vesmír

Mnozí autoři sci-fi se snažili připravit lidstvo na setkání s mimozemšťany, ale skutečnost může vypadat jinak. Podle nové hypotézy Davida Kippinga se první kontakt pravděpodobně odehraje prostřednictvím výrazných a atypických technosignatur. Tyto 'hlasitě' signály mohou indikovat civilizaci v nestabilní nebo úpadkové fázi. Kipping navrhuje, že bychom měli pátrat po širokých a anomálních přechodných jevech, které nelze snadno vysvětlit známými kosmickými úkazy. Tato strategie by mohla být klíčovou pro detekci prvního mimozemského kontaktu.

Astronomové poprvé potvrdili existenci supermasivní černé díry RBH-1, která se pohybuje vesmírem rychlostí 954 kilometrů za sekundu. Tato událost se podle vědců odehrála v důsledku gravitačního zpětného rázu při sloučení dvou černých děr. RBH-1 zanechává hvězdotvornou stopu dlouhou 200 000 světelných let a směřuje k mezigalaktickému prostoru. Na základě pozorování pomocí teleskopu JWST vědci zjistili výrazný rozdíl v rychlosti materiálu před a za čelním rázem. Tento objev je klíčovým důkazem teorie, že supermasivní černé díry mohou uniknout z galaxií.

NASA 25. listopadu dokončila sestavení vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové. Tento infračervený teleskop by mohl být vypuštěn již na podzim 2026 a má za cíl zkoumat temnou energii a exoplanety. Teleskop bude poskytovat pohled 100krát větší než Hubbleův a má dva klíčové přístroje: širokoúhlý a koronografický. Očekává se, že během počáteční pětileté mise objeví desítky tisíc nových vesmírných objektů. Jeho mise zahrnuje také zkoumání otázek, zda jsme ve vesmíru sami.

V současnosti je naše satelitní mega-konstelace v nebezpečí destabilizace kvůli solárním bouřím, které mohou značně ovlivnit jejich funkčnost. Solární bouře způsobují ohřev atmosféry a zvyšují odpor, nutí satelity k častějším manévrům a spotřebě paliva. Nebezpečnější je však možnost, že zničí navigační a komunikační systémy satelitů, což by mohlo vést ke katastrofálním kolizím. V extrémních případech to může vyvolat Kesslerův syndrom, stav, kdy je oběžná dráha Země zaplněna nebezpečným vesmírným odpadem. Stačila by jediná silná bouře, aby zničila naši současnou satelitní infrastrukturu a na dlouhou dobu omezila přístup do vesmíru.

Dne 19. prosince 2025 se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS nejvíce přiblíží Zemi, což bude poslední šance pro pozemní observatoře ji zkoumat. Přestože bude stále 270 milionů kilometrů daleko, kometa nabízí bohaté možnosti pozorování díky svému neobvyklému složení. Bylo zjištěno, že obsahuje značné množství oxidu uhelnatého, kyanidu a methanolu, což ji činí velmi neobvyklou. Její trajektorie přinesla nedávno i blízké setkání s Marsem. Pozorování také odhalilo přítomnost niklu a železa, což naznačuje jedinečné složení. Vědci se těší, že lepší pochopení této komety poskytne nové poznatky o prostředí mezihvězdného prostoru.

I když se Uran a Neptun označují jako 'ledoví obři', nová studie naznačuje, že jejich vnitřní složení může být spíše kamenité než převážně ledové. Výzkum provedený týmem z Curychu zpochybňuje tradiční rozdělení planet v naší sluneční soustavě. Navíc naznačuje, že v jejich nitru může probíhat konvekce, což by mohlo vysvětlit některé nejasnosti ohledně jejich magnetických polí. Tato zjištění kladou důraz na potřebu budoucích misí k těmto planetám pro hlubší pochopení. Momentálně jsou data nedostatečná k rozlišení mezi 'ledovými' a 'kamennými' giganty.

Astronomové poprvé zaznamenali exoplanetu WASP-121b s únikem atmosféry tvořícím dva obrovské heliové ocasy. Planeta se nachází zhruba 880 světelných let od Země a její atmosférický únik byl sledován pomocí vesmírného teleskopu JWST. Studie odhalila, že tyto ocasy přesahují 60 % dráhy planety a jsou výrazně delší než obvykle pozorovaný únik atmosféry. Dva heliové ocasy představují záhadu, protože současné modely nedokážou jednoduše tento jev vysvětlit. Objev naznačuje nutnost přehodnotit způsob modelování atmosféry exoplanet, což může mít významný vliv na pochopení jejich evoluce.

NASA potvrdila ztrátu kontaktu s orbiterem MAVEN, který obíhá Mars od roku 2014. Spojení bylo přerušeno, když se sonda 6. prosince 2025 během oběhu dostala za planetu. NASA nyní prověřuje situaci a snaží se obnovit signál. Sonda MAVEN hraje klíčovou roli ve výzkumu atmosféry Marsu a jejích interakcí se slunečním větrem. Je také důležitá pro komunikační síť mezi povrchovými rovery a Zemí. Tým šetří příčinu výpadku, aby předešel podobným problémům v budoucnosti.

Planety Uran a Neptun zůstávají nejméně prozkoumanými tělesy sluneční soustavy. Sonda Voyager 2 zaznamenala u Uranu pás elektronů s neobvykle vysokou energií. Nová studie vědců naznačuje, že tuto anomálii mohlo způsobit dočasné solární větrné působení. Podobný jev zaznamenala Země v roce 2019. Výsledky výzkumu zvyšují zájem o další misi k Uranu a přináší nové otázky o fyzikálních procesech u těchto planet.

Na kosmodromu Bajkonur došlo 27. listopadu k vážné nehodě, která zastavila ruské schopnosti vysílat posádky a náklady do vesmíru. Těsně po úspěšném startu mise Sojuz-MS28 se zřítila mobilní servisní kabina, což vyřadilo hlavní startovací rampu z provozu. Tím se Rusko ocitlo dočasně bez možnosti vysílat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Oprava poškozené kabiny bude náročná a potrvá měsíce, což ohrozí plánované mise. Situaci dále komplikuje vliv mezinárodních sankcí na Roskosmos, který čelí ztrátám kontraktů a spoluprací.