cvičení

Nová studie naznačuje, že tai chi může dlouhodobě zlepšit kvalitu spánku podobně jako kognitivní behaviorální terapie proti nespavosti (CBT-I). Výzkum zapojil 200 dospělých s chronickou nespavostí z Hongkongu, kteří absolvovali buď tai chi, nebo CBT-I. Po třech měsících CBT-I přinesla větší úlevu, avšak 15 měsíců po terapii se skupina praktikující tai chi v účincích vyrovnala CBT-I. Tai chi se ukázal jako přístupná a snadno integrovatelná aktivita do každodenního života, což může přispět k jeho dlouhodobé účinnosti. Tai chi může být užitečným doplňkem léčby nespavosti, zvláště tam, kde je CBT-I hůře dostupná.

Vědci zjistili, že molekula betain hraje klíčovou roli v anti-aging účincích cvičení. Betain, který se nachází v potravinách jako cukrová řepa a špenát, může zpomalovat biologické stárnutí a napodobovat některé přínosy cvičení. Tento objev nabízí možnosti pro vývoj léčiv, která by mohla podporovat zdravé stárnutí. Studie ukázala, že dlouhodobé cvičení zvyšuje hladiny betainu v těle, což je spojeno s nižším stárnutím buněk a zdravějším imunitním systémem. Vědci však varují, že cvičení má mnoho dalších přínosů, které tato studie nezahrnuje.

Jóga se ukazuje jako nejefektivnější cvičení pro zlepšení spánku, předčí chůzi, odporový trénink i další typy cvičení. Meta-analýza 30 studií zahrnující více než 2500 účastníků z různých zemí zjistila, že intenzivní jóga má větší pozitivní vliv na spánek než jiné formy fyzické aktivity. Jóga prováděná méně než 30 minut dvakrát týdně byla vyhodnocena jako nejlepší řešení proti špatnému spánku. I když jsou obecně cvičení považována za prospěšná pro spánek, výzkum jejich specifických dlouhodobých účinků je stále omezený.

Nový výzkum z Framinghamské srdeční studie ukazuje, že fyzická aktivita ve věku 45 a více let může významně snížit riziko rozvoje demence. Studie sleduje účastníky od 70. let a zkoumá vliv jejich fyzické aktivity napříč životními obdobími. Výsledky naznačují, že nejvyšší úroveň aktivity ve středním a vyšším věku je spojena s nižším rizikem demence, dokonce i u těch s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci. Naopak cvičení v mládí nemá vliv na riziko demence. Studie poskytuje nové poznatky o tom, jak fyzická aktivita může ovlivňovat riziko demence rozdílně v závislosti na genetických faktorech.

Nedávná studie ukazuje, že muži potřebují přibližně dvakrát více cvičení než ženy, aby dosáhli stejného snížení rizika srdečních chorob. Výzkum sledoval více než 85 000 dospělých z Velké Británie po dobu osm let. Ženy, které věnovaly čtyři hodiny týdně středně intenzivní fyzické aktivitě, měly o 30 % nižší riziko, zatímco muži potřebovali devět hodin pro stejný efekt. Rozdíly jsou dány biologickými faktory, jako je hladina estrogenu, která ovlivňuje reakci těla na cvičení. Studie naznačuje, že současné doporučení pro cvičení by mohlo potřebovat úpravy na základě pohlaví, ale základní rada zůstává: více pohybu prospívá všem.

Základní princip hubnutí spočívá ve spalování více kalorií, než kolik přijímáme, ale v praxi to není snadné. Studie ukazují, že cvičení má na úbytek hmotnosti pouze mírný vliv. Přesto hraje důležitou roli při udržení váhy a zlepšování zdraví, jako je lepší kontrola krevního cukru a snížení zánětlivosti. I když cvičení vede ke zvýšení chuti k jídlu, které znesnadňuje hubnutí, jeho vliv na spalování kalorií a zachování svalové hmoty pomáhá udržet váhu. Každý člověk na cvičení reaguje jinak, avšak jeho přínosy pro fyzické a duševní zdraví jsou nepopiratelné.

Posilování nevyžaduje drahé vybavení ani členství ve fitku, stačí vám vaše vlastní tělo. Cvičení s vlastní vahou zahrnuje cviky, které využívají jako odpor vaši tělesnou hmotnost, jako jsou kliky, dřepy či prkna. Tento způsob tréninku je dostupný všem, může se provádět kdekoliv a je zcela zdarma. Mezi formy patří kalistenika, jóga či tai či, které posilují funkční sílu a vytrvalost. Přestože progrese může být náročná, s kreativitou lze cvičení postupně ztížit. Tělesná cvičení tak podporují nejen fyzickou sílu, ale také celkové zdraví.

Nová studie odhaluje, že pouhých 30 minut lehké fyzické aktivity denně může zefektivnit metabolismus, což je proces přeměny tuků a sacharidů na energii. Studie zahrnovala 64 dospělých, kteří byli rozděleni na skupinu podporující aktivitu a kontrolní skupinu. Účastníci, kteří snížili dobu sezení o 30 minut denně, zaznamenali pozitivní vliv na svůj metabolismus. I malá změna v pohybových zvyklostech, například krátké procházky nebo stání při hovoru, může podpořit metabolické zdraví a pomoci předcházet civilizačním chorobám. Studie potvrzuje, že i osoby s nedostatkem fyzické aktivity mohou zlepšit vnitřní funkce svého těla.

Nedávná studie ukázala, že posilování dvakrát až třikrát týdně může významně ovlivnit střevní mikrobiom už během osmi týdnů. Výzkumu se zúčastnilo 150 lidí, kteří předtím necvičili, a ukázalo se, že jejich střevní bakterie se výrazně změnily. Změny byly zřetelnější u osob, které dosáhly většího nárůstu síly. Tyto změny zahrnovaly zvýšení počtu bakterií Faecalibacterium a Roseburia hominis, které přispívají k tvorbě butyrátu, klíčového pro zdraví střev. Studie podtrhuje, že pohyb může pozitivně ovlivnit nejen fyzickou kondici, ale i vnitřní mikrobiální prostředí.

Chronická bolest kloubů je běžně spojována se stárnutím, ale nejlepší léčbou není lék ani operace, nýbrž pravidelný pohyb. I přes jasné důkazy z různých zdravotních systémů je málo pacientů s osteoartrózou doporučováno k cvičení, přestože by to mohlo výrazně zlepšit jejich stav. Osteoartróza není jen prosté opotřebení kloubů, ale proces, který zahrnuje celou kloubovou oblast včetně svalů a nervů. Pravidelné a cílené cvičení pomáhá nejen posilovat chrupavku a svaly, ale také snižovat záněty a metabolické změny, které nemoc pohánějí. Před operací by měl být vyzkoušen pohyb, jelikož přináší mnoho zdravotních výhod bez vedlejších účinků.