věda

Vědci objevili unikátní 'podpis' syndromu chronické únavy (CFS/ME) v krvi pacientů s těžkými příznaky. Tým z Univerzity v East Anglii a Oxford Biodynamics tvrdí, že vyvinul krevní test s 96% přesností. Tento objev by mohl revolučně změnit diagnostiku a léčbu CFS/ME, avšak nezávislí odborníci test zpochybňují a poukazují na potřebné další studie. Test byl prověřen na těžce postižených pacientech, ale chybí data pro mírné a střední případy CFS/ME, čímž se otevírá prostor pro další výzkum. Naděje na efektivní diagnostiku se tak musí doplnit podrobným vědeckým zkoumáním.

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.

Fenomen zvaný 'ušní červ' zažívá více než 90 % populace, kdy se písně nebo jejich úryvky opakovaně přehrávají v mysli. Tato situace vzniká díky způsobu, jakým je hudba v mozku organizována. Nejčastější příčinou je opakování určité části písně bez přerušení, což zvyšuje její známost a vede ke vzniku ušních červů. Mozek písně neukládá jako lineární nahrávky, ale jako fragmenty spojené do sítí podobných instrukcím. Aktivace některých mozkových oblastí, zejména default mode network, je spojena s denním sněním a umožňuje těmto myšlenkám se snadněji objevovat. Existují různé techniky, jak se jich zbavit, včetně zpěvu písně nahlas nebo jejího nahrazení jinou, méně opakující se melodií.

Tento týden ve vědě přinesl objevy jako je zvláštní pták známý jako 'grue jay', což je první zaznamenaný hybrid kvůli klimatickým změnám. Výzkum odhalil rizikové faktory spojené s infarkty a mrtvicemi, které zahrnují vysoký krevní tlak a cholesterol. Zajímavostí je také model předpovídající konec vesmíru obráceným Velkým třeskem za 20 miliard let. Byly uděleny Nobelovy ceny za klíčové objevy v medicíně, fyzice a chemii. Kromě toho, vědci zkoumali spánkové profily a zdraví, zatímco nehty na nohou byly identifikovány jako možný ukazatel rizika rakoviny plic.

Podle nedávné studie může extrakt z kakaových bobů pomoci snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění redukcí věkem podmíněného zánětu. Výzkum zahrnoval 598 zdravých dospělých ve věku 60 a více let, kteří užívali buď 500 mg extraktu z kakaa, nebo placebo po dobu dvou let. Výsledky ukázaly, že užívání extraktu výrazně zpomalilo nárůst hsCRP, biomarkeru pro systémový zánět a riziko kardiovaskulárních chorob. Největší efekt byl zaznamenán u jedinců s vysokým rizikem těchto onemocnění. Ačkoli extrakt nemůže nahradit zdravý životní styl, upozorňuje na potenciál modifikace zánětlivých procesů ve stáří.

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.

Virtuální částice, ačkoliv samy neexistují, představují zásadní matematický nástroj pro pochopení chování subatomárních částic. Pomáhají fyzikům popsat elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly, což je činí nezbytnou součástí mnoha výpočtů. Přestože nejsou přímo pozorovatelné, predikují efekty s neuvěřitelnou přesností, což u některých vědců vyvolává otázku jejich skutečné existence. Také umožňují vysvětlit jevy jako Hawkingovo záření nebo Casimirův efekt. Ačkoli diskuse o jejich realitě pokračuje, jejich praktická užitečnost v moderní fyzice je nepopiratelná.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.