vesmír

Detektor Carpet v ruské observatoři Baksan zaznamenal foton o energii 300 TeV pocházející z mimořádně jasného gama záblesku GRB 221009A vzdáleného asi dvě miliardy světelných let. Tak energetické záření by se při cestě vesmírem mělo srážet s reliktním mikrovlnným zářením a přeměnit na jiné částice. Italští vědci proto navrhují model kombinující přeměnu fotonů na hypotetické částice podobné axionům a možné porušení Lorentzovy invariance při extrémních energiích. Tento mechanismus by mohl vesmír pro velmi energetické fotony učinit průhlednějším a vysvětlit i jejich pozdější přílet. Jde však zatím o teoretické vysvětlení založené na jediném pozorování, které musí ověřit další data.

Nová teoretická studie zkoumá, zda by mikroskopické prvotní černé díry vzniklé krátce po velkém třesku mohly zasahovat do hypotetické „temné“ páté dimenze. Pokud by tato dodatečná dimenze existovala a měla rozměr kolem mikrometru, gravitace velmi malých černých děr by se do ní mohla šířit. Autoři dospěli k závěru, že černé díry vytvořené při raných fázových přechodech nebo kolapsem kosmických strun by za těchto podmínek měly pětidimenzionální geometrii. Takové objekty by se Hawkingovým zářením vypařovaly pomaleji než běžné čtyřrozměrné černé díry, takže některé by mohly přetrvat až do současnosti. Autoři spekulují, že jejich zánik by mohl souviset i s mimořádně energetickým neutrinem zachyceným observatoří KM3NeT, důkazy pro prvotní černé díry ani skrytou dimenzi však zatím neexistují.

Vědci převedli data o Laschampově exkurzi před zhruba 41 000 lety do zvukové podoby, která má přiblížit dramatické oslabení a převrácení zemského magnetického pole. Rekonstrukce využívá měření družic Swarm a záznamy magnetismu uchované v horninách a usazeninách; zvuk doplňují efekty vrzání dřeva a srážek kamenů. Pole tehdy podle studií kleslo asi na pět procent obvyklé síly, takže do atmosféry pronikalo více kosmického záření. Událost trvala stovky let a je spojována i s možnými změnami ozonové vrstvy a životního prostředí. Současná anomálie nad jižním Atlantikem a posun magnetického severu samy o sobě neznamenají blížící se úplné převrácení, vědci je však dále sledují.

Astronomové v datech rentgenové observatoře Chandra identifikovali 84 dosud nerozpoznaných objektů v šesti blízkých galaxiích, včetně Andromedy a galaxie M101. Nazvali je hypersoftní zdroje rentgenového záření, protože přístroje zachycují jen slabou nízkoenergetickou rentgenovou část jejich pravděpodobně mnohem silnějšího extrémního ultrafialového záření. Jejich skutečná povaha není jasná: mohou mezi nimi být bílé trpaslíky, novy, neutronové hvězdy i černé díry. Část objektů by mohla představovat hledané bílé trpaslíky, které nabírají hmotu před explozí supernovy typu Ia. Vědci předpokládají, že jde jen o nejjasnější zástupce mnohem početnější skryté populace.

Vědci poprvé jednoznačně pozorovali novou fázi superiontového ledu, která vzniká při extrémním tlaku a teplotách přesahujících 2 000 °C. Vzorky vody stlačili mezi diamanty až na zhruba 230 gigapascalů a zahřívali lasery, poté sledovali jejich strukturu pomocí synchrotronového rentgenového záření. Nově potvrzený led má hexagonální těsně uspořádanou strukturu kyslíkových atomů, zatímco vodíková jádra se v ní mohou pohybovat podobně jako v kapalině. Za tlaků nad přibližně 200 gigapascalů může být tato fáze stabilnější než dříve známá kubická forma. Objev může zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i vysvětlení jejich neobvyklých magnetických polí.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.

Astronomové zaznamenali kolem jižního pólu Saturnu rozsáhlou desetibokou atmosférickou vlnu, která doplňuje dlouho známý šestiúhelník na severu planety. Útvar se objevil nejpozději v roce 2023, potvrzen byl snímky Hubbleova teleskopu a leží přibližně na 60. stupni jižní šířky. Je vázán na silný východní proud, zatímco samotný desetiúhelník se posouvá výrazně pomaleji. Vědci zkoumají, zda jeho vznik souvisí s nedalekým vysokotlakým vírem, avšak simulace zatím přesnou podobu struktury nevysvětlily. Další pozorování během jižního jara a léta Saturnu mají ukázat, zda se útvar rozpadne, nebo se naopak ustálí.

Inženýři NASA Kurt Polzin a Robert Schleicher z General Atomics rozpracovali návrh synchronního bimodálního jaderného motoru pro kosmické lety. Systém by spojoval jaderný tepelný pohon s jaderně-elektrickým pohonem, takže by mohl loď zároveň pohánět i zásobovat energií. Autoři odhadují, že by tato koncepce mohla zkrátit dobu letu k Marsu přibližně na polovinu, a tím omezit vystavení posádky radiaci i dlouhodobému pobytu v mikrogravitaci. Návrh využívá převážně známé technologie, avšak jejich propojení do jednoho motoru přináší nové technické výzvy. Projekt je zatím ve fázi koncepčního návrhu a autoři hledají připomínky pro jeho další rozvoj.

Sonda Voyager 1 pořídila 14. února 1990 při pohledu zpět ze vzdálenosti 6,4 miliardy kilometrů slavný snímek Země známý jako Bleděmodrá tečka. Planeta na něm zabírala pouhých 0,12 pixelu, krátce nato byly kamery sondy kvůli úspoře energie vypnuty. Fotografii prosazoval astronom Carl Sagan, který v ní viděl připomínku toho, že všichni lidé sdílejí jediný křehký domov. Článek ji spojuje s takzvaným efektem nadhledu a s dnešní dobou digitálního spojení, jež nemusí automaticky znamenat menší osamělost. Pohled z velké dálky podle autora stírá společenské i politické rozdíly a zdůrazňuje vzájemnou provázanost lidstva.

NASA financuje ranou studii technologie, která by mohla rozšířit možnosti pozorování gravitačních vln v dosud obtížně dostupném pásmu mikrohertzů. Tým vedený Paulem Stankusem z Brookhaven National Laboratory chce namísto laserového spojení mezi vzdálenými sondami sledovat nepatrné zdánlivé pohyby hvězd způsobené deformací časoprostoru. Dvě nezávisle letící družice by současně zaznamenávaly jednotlivé fotony ze stejných hvězd a jejich přesné časy příjmu. Pozemní superpočítače by pak využily kvantový jev korelací fotonů k určení změn zdánlivé polohy hvězd. Devítiměsíční grant NIAC má ověřit, zda lze tento princip škálovat pro použití ve vesmíru.