stárnutí

Metformin, běžně používaný lék na diabet 2. typu, by mohl starším ženám poskytnout větší šanci dožít se 90 let. Výzkum z USA a Německa ukazuje, že ženy užívající metformin měly o 30 % nižší riziko úmrtí před devadesátkou. Tato studie však nezahrnovala kontrolní skupinu ani náhodné přiřazování účastnic, což omezuje možnost prokázat příčinnou souvislost. Přesto zaznamenala dlouhou průměrnou dobu sledování, což je důležité pro pochopení vlivu léčby na dlouhověkost. Metformin je považován za geroterapeutikum, které může zpomalit procesy stárnutí v těle.

Lidé jsou fascinováni zdravím a dlouhověkostí, což vytvořilo průmysl slibující zpomalení stárnutí. Podle odborníků existují jednoduché návyky, které mohou zpomalit biologické stárnutí. Patří sem pravidelná fyzická aktivita, kde i krátký trénink několikrát týdně má pozitivní efekt na omlazení. Zdravá strava, která zahrnuje více ovoce, zeleniny a zdravých tuků, také přispívá k delšímu životu. Kvalitní spánek obnovuje tělesnou rovnováhu a snižuje záněty, zatímco vyhýbání se škodlivým zlozvykům, jako je kouření a pití alkoholu, může zabránit rychlému stárnutí. Osvojení pozitivních technik pro zvládání stresu je dalším důležitým krokem k udržení mladistvého těla a mysli.

Nová studie z roku 2024 zkoumá molekulární změny spojené se stárnutím a odhaluje, že lidé zažívají dva prudké skoky v procesu stárnutí, kolem věku 44 a 60 let. Výzkum sledoval 108 dospělých a zkoumal biomolekuly, jako jsou RNA, proteiny a lipidy. Výrazné změny byly pozorovány v metabolismu lipidů, kofeinu a alkoholu u lidí ve středním věku, zatímco ve věku nad šedesát let byly spojeny s metabolismem uhlohydrátů a poruchami kardiovaskulárních funkcí. Tyto změny postihují muže i ženy a přesahují vliv menopauzy či perimenopauzy. Další výzkum by měl zahrnout širší vzorek lidí a zkoumat podrobněji.

Vědci z McGill University testovali aplikaci BrainHQ, vytvořenou firmou Posit Science, která ukázala slibné výsledky v boji proti stárnutí mozku. Během kontrolované studie bylo 82 dospělých nad 65 let rozděleno k používání této aplikace nebo k hraní jiné hry. Ti, kteří používali BrainHQ, vykazovali zvýšenou aktivitu v mozkové oblasti spojené s pozorností a pamětí. Aktivita v přední části cingulátu byla u těchto účastníků na úrovni, jaká je běžná u lidí o 10 let mladších. Ačkoli jsou výsledky nadějné, studie byla malá a je potřeba další výzkum, aby bylo zajištěno, že změny jsou trvalé a pozitivně ovlivňují každodenní funkce.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

Superageři si zachovávají bystrou mysl i ve věku 80 let a více, přičemž překonávají běžné kognitivní úbytky spojené se stárnutím. Výzkum ukázal, že mozky těchto jedinců mají odolnost vůči proteinovým shlukům spojeným s Alzheimerovou chorobou a vyšší koncentraci specifických neuronů. Tyto neurologické rozdíly jim umožňují uchovávat paměť v mnohem lepší kondici než většina populace. Ačkoliv superageři nemusejí žít zdravě, jejich výjimečné schopnosti mohou mít biologický základ. Identifikace těchto rozdílů otevírá dveře k novým intervencím pro zachování zdraví mozku ve stáří.

Nová studie zjistila, že mozky mužů se zmenšují rychleji než mozky žen s přibývajícím věkem. Výzkum zahrnující více než 12 000 mozkových skenů ukázal systematické rozdíly v úbytku neurologické tkáně mezi pohlavími. Zatímco ženy jsou dvakrát častěji diagnostikovány s Alzheimerovou chorobou, jejich mozky ztrácejí šedou a bílou hmotu pomaleji než mužské. Studie také našla rozdíly v celkovém objemu mozku a tloušťce kůry mezi pohlavími. Výsledky naznačují, že biologické rozdíly mají vliv na stárnutí mozku, ale vyžadují další výzkum. Otázka, jak tyto změny ovlivňují kognitivní funkce, zůstává nezodpovězena.

Udržení mentální svěžesti s věkem je možné díky návykům podporujícím kognitivní zdraví. Klíčem je rozvoj kognitivní rezervy, tedy schopnosti mozku odolávat stárnutí či nemocem. Důležitou roli hrají vzdělání, aktivní životní styl a stimulující aktivity, jako jsou hry nebo učení hudby. Výzkumy dokládají, že kognitivní rezerva není pevně daná a může být posílena v průběhu života. Kombinace tréninku paměti a zábavných aktivit pomáhá udržet mozek fit i ve stáří.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Nedávná studie ukazuje, že společenské vztahy mají vliv na rychlost stárnutí. Silné sociální vazby jsou spojeny s pomalejším biologickým stárnutím a nižším zánětem v těle. Výzkum zkoumal tzv. kumulativní sociální výhodu, která zahrnuje sílu a stabilitu společenských spojení. Zjistilo se, že lidé s lepším vzděláním a příjmy prožívají pomalejší stárnutí. Společenská angažovanost a podpora mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale i redukovat nerovnosti v oblasti zdraví skrze sociální politiky.