jaderná energie

Vědci simulovali účinek jaderné nálože o síle jedné megatuny na asteroid o průměru 160 metrů, který by mohl zničit celé město. Výbuch nemusel být v kontaktu s tělesem: rentgenové záření by zahřálo povrch, odpařilo materiál a změnilo jeho pohyb, zároveň by uvnitř vyvolalo trhliny. Ve dvou ze tří modelovaných scénářů se asteroid s velkou pravděpodobností rozpadal. Překvapivě mohla nálož odpálená 25 metrů od povrchu poškodit větší část tělesa než exploze ve vzdálenosti 10 metrů. Autoři upozorňují, že modely zachytily jen zlomky sekundy, takže zatím nelze určit, zda by úlomky Zemi bezpečně minuly, nebo by dál představovaly hrozbu.

Firma City Labs vyslala na oběžnou dráhu malý satelit BOHR, který poprvé ve vesmíru testuje 48 betavoltaických baterií s tritiem. Při rozpadu tritia vznikají beta částice, jejichž energii polovodiče přeměňují na elektřinu podobně jako solární článek světlo. Sada článků poskytuje jen 5 mikrowattů, může však dodávat malý stabilní výkon po desetiletí a fungovat i v mimořádném chladu. Technologie by mohla napájet rozsáhlé sítě senzorů na Měsíci, včetně trvale zastíněných oblastí, případně pomáhat s vytápěním roverů. Oproti plutoniovým zdrojům je tritium považováno za méně rizikové a snáze vyrobitelné, jeho budoucí dostupnost ale může omezit růst zájmu o jadernou fúzi.