chlazení

Experimenty s kapalným dusíkem při parabolických letech ukázaly, že var v podmínkách téměř nulové gravitace může zpočátku odvádět teplo účinněji než na Zemi. Bubliny se totiž neoddělují od zahřívaného povrchu a tenká vrstva kapaliny mezi nimi zvyšuje přenos tepla. Tento přínos má však výraznou hranici: maximální tepelná zátěž, kterou chladivo zvládne, klesla v mikrogravitaci o 65 procent. Bubliny se následně propojují, vysušují povrch a chlazení se může náhle zhroutit. Výsledky mohou pomoci při návrhu povrchů nádrží, palivových systémů a elektroniky pro dlouhé vesmírné mise.

Vzrůstající poptávka po službách AI a cloud computingu zvyšuje energetickou náročnost datových center. Přibližně polovina jejich spotřeby je věnována chlazení. Inženýři nyní vyvinuli efektivnější chladicí systém založený na měděných destičkách s hroty, které se připojují k počítačovým čipům. Nový systém, vyvinutý za pomoci umělé inteligence, je až o 32 % účinnější než tradiční metody a výrazně snižuje spotřebu energie potřebnou na chlazení. Díky tomu může technologie výrazně snížit náklady datových center na chlazení a být aplikovatelná i v jiných oblastech.

Vědci představili novou metodu ionokalorického chlazení, která může nahradit tradiční chladicí systémy. Tento přístup využívá změny fázového stavu s pomocí iontů k absorpci tepelné energie. Díky využití solí, jako je jód a sodík, se dosahuje efektivity a výrazného snížení globálního oteplovacího potenciálu. Výzkumy ukázaly možnost posunu teploty o 25 °C pomocí méně než jednoho voltu. Tento proces by mohl pomoci splnit cíle snížení výroby škodlivých chladicích plynů podle Kigalijské dohody. Systémy ionokalorického chlazení by v budoucnu mohly být využity i k vytápění.