zdraví

Biofobie je fenomén strachu či odporu vůči přírodě, což brání lidem využívat její zdravotní přínosy. Tento jev je ve studiích lidského vztahu k přírodě zatím málo prozkoumaný a zdá se, že jeho výskyt narůstá. Mezi příčiny biofobie patří vnější faktory, jako je fyzické prostředí či sociální postoje, a vnitřní faktory zahrnující osobní znalosti a věk. Možnosti léčby zahrnují vystavení přírodě, vzdělávání a zmírnění konfliktů. Pochopení širokého spektra lidských vztahů k přírodě je důležité pro zlepší zdraví i ochranu přírody.

Vánoční období je často spojeno s nárůstem dopaminu a oxytocinu, což zvyšuje pocit radosti a sounáležitosti. Po skončení svátků však hladiny těchto hormonů klesají, což může vést k poklesu nálady a pocitům osamělosti. Je důležité rozpoznat situace, které negativně ovlivňují naši pohodu, a případně se jim vyhnout. Návrat k běžnému režimu, jako je pravidelný spánek a denní rutina, může pomoci obnovit emocionální rovnováhu. Plánování drobných aktivit po svátcích také usnadňuje návrat do každodenního života.

Krev lidí, kteří se dožívají mimořádně vysokého věku, přitahuje zájem vědců díky unikátním biomarkerům. Studie naznačují, že tito jedinci mají již od 65 let příznivější krevní profily, což by mohlo hrát roli v dlouhověkosti a ochraně proti nemocem. Analýzy ukazují na nižší hladiny špatného cholesterolu a unikátní imunitní znaky. Naopak zkrácené telomery, typicky považované za znak stárnutí, mohou mít ochrannou funkci. Další výzkumy by mohly vést k vývoji krevních testů, které odhadnou délku života, a k objevům, jež pomohou zvýšit kvalitu života ve stáří.

Podle nové studie University of Northwestern narostly míry gestačního diabetu v USA mezi roky 2016 a 2024 o 36 %. Tento trend pokračuje už téměř 15 let, navzdory snahám o prevenci. Gestační diabetes může zvyšovat riziko vzniku diabetu 2. typu u rodiče i dítěte. Nejvyšší riziko diagnostikování měli matky z americko-indických, asijských a pacifických etnických skupin. Vedle genetických predispozic hrají roli i faktory jako přístup ke zdravotní péči a sociální podmínky. Autoři výzkumu doufají, že studie napomůže zlepšení strategií prevence a péče, zvláště pro nejohroženější skupiny.

Aspartam, umělé sladidlo nacházející se v mnoha potravinách, může mít i v malých dávkách nepříznivé účinky na srdce a mozek, jak naznačuje nová studie na myších. Po ročním podávání myši ztrácely tělesný tuk, ale projevily se u nich známky zhoršení funkcí srdce a mozku. Výzkum odhalil, že aspartam ovlivňuje metabolismus a kognitivní funkce, přičemž myši vykazovaly zpomalení pohybů a horší paměťové schopnosti. Studie vyvolává otázky ohledně bezpečnosti aspartamu a naznačuje potřebu přehodnotit dosavadní spotřební limity pro lidi.

Vědci v Číně objevili snadný způsob, jak odstranit mikroplasty z pitné vody. Proces zahrnuje vaření vody a následnou filtraci, což může odstranit až 90 % nano- a mikroplastů. Metoda je proveditelná v domácnostech a efektivněji působí na tvrdou vodu díky přítomnosti vápence, který pomáhá zachytit plastové částice. Tato metoda může snížit příjem mikroplastů lidmi a je považována za dlouhodobě účinnou strategii. Výzkum byl publikován v časopise Environmental Science & Technology Letters.

Ženy často zaznamenávají zvýšení hmotnosti již před samotným nástupem menopauzy, během přechodného období zvaného perimenopauza. Během tohoto období se hladiny hormonů jako estrogen a progesteron výrazně mění, což ovlivňuje metabolismus a distribuci tělesného tuku. Podle výzkumů se hmotnost zvyšuje, zejména kolem břicha, i když životní zvyky zůstávají stejné. Toto období by mělo být využito jako příležitost k posílení metabolické odolnosti skrze správné stravovací návyky, posilování a péči o spánek. I když změny kompozice těla nejsou nevyhnutelné, proaktivní přístup může pomoci dosáhnout zdravějšího přechodu přes toto období.

Ptačí chřipka je rostoucí hrozbou, která by mohla mít vážné důsledky, přestože nyní zůstává málo pravděpodobná pro přenos mezi lidmi. Virus H5 je velmi smrtící pro ptáky a zaznamenaly se případy mezi savci, což vyvolává obavy z možného přenosu na lidi. Počet potvrzených lidských případů je stále nízký, ale stále se zvyšuje, hlavně v Americe. Nedostatečné sledování a omezování rozpočtů oslabuje schopnost včas zachytit nové infekce, což bylo patrné již během pandemie COVID-19. Ačkoli odborníci tvrdí, že je šance na lidskou epidemii nízká, systémy by měly být lépe připraveny, aby zabránily skryté hrozbě.

Nedávný výzkum z Mayo Clinic ukázal, že více než polovina infarktů u žen do 65 let nemá původ v ucpaných tepnách. Zatímco u mužů byly aterotrombózy zodpovědné za 75 % infarktů, u žen to bylo pouze 47 %. Mnoho infarktů u žen souviselo s jinými faktory, jako je nerovnováha mezi přísunem a potřebou kyslíku či spontánní disekce koronárních tepen. Studie zdůrazňuje nutnost upravit přístup k diagnostice a léčbě infarktů u žen, aby se zabránilo nesprávným diagnózám a neúčinné léčbě. Výsledky ukazují, že ženy mohou být ohroženy jinými rizikovými faktory a vyžadují zvýšenou pozornost lékařů.

Digitální detox se stal globálním průmyslem, přestože nenabízí trvalé řešení digitálních závislostí. Komerční produkty zaměřené na detox často vedou k závislosti na interaktivních nástrojích, které neřeší hlavní problém. Jednotlivé digitální detoxikace mají často krátkodobý efekt, zatímco komunitní přístup se ukazuje jako účinnější. Například města v Japonsku a Indii zavedla společná pravidla pro omezování používání technologií. Místo spoléhání se na komerční řešení je důležité hledat podporu v komunitě a znovu objevovat klid a nudu jako prostředek k regeneraci.