věda

Vědci naučili čmeláky rozlišovat mezi světelnými vzory připomínajícími Morseovu abecedu, aby získali sladkou odměnu. Tento experiment dokládá, že čmeláci dokážou zpracovávat časové informace a rozhodovat se na jejich základě při hledání potravy. Čmeláci byli vystaveni blikajícím světlům různých délek, kde delší záblesky vedly k cukrové odměně a kratší k hořké látce. I bez odměny čmeláci častěji volili správný časový vzor, což naznačuje, že tuto schopnost dokážou využít. Tento výzkum zpochybňuje naše představy o schopnostech drobných mozků v živočišné říši.

ScienceAlert, vedoucí web s vědeckými novinkami, rozšiřuje svou působnost na YouTube. Nyní máte možnost sledovat nejnovější objevy a technologie ve video formátu. Kanál nabízí pestrou škálu témat od vesmírných anomálií po zdravotnické průlomy. Pravidelní čtenáři si nyní mohou vychutnat populární příběhy v nové dynamické podobě. Kanál také obsahuje zajímavosti a fakty o přírodě.

Nová studie odhalila, že genetická aktivita se mezi buňkami liší v závislosti na jejich zdravotním stavu a že Alzheimerova choroba může ovlivňovat cirkadiánní rytmus. Tento rytmus reguluje klíčové geny spojené s nemocí, což naznačuje možnosti nových terapeutických přístupů. Výzkum se zaměřil na aktivitu genů v mozkových buňkách při přítomnosti Alzheimerových symptomů, a zjistil, že změny v těchto rytmech mohou ovlivnit schopnost mozku vypořádat se s toxickými proteiny. Manipulace s těmito buněčnými hodinami by mohla zpomalit progresi choroby a zmírnit příznaky.

V modrém vulkanickém slizu pod Tichým oceánem byly objeveny nečekané biologické signatury, které mohou naznačovat původ života. Tato sedlina z bahenních sopek poblíž Marianského příkopu se nachází v hloubce téměř 3000 metrů a obsahuje tuky od záhadných organismů. I přes extrémní pH 12 zde přežívají mikroby specializované na drsné podmínky. Výzkum naznačuje, že taková prostředí mohla být zrodem života na Zemi. Vědci z univerzity v Brémách našli důkazy o různorodosti mikrobů žijících v těchto serpentinitech a potvrdili přítomnost organismů vytvářejících energii pomocí metanu.

James Watson, významný americký biolog a nositel Nobelovy ceny, zemřel ve věku 97 let. Proslavil se objevem dvoušroubovice DNA, který učinil společně s Francisem Crickem v roce 1953. Tento průlom položil základy moderní biologie a umožnil mnoha technologickým pokrokům v medicíně a genetice. Watsonova kariéra byla však zastíněna kontroverzí kvůli jeho opakovaným rasistickým poznámkám. Pracoval také na mapování lidského genomu a byl zásadní postavou v oblasti molekulární biologie. Přes přínosy pro vědu byla jeho reputace narušena a instituce, kde pracoval, s ním nakonec přerušila vazby.

Nové studie naznačují, že nanoproteiny od velbloudů a lam dokážou pronikat do mozkových buněk a mohou pomoci léčit Alzheimerovu nemoc. Díky své malé velikosti se mohou lépe dostat přes hematoencefalickou bariéru, což je klíčové pro jejich účinnost. Zatím jsou však tyto terapie schváleny pouze pro léčbu jiných částí těla. Výzkumníci se nyní soustředí na stabilitu a správnou formulaci těchto proteinů pro klinické využití. I když je praktické použití v léčbě lidí ještě daleko, výsledky vzbuzují naději na nové možnosti léčby mozkových poruch.

Nedávné studie ukázaly, že rozptylování může sloužit jako očistný cyklus mozku. V Řecku byla objevena největší pavoučí síť na světě, ve které žije přes 100 000 pavouků. Fyzici vyloučili možnost, že vesmír je simulací, jelikož není možné dosáhnout úplného popisu reality algoritmy. Výzkum v USA odhalil nárůst paměťových problémů u mladších dospělých. Studie o půstu zjistila, že u dospělých nezhoršuje kognitivní funkce, ale ovlivňuje děti a mladistvé. Také se zkoumá, zda objekt, který poškodil čelní sklo Tesly v Austrálii, může být meteorit.

Vědci zjistili, že nejlepším způsobem, jak vyhrát ve hře kámen, nůžky, papír, je být co nejnáhodnější a nepředvídatelný. Studie zjistila, že lidé mají tendenci příliš analyzovat minulé kolo a nejsou schopni být skutečně náhodní, což často vede ke ztrátám. Výzkum zahrnoval 15 000 her a odhalil, že mozek uchovává informace o předchozích kolech, což negativně ovlivňuje rozhodování hráčů. Experiment také ukázal, že vítězi se stávají ti, kteří se vyhýbají spoléhání na předchozí výsledky, což je klíčové v konkurenčním prostředí. Většina lidí přirozeně tíhne k opakovanému výběru jedné možnosti, zejména 'kámen'.

Vědcům z UC San Diego se podařilo masově produkovat pigment xanthommatin, který chobotnicím umožňuje dokonalé maskování. Tento pigment se dosud obtížně získával, ale díky bioinženýrství bakterií se jeho produkce výrazně zefektivnila. Nová metoda zvaná 'biosyntéza spojená s růstem' motivuje bakterie k produkci velkého množství xanthommatinu. Tento objev nejen napomůže dalšímu výzkumu kamufláže hlavonožců, ale také ukazuje potenciál biologické výroby cenných látek. Publikováno v Nature Biotechnology, studie otevírá možnosti pro udržitelnou produkci materiálů pomocí biotechnologií.

Erythritol, běžné sladidlo nacházející se v mnoha produktech, může narušovat funkci krevní-mozkové bariéry. Studie z University of Colorado ukazuje, že erythritol poškozuje buňky této důležité ochranné vrstvy, což by mohlo zvýšit riziko mrtvice. Sladidlo způsobuje oxidační stres a narušuje normální regulaci průtoku krve, což může ohrozit dodávku kyslíku do mozku. Tato zjištění navazují na předešlé studie, které erythritol spojují s vyšším výskytem srdečních záchvatů a mozkových mrtvic. Přestože erythritol je schválen jako bezpečný pro konzumaci, jeho dlouhodobý vliv na zdraví vyžaduje další zkoumání.