cvičení

Intenzivní cvičení může vyvolat řadu bizarních reakcí těla. Například někteří lidé při cvičení cítí kovovou chuť v ústech, kterou způsobuje zvýšený krevní tlak a praskání jemných krevních cév. Běh na dlouhé vzdálenosti může vyústit v krvácení z konečníku kvůli změně distribuce krevního toku. Chafing během běhu může zase poškodit bradavky, zejména v chladném počasí. Na nohou se mohou objevit černé nehty v důsledku nárazu a tlaku, zatímco rapidní dýchání může způsobit rýmu kvůli zvýšené produkci nosních tekutin. Závažné fyzické zatížení také dokáže vyvolat krvácení do očí, zatímco někteří lidé dokonce zažívají „coregasmy“ – orgazmy vyvolané cvičením.

Cvičení nalačno, tedy fyzická aktivita před jídlem, je často diskutovanou metodou pro rychlé spalování tuků. Zastánci tvrdí, že vede k lepší změně tělesné kompozice, avšak studie z roku 2017 neprokázala, že by dlouhodobě přinášela vyšší úbytek tělesného tuku. Výzkumy ukazují, že jídlo před tréninkem zlepšuje výkon v delších aktivitách. Fastované cvičení může vést k pocitu hladu a špatným stravovacím rozhodnutím po tréninku. Celkově není cvičení nalačno prokázaně nadřazené ostatním metodám, důležité je pravidelné cvičení samotné.

Koncept "mikrodávkování" se původně týkal psychedelických látek, ale nyní se rozšířil i na cvičení, kde kratší dávky mohou mít pozitivní vliv na zdraví. Dle doporučení WHO by dospělí měli cvičit 150 minut střední nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně. Studie ukazují, že krátké intenzivní úseky cvičení mohou zlepšit kondici a snížit krevní tlak podobně jako delší tréninky. Nicméně s kratšími cvičeními je třeba zvýšit jejich intenzitu. I když delší cvičení může mít své výhody při přípravě na specifické sportovní události, pro běžné zlepšení zdraví mohou být kratší intervaly stejně účinné.