stravování

Nový výzkum zpochybňuje účinnost přerušovaného půstu, konkrétně stravování v časově omezených intervalech, na zlepšení metabolického a kardiovaskulárního zdraví. Studie, která se zaměřovala na skupinu 31 žen s nadváhou nebo obezitou, neprokázala zlepšení v ukazatelích metabolismu ani po dvoutýdenním sledování různých režimů půstu. Ačkoli účastnice dokázaly mírně zhubnout, klíčové zdravotní přínosy, jako je snížení hladiny cukru v krvi či krevního tlaku, se neprojevily. Výzkum naznačuje, že omezení kalorií může být důležitější než samotné časově omezené jídlo. Důležitou roli hraje také synchronizace stravování s cirkadiánním rytmem těla. Další studie by měly zkoumat vliv časování jídla při různých kalorických omezeních.

Ultrazpracované potraviny nahrazují tradiční pokrmy po celém světě, což vede ke zhoršení kvality stravy a nárůstu chronických onemocnění. Nový výzkum publikovaný v časopise The Lancet ukazuje, že tyto potraviny mají vysoký obsah cukru a tuků, a jejich konzumace přispívá k obezitě, cukrovce a dalším zdravotním problémům. Vlády a zdravotnické organizace by měly zavést politiky na regulaci ultrazpracovaných potravin, například prostřednictvím zdanění nebo omezení marketingu. Nadnárodní potravinářské společnosti mají značnou komerční moc, což ztěžuje regulaci a vyžaduje globální zdraví odpověď. Odborníci zdůrazňují, že je čas na koordinovanou akci, aby se zmírnil negativní dopad na zdraví, ekonomiku a kulturu.

Nedávná analýza zkoumala vliv půstu na kognitivní výkon a zjištění ukázala, že neexistuje významný rozdíl mezi výkony lidí, kteří jedli, a těch, kteří byli nalačno. Dospělí jedinci si mohou bez obav zařazovat půst do své rutiny, ale u dětí a dospívajících je doporučováno pravidelné stravování pro optimální výkony. Půst může být přínosný z hlediska zdraví, přičemž podporuje metabolickou pružnost a snižuje riziko chronických onemocnění. Záleží však na individuálních potřebách, a proto není vhodný pro každého, zejména pro ty s specifickými zdravotními potřebami.

Japonská filosofie stravování 'hara hachi bu' se zaměřuje na střídmost, což znamená jíst pouze do osmdesáti procent sytosti. Tento přístup, vycházející z konfuciánského učení, nejenže omezuje denní příjem kalorií, ale také souvisí s nižším nárůstem váhy a nižším indexem tělesné hmotnosti. Podporuje také zdravější výběr potravin, například větší konzumaci zeleniny a menší množství obilovin. Filosofie hara hachi bu je spojena s vědomým stravováním a pomáhá snížit emoční jezení. Umožňuje nám lépe vnímat tělesné signály hladu a sytosti a podporuje udržitelné změny v životním stylu. Pro ty, kteří hledají harmonii s jídlem, poskytuje cesta 'hara hachi bu' mnohem víc než jen hubnutí.

Aktualizované stravovací pokyny v USA vedly k výraznému snížení počtu dětí s potravinovými alergiemi, zejména na arašídy. Studie z Dětské nemocnice ve Filadelfii naznačuje, že změny doporučení z let 2015 a 2017, které povzbuzují zavádění arašídů do stravy v raném věku, snížily výskyt anafylaktických alergií u novorozenců. Výsledky ukazují, že takové změny mohou účinně trénovat imunitní systém dětí. I když je pokles alergií povzbudivý, další rozsáhlý výzkum je nutný k lepšímu pochopení optimálních stravovacích praktik pro prevenci alergií.