evoluce

Studie izraelských vědců naznačuje, že medúzy tráví třetinu dne spánkem, podobně jako lidé. Tento objev naznačuje, že spánek je velmi starý fyziologický proces, který možná vznikl již v době rozdělení našich předků od žahavců, před zhruba miliardou let. Výzkum ukázal, že i jednoduché nervové systémy potřebují odpočinek ke snižování DNA poškození, které vzniká během bdění. Medúzy a sasanky prokazují zvýšené poškození DNA při nedostatku spánku, což potvrzuje, že spánek má ochrannou roli. Evoluce spánku mohla být řízena potřebou ochrany buněčné integrity.

Nová studie naznačuje, že kontroverzní prapředek Sahelanthropus tchadensis možná chodil po dvou nohách. Tento hominid žil před 7 miliony let a je považován za jednoho z nejstarších lidských předků. Výzkumníci z New York University provedli analýzy jeho kostí a identifikovali tři znaky naznačující bipedii. Mezi jinými zjistili zvrásnění stehenní kosti a přítomnost stehenního tuberkulu, což je důkaz bipedie. Přestože Sahelanthropus trávil čas i ve větvích stromů, jeho schopnost chůze po zemi byla významná.

Rostlina Balanophora zaujala vědce tím, že se zcela vzdala fotosyntézy a přesto se jí daří přežít. Nová studie odhalila, že její genom určený k fotosyntéze zredukovala na minimum. Místo toho získává živiny z kořenů stromů a chová se jako parazit, aniž by cokoliv vracela. Balanophora vykazuje podobnosti s houbami kvůli evoluční adaptační konvergenci. Výzkum zahrnul vzorky z Tchaj-wanu a Japonska a ukázal, že i přes ztrátu fotosyntetické schopnosti si uchovává aktivní metabolismus. Navíc vývoj umožnil některým druhům rozmnožování bez partnera, což zlepšuje jejich šance na přežití na izolovaných ostrovech.

Little Foot, jeden z nejslavnějších homininích fosilií, může představovat zcela nový druh. Tento exemplář, objevený v jeskyni Sterkfontein v Jižní Africe, byl dlouho označován jako součást rodu Australopithecus, ale jeho přesná druhová identifikace zůstává sporná. Nedávná studie navrhuje, že Little Foot nepatří ani k A. prometheus, ani k A. africanus, ale spíše k dosud neznámému druhu. Výzkumný tým porovnával anatomii Little Foot se známými fosiliemi a odhalil významné rozdíly. Výsledky podporují potřebu pečlivější taxonomie v evolučním výzkumu.

Výzkum odhalil, že Homo floresiensis, známý jako "hobbit" kvůli své malé postavě, zmizel z ostrova Flores po více než milionu let kvůli extrémnímu suchu před 61 000 lety. Tento druh spolu s jeho hlavní kořistí, trpasličím slonem, byl nucen opustit ostrov a možná čelil Homo sapiens. Analýza stalagmitu z jeskyně Liang Luar poskytla detailní klimatický záznam, který dokládá sezónní změny a jejich vliv na dostupnost vody. Významnou roli hrála dostupnost sladké vody, což vedlo k úbytku zdrojů a možnému setkání těchto homininů s moderními lidmi.

Genetik Jenny Graves předpověděla, že chromozom Y, který určuje mužské pohlaví, je na pokraji zániku. Od evolučního vzoru před 300 miliony let ztratil 97 % genů. Pokud se trend nezmění, Y chromozom by mohl zmizet za několik milionů let. Diskuse se však zaměřila na možnost, že Y chromozom může být nahrazen jinými genetickými variantami, jak bylo pozorováno u některých zvířat. Téma se stalo předmětem debaty mezi vědci, přičemž názory se dělí mezi vidinu genetické stability a pokračující degradaci.

Nová studie naznačuje, že vznik složitých eukaryotických organismů na Zemi mohl začít téměř před 3 miliardami let, tedy o miliardu let dříve, než se dříve předpokládalo. Tento objev naznačuje, že vývoj složitých buněk mohl být dlouhodobým procesem spíše než rychlou evoluční změnou. Vědci použili molekulární hodiny a dáta od stovek druhů k rekonstrukci evoluční časové osy. Mitochondrie, základní součást eukaryotických buněk, se objevily až po vzestupu kyslíku na Zemi, což mohlo urychlit další vývoj. Výsledky této studie byly publikovány v časopise Nature.

Vědci zjistili, že bioluminiscence, schopnost organismů vytvářet vlastní světlo, se vyvinula již před 540 miliony lety v období kambria. Tento jev byl poprvé zaznamenán u třídy korálů nazývané octokoráli, což je dvojnásobek stáří dříve nejstaršího známého živočicha s touto schopností. Studie zahrnující genetickou analýzu a rekonstrukci předků naznačila, že společný předek všech octokorálů byl bioluminiscenční. Přestože jen málo dnešních druhů tuto schopnost má, jejich původní schopnost by mohla vysvětlit mezidruhové interakce v oceánech kambria. Výzkum byl publikován v časopise Proceedings of the Royal Society B Biological Sciences.

Vědcům se podařilo sekvencovat největší genom hlavonožců, který patří takzvané vampýří olihni. Tento tvor, navzdory svému jménu není ani oliheň ani chobotnice, ale poslední zástupce starodávné linie. Genom obsahuje přes 11 miliard bází, což je několikanásobně více než u chobotnic a známých olihní. Výzkum odhalil, že i přes svou unikátnost si mnohé jeho genetické vlastnosti uchovaly původní znaky společné předkům moderních olihní a chobotnic. Vampýří oliheň tak představuje klíč k porozumění evoluce hlavonožců z jejich pradávných kořenů.

Mnozí lidé věří, že civilizace a technologie nás osvobodily od přírodních zákonů, ale evoluce na nás stále působí. Lidé se adaptují na různá prostředí, která jsou ovlivněna genetickými změnami a kulturními zvyklostmi. Například lidé s tmavou kůží jsou lépe chráněni před UV zářením, zatímco schopnost trávit mléko v dospělosti vznikla díky domestikaci zvířat. Podobně geny umožňují určitým skupinám přežití v extrémních podmínkách, jako u Turkanů v Keni. Evoluce pokračuje i přes kulturní pokroky, jako je očkování proti nemocem, což umožňuje lepší přežití v měnících se podmínkách.