paměť

Výzkumníci z Arizonské univerzity navrhují, že změny paměti ve stáří nemusí být jen důsledkem úpadku mozku. S věkem obvykle slábne epizodická paměť pro konkrétní události a detaily, zatímco roste význam sémantické paměti založené na obecných znalostech. Autoři tento posun vykládají jako možné přerozdělení zdrojů a adaptaci na předávání zkušeností či orientaci v sociálních vztazích. Opírají se o dřívější poznatky z výzkumu lidí i zvířat, nová data však jejich práce nepřináší. Hypotéza by mohla pomoci lépe odlišit přirozené stárnutí od změn souvisejících například s Alzheimerovou chorobou.

Vědci popsali případ šestnáctiletého chlapce označeného KCL, který si s mimořádnou přesností vybavuje vlastní prožitky, včetně velmi raného dětství. Testy potvrdily, že jeho schopnost autobiografické paměti převyšuje výkon očekávaný u více než 99,9 % běžné populace. Vzpomínky se mu často samovolně vybavují po drobných podnětech, jako jsou vůně, hudba či věty. Pozornost, pracovní paměť i exekutivní funkce má přitom v normě, což podporuje závěr, že nejde o obecně nadprůměrné poznávací schopnosti. Studie naznačuje, že podstatou tohoto vzácného jevu je zejména snadnější a citlivější přístup k osobním vzpomínkám.

Studie kanadské McGillovy univerzity zjistila, že po 30 hodinách bez spánku může 20 minut intenzivnější jízdy na kole zlepšit paměť téměř stejně jako 90minutový spánek. V testu rozpoznávání obrázků si lidé po zdřímnutí vedli o 23 procent lépe než kontrolní skupina, po cvičení o 21 procent lépe. EEG měření ukázalo odlišné mechanismy: spánek snížil známky únavy mozku, zatímco pohyb zřejmě zlepšil zpracování informací při jejich vnímání. Autoři zdůrazňují, že ani cvičení, ani krátký spánek nenahrazují pravidelný dostatek nočního odpočinku.

Nový výzkum se 892 účastníky v sedmi experimentech zjistil, že lidé si hůře pamatovali obrázky, které si pořídili jako screenshot, než ty, jež pouze sledovali. Efekt se projevil i tehdy, když účastníci věděli, že je čeká test paměti a že si budou moci snímky později prohlédnout. Jedním z možných vysvětlení je takzvané kognitivní odkládání: mozek věnuje méně úsilí ukládání informací, pokud spoléhá na jejich digitální záznam. Roli může hrát také rozptýlení pozornosti při používání telefonu. Autoři nicméně upozorňují, že výsledky předchozích studií nejsou jednotné a fotografie mohou za určitých okolností paměť také podpořit.

Studie vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu naznačuje, že vzdálené oblasti mozku se při pracovní paměti na okamžik synchronizují pomocí velmi rychlých elektrických vlnění zvaných ripples. Při souběhu těchto rytmů byly nervové buňky v různých oblastech až zhruba o třetinu častěji aktivní současně, což by mohlo pomáhat spojovat například tvář, jméno a vzpomínku do jednoho vjemu. Koordinace se objevovala i mezi oblastmi vzdálenými až 220 milimetrů a mezi mozkovými hemisférami. Při náročnějším úkolu s více obrázky byla synchronizace výraznější a souvisela i s rychlejším rozpoznáním známého obrazu. Výzkum však sledoval pouze 35 pacientů s těžkou epilepsií a neprokazuje, že rytmy samy o sobě lepší paměť způsobují.

Výzkum na octomilkách naznačuje, že některé zdánlivě zapomenuté vzpomínky nejsou zcela ztraceny, ale přetrvávají jako skryté nervové stopy. Naučené vyhýbání se pachu po zhruba 24 hodinách vymizelo, mohlo se však obnovit, pokud se mouchy ocitly v prostředí připomínajícím původní zkušenost včetně osvětlení a povrchu komory. Vědci popsali vedle aktivní paměťové stopy i „tichou“ stopu v neuronech, které běžně neřídí chování. Připomenutí dokázalo tuto skrytou stopu znovu zapojit, ale zároveň někdy vedlo ke vzniku falešné vzpomínky na neškodný pach. Zjištění se týká octomilek a nelze je bezprostředně přenášet na lidský mozek, může však přispět k pochopení obnovování i zkreslování vzpomínek.

Nová studie zkoumá, jak strava ovlivňuje procesy v mozku související s pamětí. Výzkumníci zjistili, že po jídle se aktivují signály, které cestují po bloudivém nervu z trávicího traktu do mozku. Tento proces může ovlivňovat uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu v mozku, který je klíčový pro tvorbu paměti. Experimenty na hlodavcích naznačují, že konzumace kalorií má vliv na zvýšenou aktivitu mozku spojenou s pamětí, zatímco strava bohatá na nezdravé potraviny může tomuto procesu bránit. Výzkum by mohl přispět k novým terapeutickým přístupům, jako je stimulace bloudivého nervu, pro zlepšení paměti u lidí.

Nadměrná konzumace cukru je spojena s mnoha zdravotními riziky, včetně zhoršení paměti. Nový přehledný výzkum ukazuje, že změna stravy může zlepšit paměť u hlodavců, kteří byli krmeni vysokosladkou dietou, ačkoli ke kompletní obnově nedochází. Studie analyzovala výsledky z 27 experimentů na potkanech a myších a zjistila, že přechod na zdravější stravu zlepšil paměťové testy. Největší zlepšení bylo po vysokotučných dietách. Vliv na paměť je především spojován s oblastí hippocampu v mozku. Změna stravy má smysl, ale dlouhodobá konzumace cukru může mít trvalé následky.

Alzheimerova choroba, neurodegenerativní onemocnění, může mít příznaky již mnoho let před diagnózou. Podle nové studie kombinace krevních biomarkerů a subjektivních paměťových potíží může ukázat na riziko Alzheimera již u čtyřicátníků. Protein pTau181 byl spojen se subjektivními problémy s pamětí a myšlením u jedinců ve věku 45 let. Zatímco léky na Alzheimerovu chorobu zpomalují progresi, důležitá je včasná diagnóza pro účinnou prevenci. Výzkum naznačuje, že zvýšená pozornost na paměťové problémy by mohla pomoci identifikovat riziko dokonce před zřetelnými symptomy na mozkových skenech.

Přestože naše mozky nejsou kontejnery s omezenou kapacitou, často ztrácíme vzpomínky na příjemné události. Důležitou roli hraje naše pozornost a emoce, které ovlivňují, co si zapamatujeme. Pokud jsou vzpomínky slabě zakódovány, mohou zmizet jednoduše proto, že nebyly nikdy plně vytvořeny. Když ztrácíme vzpomínky, není to kvůli nedostatku kapacity, ale často proto, že nebyly zpevňovány. Mozek si neukládá pevné záznamy, ale neustále se reorganizuje a vylepšuje. K posílení paměti potřebujeme vzpomínky pravidelně oživovat.