věda

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Vědecké studie ukázaly, že stovky genů se v mužském a ženském mozku chovají odlišně. Tyto genové rozdíly mohou mít vliv na vývoj mozku a jsou patrné již v raných fázích vývoje. Některé geny jsou spojeny s pohlavně rozdílnými mozkovými poruchami, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Překvapivě většina genových odchylek není na pohlavních chromozomech, ale na běžných. Výzkum také naznačuje, že tyto rozdíly mají kořeny v evolučním vývoji společném předchůdci savců či obratlovců.

Vědci z Cornell University objevili, že ostré nože a pomalé řezy snižují uvolňování chemických kapek z cibule, které nás nutí plakat. Studie ukázala, že tupé nože uvolňují více kapek při náročnějším průniku vrstvami cibule. Překvapivě teplota cibule nemá vliv na množství uvolněného mlžného oparu, chlazení může situaci dokonce zhoršit. Výsledky výzkumu by mohly mít význam i pro potravinovou bezpečnost, protože styl krájení ovlivňuje šíření patogenů, což dokládá i nedávný výskyt E. coli v USA.

Vědcům se podařilo vyřešit tajemství, proč je sluneční koróna výrazně teplejší než její povrch. Nová studie ukázala přítomnost malých torzních Alfvénových vln v koróně, které přenášejí plazmu a energii. Tyto vlny byly dosud zaznamenány pouze při slunečních erupcích a jejich menší varianty byly hypotetizovány, ale ne přímo pozorovány. Tento objev by mohl pomoci vylepšit předpovědi vesmírného počasí a pochopit lépe, jak sluneční vítr uniká z gravitačního pole Slunce. Výzkum využil pokročilou obrazovou technologii z daného solárního teleskopu na Havaji.

Nedávná analýza zkoumala vliv půstu na kognitivní výkon a zjištění ukázala, že neexistuje významný rozdíl mezi výkony lidí, kteří jedli, a těch, kteří byli nalačno. Dospělí jedinci si mohou bez obav zařazovat půst do své rutiny, ale u dětí a dospívajících je doporučováno pravidelné stravování pro optimální výkony. Půst může být přínosný z hlediska zdraví, přičemž podporuje metabolickou pružnost a snižuje riziko chronických onemocnění. Záleží však na individuálních potřebách, a proto není vhodný pro každého, zejména pro ty s specifickými zdravotními potřebami.

Kometa 3I/ATLAS, zaznamenaná 1. července 2025, upoutala pozornost díky svému interstelárnímu původu a stáří přes 7 miliard let. Navzdory spekulacím o mimozemské aktivitě nejsou takové teorie podpořeny důkazy. Kometa je bohatá na oxid uhličitý a nikl, což poskytuje cenné údaje o jejím původu. Mluvení o mimozemšťanech může odvádět pozornost od vědeckého bádání a šířit dezinformace. Astronomové se zaměřují na chemické složení a trajektorii, čímž přispívají k hlubšímu porozumění vesmíru.

Výzkumníci z Cedars-Sinai Medical Center zjistili, že speciálně upravené 'mladé' imunitní buňky mohou zlepšit příznaky stárnutí a poškození mozkových buněk, jako je Alzheimerova choroba, alespoň v případě myší. Tyto buňky, známé jako mononukleární fagocyty, dokážou redukovat zánět a agregaci proteinů, což jsou klíčové aspekty mnoha věkem podmíněných nemocí. Myši, které obdržely tyto buňky, vykázaly zlepšení v testech paměti a získaly zdravější mozkové mikroglie. Zajímavostí je, že se nezdá, že by injikované buňky dosáhly mozku, což naznačuje, že přínosy mohou plynout z něčeho, co tyto buňky vytvářejí, například anti-aging proteiny. I když se účinky nemusí stejným způsobem přenést na lidský mozek, výsledky nabízejí naději na nové léčebné postupy.

Elitní sportovci mohou své tělo zatížit na maximum, ale výzkumy naznačují, že nelze překonat hranice lidské vytrvalosti. Studie zjistila, že tělo nemůže spalovat více než 2,5násobek klidové metabolické rychlosti po delší dobu. Toto omezení platí i přes intenzivní trénink a kondici. Analýza u 14 špičkových sportovců zjistila, že denní energetický výdej jen výjimečně přesahuje 4000 kalorií, což je průměrně 2,4násobek jejich klidové metabolické rychlosti. Někteří sportovci však při extrémních výkonech tento limit krátkodobě překonali. Přesto rostoucí důkazy ukazují na pevné limity lidské vytrvalosti.

Studie zveřejněná v roce 2023 naznačuje, že užívání konopí může mít trvalé následky na těle, a to na úrovni epigenomu. Američtí výzkumníci zjistili, že konopí může způsobovat změny v epigenetických markerech, které ovlivňují expresi genů. Tato zjištění potvrdil i systematický přehled literatury publikovaný v roce 2024. Výzkum zahrnoval analýzu dat od přibližně 1 000 dospělých, sledovaných přes dvacet let, a odhalil propojení mezi užíváním konopí a různými markery DNA metylace. Studie rovněž poukázala na potenciální sdílenou epigenetickou regulaci mezi konopím a tabákem.

Nově objevený protein z tardigradů, známých svou extrémní odolností, přináší naději na průlomové terapie v medicíně. Tardigradi jsou schopni přežít v nehostinných podmínkách, včetně kosmického prostoru. Protein Dsup, který chrání jejich DNA před poškozením, byl úspěšně testován na lidských buňkách a zvyšuje jejich odolnost vůči radiaci. Vědci zkoumají možnosti využití Dsup pro ochranu lidských buněk při onemocněních jako rakovina nebo kardiovaskulární choroby. Potenciál Dsup se neomezuje pouze na medicínu, ale může ovlivnit i zemědělství či vesmírný výzkum. Studie ukazují slibné výsledky, ale výzkum je teprve na začátku.