vesmír

Astronomové objevili záhadný jev kolem bílé trpasličí hvězdy RXJ0528+2838, která se nachází 731 světelných let od Země. Tato hvězda vykazuje neobvyklý zářivý obal zvaný bow shock, jehož příčina je zatím nejasná. Typicky se takový jev vyskytuje v přítomnosti disku materiálu, který tato hvězda postrádá. Vědci navrhují, že silné magnetické pole hvězdy může přesměrovat hmotu od společníka přímo na její povrch. Tento objev mění naše chápání pohybu a interakce hmoty ve dvojhvězdných systémech.

NASA se rozhodla předčasně ukončit misi na Mezinárodní vesmírné stanici poté, co jeden z astronautů čelil zdravotnímu problému. Posádka složená z amerických, japonských a ruských astronautů se má vrátit na Zemi v nadcházejících dnech. NASA odmítla sdělit podrobnosti o zdravotním stavu konkrétního astronauta kvůli ochraně soukromí, avšak ujistila, že je nyní stabilizovaný. Opatření je preventivní a dosud se jednalo o první lékařskou evakuaci z ISS. Zrušena byla i plánovaná výstup na povrch stanice.

Astronomové objevili galaktickou kupu SPT2349-56, která se objevila pouhých 1,4 miliardy let po Velkém třesku. Tato kupa se vyznačuje plynem, který je pětkrát teplejší, než se očekávalo, což naznačuje přítomnost silných proudů energie z trojice supermasivních černých děr. Toto zjištění překračuje současné teoretické modely vývoje vesmíru a naznačuje významnější energetické procesy v raném stádiu vesmíru. Pozorování byly provedeny pomocí soustavy ALMA, která detekovala unikátní tepelnou stopu v rozsahu desítek milionů Kelvinů. Výsledky této studie mohou poskytnout nové informace o vývoji galaxií a galaktických kup.

Myšlenka těžby asteroidů byla donedávna velmi populární, avšak technologie stále není dostatečně vyvinutá. Nová studie vědců z Institutu kosmické vědy zkoumá chemické složení asteroidů bohatých na uhlík, které by mohly být důležitým zdrojem surovin. Výzkum ukazuje, že i přes technologické překážky mají asteroidy potenciál pro získávání zdrojů, jako je voda a nerosty. Těžba uhlíkatých asteroidů by mohla pomoci při průzkumu vesmíru, zejména při snižování závislosti na zásobování z Země. Stále je ale potřeba další výzkum a vývoj technologií pro těžbu v podmínkách mikrogravitace.

Vědci dosáhli průlomu v léčbě Alzheimerovy choroby, kde experimentální lék P7C3-A20 zcela zvrátil duševní úpadek u myší. Historik odhalil možný účel tapisérie z Bayeux jako čtení při jídle pro mnichy v anglickém opatství. Astronomové zjistili, že tři galaxie s aktivními supermasivními černými děrami se navzájem srážejí. Výzkum v jižní Asii vysvětluje schopnost populace pít mléko díky genetické variantě. Teoretická fyzika navrhuje, že hmotnost částic může pocházet z geometrie sedmidimenzionálního prostoru.

Čtyři myši byly vyslány na čínskou vesmírnou stanici, kde strávily dva týdny v mikrogravitaci. Po návratu na Zemi jedna z myší úspěšně porodila devět zdravých mláďat. Tento experiment ukazuje, že krátkodobé pobyty ve vesmíru nemusí negativně ovlivnit reprodukci savců, což je klíčové zjištění pro budoucí lidské mise do vesmíru. Vědci nyní sledují vývoj potomků a jejich schopnosti reprodukce, aby zjistili, zda vesmírné podmínky nemají skryté dlouhodobé efekty. Získané poznatky mohou pomoci plánovat dlouhodobé mise na Mars či základny na Měsíci.

Protoplanetární disk IRAS 23077+6707, známý jako 'Drákulův chivito', byl důkladně prozkoumán teleskopem Hubble. Tento disk je největší, jaký kdy byl pozorován, a nachází se asi 1 000 světelných let od Země. Nové snímky ukazují jeho chaotickou strukturu a asymetrické rozložení materiálu. Disk je zvláštní tím, že materiál, z něhož se mohou tvořit planety, se rozprostírá neobvykle daleko a je nerovnoměrně rozložen. Výzkumníci předpokládají, že za těmito jevy stojí interakce s plynem a hvězdnými větry. Tento objev poskytuje unikátní pohled na formování planet a jejich prostředí.

Nová studie naznačuje, že vesmír může být asymetrický, což by mohlo zpochybnit standardní kosmologický model založený na předpokladu isotropie a homogenity. Tento model, známý jako Lambda-CDM, čelí výzvám zejména kvůli tzv. kosmické dipólové anomálii. Ta je fundamentálním nesouladem mezi pozorovanou variací v kosmickém mikrovlnném pozadí a variacemi v hmotě. Vědci zjistili, že tyto rozdíly zpochybňují současné chápání vesmíru. Očekává se, že budoucí data z nových satelitů a dalekohledů přinesou nové poznatky, jež by mohly přetvořit základní kosmologické modely.

James Webbův vesmírný teleskop poskytl první důkazy o existenci tzv. monstrózních hvězd v raném vesmíru. Tyto hvězdy s hmotností 1 000 až 10 000 Sluncí, známé jako populace III, se pravděpodobně podílely na vzniku superhmotných černých děr. Výzkum týmu vedeného Deveshem Nandalem ukázal mimořádný poměr dusíku k kyslíku v galaxii GS 3073, což odpovídá chemickým stopám po těchto obřích hvězdách. Tyto nálezy vedou k novému pochopení vzniku černých děr a vývoje vesmíru v období po velkém třesku, známém jako kosmický temný věk.

Německá inženýrka Michaela Benthaus se stala první osobou na vozíku, která vstoupila do vesmíru. Letěla na palubě rakety Blue Origin, kterou vlastní Jeff Bezos. Po úrazu páteře při nehodě na horském kole se Benthaus začala pohybovat na vozíku. Její let byl součástí mise New Shepard, která trvala přibližně 10 minut. Tento úspěch podtrhl potřebu inkluze a přístupnosti ve všech oblastech společnosti. Benthausův výlet také inspiroval mnoho dalších lidí k tomu, aby snili a využívali možnosti vesmíru.