věda

Vědci zjistili, jak čmeláčí královny dokážou přežít více než týden pod vodou. Čmeláci dokážou dočasně dýchat pod vodou díky schopnosti extrahovat kyslík z okolní vody. Tato schopnost pomáhá čmeláčím královnám přežít krizové situace, jako jsou zatopené nory, a obnovit kolonii po zlepšení podmínek. Experti zjistili, že čmeláci kombinují podvodní dýchání s anaerobním metabolismem a výrazným snížením metabolismu. Přestože detaily procesu ještě nejsou plně objasněny, vědci se domnívají, že čmeláci využívají fyzických žaber k výměně plynů s vodou.

Vakcíny proti COVID-19 zachránily miliony životů, přesto se u některých jedinců objevily vzácné krevní sraženiny po podání vakcín používajících modifikovaný adenovirus, například AstraZeneca. Tento stav, známý jako vakcínou indukovaná imunní trombocytopenie a trombóza (VITT), vzniká, když imunitní systém chybně napadá protein lidského těla, platelets-kapacitní faktor 4. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že všichni pacienti s VITT sdílejí jedinečný vzorec v jejich protilátkách. Výzkum ukázal, že tyto protilátky původně rozpoznávají adenovirový protein a díky mutaci se vážou na platelets-kapacitní faktor 4 velmi pevně. Tento objev osvětluje, proč je VITT tak vzácný, protože vyžaduje kombinaci určité genetické dispozice a vzácné mutace.

Vědci z londýnské University College dokázali rekonstruovat videa viděná myšmi analýzou jejich mozkové aktivity. Pomocí algoritmu dokázali z naměřené neuronové aktivity znovu sestavit videoklipy, které myši viděly. Přesnost rekonstrukcí se zlepšovala s použitím dat z většího počtu neuronů. I když tento proces není zcela přesný, ukazuje podobnosti mezi originálním a rekonstruovaným videem. Výzkum zkoumá, jak mozek zpracovává vizuální informace, což může mít důsledky pro pochopení, jak mysl interpretuje a mění smyslové vstupy. Tato práce přináší nové poznatky o tom, jak mozek vytváří náš obraz reality.

Nový výzkum ukázal, že transplantace střevních mikrobů ze starších dárců zlepšila funkci vaječníků u mladých myší. Očekávalo se, že takový postup by mohl mít opačný efekt, ale výsledky byly překvapivé. U myší, kterým byly transplantovány mikrobiomy starších, neplodných myší, došlo ke zlepšení ovariální funkce, což mělo pozitivní vliv na jejich reprodukci. Výzkumníci z University of Southern California objevili, že starší mikrobiomy mohou zvyšovat rozmanitost střevních bakterií a tím přispívat k lepšímu zdravotnímu stavu. Tato zjištění mohou otevřít nové možnosti v léčbě lidské neplodnosti či symptomů menopauzy.

Nový výzkum naznačuje, že protein známý z Parkinsonovy choroby může vysvětlit, proč ženy tvoří dvě třetiny případů Alzheimerovy choroby. Studie odhalila, že mozek žen s abnormálním alfa-synukleinem prochází změnami spojenými s Alzheimerem až dvacetkrát rychleji než u mužů. Tyto změny zahrnují nárůst proteinu tau, který je škodlivý pro mozek. Výsledky naznačují, že alfa-synuklein může urychlovat určité případy Alzheimerovy choroby, což by mohlo vést k cílenějším klinickým studiím a léčbám. Vědci doufají, že pochopení těchto rozdílů pomůže vysvětlit nesouměrné zatížení demencí u žen.

Ačkoliv evoluční teorie zásadně změnila náš pohled na lidstvo, ženské tělo zůstává záhadou. Ženy čelí jedinečným výzvám, jako jsou komplikovaný porod a výrazná menstruace, které nemají obdoby v živočišné říši. Porod je riskantní zejména kvůli úzké pánvi, což komplikuje jeho průběh. Menstruace je nejen častější, ale také intenzivnější než u většiny savců. Menopauza dále zůstává nevysvětleným jevem, s hypotézami jako je teorie babičky nebo teorie patriarchů, které však ještě potřebují podložit důkazy.

Vědci rekonstruují nejstarší známou mapu noční oblohy pomocí rentgenového snímání pergamenu, který skrývá katalog hvězd pod pozdějším textem. Práce je přičítána antickému astronomovi Hipparchovi, který žil kolem 190 až 120 př.n.l. a je znám jako první západní astronom, který se pokusil o takový katalog. Studium manuskriptu z kláštera odhalilo starověký text datovaný do období Hipparchova života. Manuskript, známý jako Codex Climaci Rescriptus, je nyní zkoumán ve SLAC National Accelerator Laboratory. Úsilí za pomoci synchrotronového urychlovače má za cíl obnovit co nejvíce astronomických údajů, což by mohlo odpovědět na zásadní otázky o počátcích vědy.

Tento týden ve vědě odhalil, že léky jako Ozempic mohou pomáhat při osteoartróze tím, že regenerují klouby. Objevila se také univerzální vakcína ve formě nosního spreje, která chrání před širokou škálou infekcí. Studii o superagerech naznačují, že klíčem k dlouhověkosti je schopnost vytvářet nové mozkové buňky po delší dobu. Výzkumy potvrdily, že snížení cholesterolu může pomoci i krátká dietní změna na bázi ovesné kaše. Viagra se jeví jako slibná pro léčbu Alzheimerovy choroby díky možnosti přizpůsobit stávající léky novým účelům.

Vědci představili novou metodu ionokalorického chlazení, která může nahradit tradiční chladicí systémy. Tento přístup využívá změny fázového stavu s pomocí iontů k absorpci tepelné energie. Díky využití solí, jako je jód a sodík, se dosahuje efektivity a výrazného snížení globálního oteplovacího potenciálu. Výzkumy ukázaly možnost posunu teploty o 25 °C pomocí méně než jednoho voltu. Tento proces by mohl pomoci splnit cíle snížení výroby škodlivých chladicích plynů podle Kigalijské dohody. Systémy ionokalorického chlazení by v budoucnu mohly být využity i k vytápění.

Nová buněčná imunoterapie ukázala potenciál v prevenci a redukci Alzheimerových plaků v mozku myší. Výzkum na Washingtonské univerzitě použil geneticky upravený virus pro změnu buněk, které odstranily škodlivé proteiny. Jedna injekce této genové terapie snížila amyloidové plaky až o 50 %. Studie vychází z metody podobné karcinogenní léčbě CAR T buněk a zaměřuje se na astrocyty v mozku. Přestože budou nutné další výzkumy, tento přístup nabízí nový směr pro léčbu neurodegenerativních onemocnění.