéry. Výzkumníci z univerzit v Keele a Alabamě testovali, zda klení ovlivňuje psychologický stav a snižuje zábrany. V experimentech s 88 a 94 účastníky bylo prokázáno, že účastníci vydrželi déle v pozici na židli, když opakovali sprosté slovo. Klení také zvyšovalo pozitivní emoce a pocit humoru. Výzkumníci však dospěli k závěru, že vliv na inhibice nebyl dostatečně potvrzen a je třeba dalšího výzkumu.

Nová dlouhodobá studie naznačuje, že konzumace více než 50 gramů tučného sýra denně může snížit riziko demence. Výzkum probíhal po dobu 25 let a sledoval 27 670 dospělých ve Švédsku. Výsledky ukazují na možnou souvislost mezi tučným sýrem a menší pravděpodobností rozvoje demence. Nebyla však nalezena podobná asociace u nízkotučných sýrů nebo mléčných produktů. I přesto pozorovatelé doporučují opatrnost, neboť údaje o konzumaci byly zaznamenány pouze jednou a mohlo dojít ke změnám jídelníčku v průběhu času.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Nová studie zkoumá úroveň znečištění vzduchu v domácnostech, kterou produkují běžné spotřebiče. Vědci z Pusan National University v Jižní Koreji objevili, že zejména topinkovače, horkovzdušné fritézy a fény emitují velké množství ultrajemných částic (UFP). Nejvýraznějším zdrojem těchto částic byl topinkovač, který bez krajíce chleba vylučoval 1,73 bilionu UFP za minutu. Tyto mikročástice mohou proniknout hluboko do plic dospělých i dětí, přičemž ty poslední mohou být kvůli svým menším dýchacím cestám více ohroženy. Výzkum také nalezl těžké kovy v těchto částicích, což může zvyšovat riziko zdravotních problému, jako jsou astma a kardiovaskulární choroby. Vědci apelují na vývoj tzv. 'emičně uvědomělých' produktů a na zavedení přísnějších regulací pro snížení rizik.

Japonský vědec Yoshinori Iizuka vede výzkum na Tádžickém ledovci Kon-Chukurbashi, který odolal globálnímu tání a dokonce mírně vzrostl. Výzkum zahrnuje analýzu 105metrového ledovcového jádra, které může vysvětlit tzv. 'Pamir-Karakoram anomálii'. Tento led má pomoci objasnit, proč se v regionu zvýšily srážky a jak ledovec odolával tání. Vědci doufají, že analýza odhalí informace staré až 10,000 let, což by mohlo přinést poznatky o minulých klimatických podmínkách a lidském vlivu. Výsledky výzkumu by mohly poskytnout klíčové poznatky pro ochranu světových ledovců.

Astronomové poprvé potvrdili existenci supermasivní černé díry RBH-1, která se pohybuje vesmírem rychlostí 954 kilometrů za sekundu. Tato událost se podle vědců odehrála v důsledku gravitačního zpětného rázu při sloučení dvou černých děr. RBH-1 zanechává hvězdotvornou stopu dlouhou 200 000 světelných let a směřuje k mezigalaktickému prostoru. Na základě pozorování pomocí teleskopu JWST vědci zjistili výrazný rozdíl v rychlosti materiálu před a za čelním rázem. Tento objev je klíčovým důkazem teorie, že supermasivní černé díry mohou uniknout z galaxií.

Naše vnímání času může být klamné a způsobuje, že se nám zdá, že roky utíkají stále rychleji. Mozek čas nevidí, ale odhaduje jej podle změn, které vnímá. Čím více podnětů zažíváme, tím delší se období zdá. Rutinní činnosti naopak způsobují, že dny se vlečou, ale roky rychle ubíhají, protože zanechávají slabší vzpomínky. Pro zpomalení vnímání času je důležité naplnit život novými zážitky a rekapitulovat vzpomínky.