vesmír

Astronomové pomocí dosud nejhlubších snímků určili hlavní hvězdné těleso galaxie IC 1101 na průměr asi 1,7 milionu světelných let. Objekt v kupě Abell 2029 je tak podle autorů studie největší dosud známou galaxií; disk Mléčné dráhy je přibližně dvacetkrát menší. Přesné vymezení bylo obtížné, protože řídké hvězdy na okraji splývají se světlem celé kupy galaxií. Po odstranění rušivého rozptýleného světla tým nalezl kolem IC 1101 slabá vláknitá a asymetrická uskupení, jež svědčí o pohlcování menších galaxií. Galaxie tedy má rozpoznatelnou hranici svého hlavního tělesa, zároveň však na okrajích stále nabírá další hvězdy a materiál. Vědci chtějí stejnou metodou hledat další podobně obří systémy.

Přehled vědeckých novinek upozorňuje na analýzu více než 500 profesí, podle níž mají palubní průvodčí a následně piloti nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované s radiací. Příčinou má být silnější kosmické záření ve výšce, kde atmosféra chrání méně než na zemi. Astronomové zároveň pozorovali hvězdu S301, která při oběhu kolem černé díry Sagittarius A* dosahuje více než 25 000 kilometrů za sekundu a může pomoci testovat Einsteinovu teorii relativity. Studie také spojuje každodenní konzumaci slazených nápojů s vyšším rizikem rakoviny žaludku. Další zprávy se věnují medúzám, které opět vyřadily část francouzské jaderné elektrárny, organoidům schopným sledovat plynutí času a technickým překážkám využití vodíku v plynových turbínách.

Nová teoretická práce naznačuje, že zrychlené rozpínání vesmíru nemusí plně vysvětlovat dosud neznámá temná energie. Fyzik Savvas Koushiappas navrhuje, že by tento jev mohl vyplývat z kvantové nejistoty při současném určování velikosti vesmíru a rychlosti jeho rozpínání. Model spojuje kosmologické měřítko s kvantovou gravitací a předpokládá, že její projevy mohou být patrné až na hranici pozorovatelného vesmíru. Alternativní varianta teorie také připouští, že vesmír nevznikl singularitou, ale odrazem po dřívější fázi smršťování. Hypotézu budou moci prověřit přesnější údaje z projektů DESI, Euclid a observatoře Vera C. Rubinové.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil vodu, prach a další sloučeniny bohaté na kyslík v okolí hvězdy IRS 3, vzdálené jen 0,55 světelného roku od supermasivní černé díry Sagittarius A*. Hvězda je ve fázi asymptotického obra, při níž silným hvězdným větrem odvrhuje své vnější vrstvy do okolí. Pozorování ukazují, že tvorba prachu a přežívání molekulárního materiálu jsou možné i v extrémním prostředí galaktického centra s intenzivním zářením. IRS 3 může mít asi šestinásobek hmotnosti Slunce, stáří zhruba 72 milionů let a svítivost až 60 tisíckrát vyšší než Slunce. Zjištění naznačuje, že i hvězdy v bezprostředním sousedství supermasivních černých děr dál obohacují okolní prostor o materiál potřebný pro složitější chemii.

Experimenty s kapalným dusíkem při parabolických letech ukázaly, že var v podmínkách téměř nulové gravitace může zpočátku odvádět teplo účinněji než na Zemi. Bubliny se totiž neoddělují od zahřívaného povrchu a tenká vrstva kapaliny mezi nimi zvyšuje přenos tepla. Tento přínos má však výraznou hranici: maximální tepelná zátěž, kterou chladivo zvládne, klesla v mikrogravitaci o 65 procent. Bubliny se následně propojují, vysušují povrch a chlazení se může náhle zhroutit. Výsledky mohou pomoci při návrhu povrchů nádrží, palivových systémů a elektroniky pro dlouhé vesmírné mise.

Nová studie zkoumá možnost, že mezi částicemi temné hmoty působí vedle gravitace ještě skrytá přitažlivá síla. Ta by sice měla podporovat shlukování temné hmoty, zároveň však podle modelů snižuje její efektivní hmotnost při vývoji vesmíru. Hustota temné hmoty se pak rychleji ředí a výsledný růst kosmických struktur může být naopak potlačen. Autoři nevylučují velmi slabou dodatečnou interakci, současné jednoduché modely však musejí lépe sladit data o reliktním záření, rozpínání vesmíru a velkorozměrových strukturách. Budoucí simulace mají zahrnout složitější nelineární procesy.

Firma City Labs vyslala na oběžnou dráhu malý satelit BOHR, který poprvé ve vesmíru testuje 48 betavoltaických baterií s tritiem. Při rozpadu tritia vznikají beta částice, jejichž energii polovodiče přeměňují na elektřinu podobně jako solární článek světlo. Sada článků poskytuje jen 5 mikrowattů, může však dodávat malý stabilní výkon po desetiletí a fungovat i v mimořádném chladu. Technologie by mohla napájet rozsáhlé sítě senzorů na Měsíci, včetně trvale zastíněných oblastí, případně pomáhat s vytápěním roverů. Oproti plutoniovým zdrojům je tritium považováno za méně rizikové a snáze vyrobitelné, jeho budoucí dostupnost ale může omezit růst zájmu o jadernou fúzi.

Asteroid Apophis o průměru zhruba 370 metrů proletí v dubnu 2029 ve vzdálenosti menší než 32 tisíc kilometrů od Země, aniž by jí hrozil střet. Přiblížení má vědcům umožnit sledovat, jak zemská gravitace ovlivní jeho rotaci, povrch a vnitřní strukturu. Simulace však naznačují malou, ale reálnou možnost srážky asteroidu s lidským odpadem v oblasti geostacionární dráhy. Takový náraz by podle autorů významně nezměnil dráhu Apophisu ani neohrozil Zemi, mohl by však zkomplikovat vyhodnocení změn způsobených gravitací. Studie upozorňuje na nedostatečný přehled o drobných úlomcích ve vysokých oběžných drahách a na potřebu jejich lepšího sledování.

Nová studie naznačuje, že na Venuši mohly v dávné minulosti existovat rozsáhlé oceány, které pokrývaly asi 90 procent jejího povrchu. Autoři opírají hypotézu o polygonální pukliny podobné strukturám v mořských sedimentech, mimořádně dlouhé kanály a nížinné hřbety, jež by mohly souviset s usazeninami soli po vyschnutí oceánů. Odhadují, že planeta mohla mít množství vody odpovídající zhruba 40 procentům objemu pozemských oceánů. Jednotlivé útvary lze stále vysvětlit také sopečnou či tektonickou aktivitou, proto důkaz není definitivní. Budoucí mise ESA EnVision a NASA VERITAS by mohly hypotézu ověřit podrobnějším radarovým průzkumem.

Týdenní přehled představuje pozorování dvou hvězd, které byly považovány za možné kandidáty na mimozemské Dysonovy sféry. Data z teleskopu JWST však ukázala, že jejich neobvyklé signály nejspíš způsobují vzácná astronomická uspořádání. Výzkum zároveň naznačuje, že kreatin může podporovat imunitní buňky při boji s rakovinou. Fosilie z Austrálie zachytila řetězec predace z období dinosaurů, v němž mořští plazi požírali i ptakoještěry. Letecké laserové skenování odhalilo v jihozápadní Amazonii stovky dříve skrytých staveb a naznačuje rozsáhlé dávné osídlení. Další studie se věnují omezení škod umělého osvětlení pro hmyz a hledání existujících léků s potenciálem zpomalovat stárnutí.