věda

Slizovky jako Physarum polycephalum, známé pro své schopnosti řešit problémy bez mozku, zaujaly vědce. Nová studie ukazuje, že jejich rozhodování je výsledkem mechanických procesů, nikoli vědomých rozhodnutí. Slizovka se vyhýbá modrému světlu a při hledání potravy vysílá malé výběžky, které prozkoumávají okoli a umožňují únik. Vědci zjistili, že cesta úniku vede podél nejdelší osy pasti, což je způsobeno rytmickými kontrakcemi, které redistribuují hmotu. Výzkum odhaluje, jak tyto mikroorganismy adaptivně reagují na prostředí bez neuronálních systémů.

Pando, největší a nejstarší známý živý organismus na Zemi, byl zaznamenán na zvukové nahrávce. Tento obrovský les v Utahu, složený z jediného klonálního topolu, má kořeny propojující 47 000 kmenů. Zvukový umělec Jeff Rice při experimentu nasadil hydrofon, aby zachytil vibrace přenášené větvemi a kořeny tohoto organismu. Díky tomu bylo možné slyšet tlumený dunivý zvuk způsobený listím a dalšími přírodními vlivy. Tento průlom může pomoci pochopit vnitřní fungování Pando a monitorovat stav prostředí tohoto unikátního lesa. Přesto existují obavy z narůstajícího poškozování tohoto ohromného organismu lidmi a přírodními změnami.

V roce 2025 byly oznámeny významné nálezy ohledně možného objevu mimozemského života na exoplanetě K2-18b a na Marsu. Přestože se objevila naděje na potvrzení života, vědecká obec zůstala převážně opatrná. Pouze 6,6 % astrobiologů souhlasilo s pravděpodobností nálezu života na K2-18b. U Marsu bylo procento vyšší, ale stále jen 15,1 % vědců věřilo v nalezení života. Výsledky ukazují, že vědci mají k důkazům různorodé postoje, což reflektuje jejich opatrný přístup k novým informacím. Toto rozložení názorů zdůrazňuje, že vědecké společenství reaguje na nejednoznačnosti strukturovaným způsobem.

Vědci objevili dva již existující léky, které mohou zvrátit změny v mozku způsobené Alzheimerovou chorobou u myší. Tyto léky, letrozol a irinotekan, jsou běžně používány k léčbě rakoviny prsu a tlustého střeva, ale ukázaly se účinné při snižování hladiny tau proteinu v mozku. Studie na myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že kombinace těchto léků zlepšila schopnosti učení a paměti. Přestože jsou výsledky slibné, dosud byly testovány pouze na myších, a léky mají také vedlejší účinky, které je třeba zvážit. Budoucí klinické studie by mohly nabídnout personalizovanější a účinnější léčbu pro lidské pacienty trpící Alzheimerovou chorobou.

Vědci z Lawrence Livermore National Laboratory prováděli experimenty simulující část jaderného ohnivého spadu. Vysokoteplotní plasma trubice umožnila zkoumat, jak se částice chovají při ochlazování po jaderné reakci. Největší překvapení bylo u cesia, které se kondenzovalo mnohem později než uran a cerium a tvořilo složitější sloučeniny. Tyto poznatky mohou pomoci lépe chápat jaderný spad a zpětně analyzovat podmínky, které jej vytvořily. Studie poukazuje na potřebu aktualizovat modely radioaktivních mraků, aby lépe reflektovaly skutečné chemické procesy.

Spánek je úzce spojen s vývojem Alzheimerovy choroby, a proto vědci zkoumají možnosti využití tohoto spojení. Studie z roku 2023 ukázala, že užívání léku na spaní suvorexant může snížit hladiny amyloid-beta a tau proteinů, které se hromadí u Alzheimerovy choroby. Experiment, vedený na skupině 38 zdravých dospělých, trval pouze dva dny a prokázal mírné snížení těchto proteinů. Je však třeba opatrnosti, protože použití léků na spaní není trvalé řešení a může vést k závislosti. Dlouhodobé účinky zatím nejsou známy, a hypotéza o proteinových sraženinách jako příčině Alzheimerovy choroby je stále diskutována.

Vědci objevili živé mikroby v těle Ötziho, ledového muže, který byl zachován přes 5 300 let. Mozkové skeny ukázaly, že noční směny mohou vést ke ztrátě mozkové tkáně, což se může po ukončení směn mírně obnovit. Vzácný signál mohl pocházet z temné hmoty malou primordiální černou dírou. Studie zjistila, že ptáci také masturbují, což může mít evoluční podstatu. Tkáň mořské okurky byla po amputaci schopna znovu růst, což naznačuje možnost 'nesmrtelnosti'.

Americký výzkum naznačuje, že snížení příjmu esenciální aminokyseliny isoleucinu může prodloužit životnost myší. Studie zjistila, že omezení isoleucinu vedlo k lepším zdravotním výsledkům, jako jsou zvýšená svalová síla a kontrola hladiny cukru v krvi. Myši s omezeným příjmem isoleucinu měly delší život a lepší celkový zdravotní stav, přičemž mužská populace myší zažila navýšení délky života o 33 %. Zatímco myši konzumovaly více kalorií, zůstávaly štíhlejší a energeticky aktivní. Výsledky naznačují potenciál pro podobné účinky u lidí, přestože je složité převést tyto poznatky přímo na lidskou dietu.

Vědci objevili nový mikroorganismus Euplotes gigatrox, který má neobvyklou schopnost přecházet do kanibalistického stádia „superobra“. Obvykle tito prvoci plavou vodami a pojídají bakterie, ale někteří jedinci v kolonii se promění na superobra, který loví a pohlcuje své kolegy. Studie zjistila, že tento stav trvá krátce a po 24 hodinách se vrací k normální velikosti, přičemž superobři se nedokážou efektivně pohybovat ve vodě. Vývoj superobrů je řízen specifickými genetickými expresemi a objevuje se, když zdroje potravy začnou ubývat. Výzkum pomáhá lépe pochopit schopnosti jednobuněčných organismů a jejich adaptace v měnících se podmínkách.

Holubi byli už tisíce let využíváni pro svou schopnost navigace na velké vzdálenosti. Nedávný výzkum ukazuje, že za jejich přesným orientačním smyslem mohou stát játra se zvláštními bílými krvinkami, které obsahují železo. Tyto makrofágy mají kvantovou vlastnost zvanou superparamagnetismus, což možná funguje jako ‚jehla‘ v jejich vnitřním kompasu. Experimenty ukázaly, že holubi, u nichž byly tyto buňky deaktivovány, se za zatažených podmínek ztratili. Naopak za slunečného dne byli schopni se bezpečně vrátit domů. Tento objev by mohl změnit naše chápání živočišné navigace.