vesmír

Před 4,5 miliony lety prošly dvě hvězdy poblíž naší Sluneční soustavy, což mohlo mít vliv na ionizaci okolních mezihvězdných mraků. Tyto hvězdy, nyní část souhvězdí Velký pes, byly tehdy mnohem jasnější než Sirius. Intenzivní záření z hvězd mohlo ionizovat plyn obklopující Sluneční soustavu, což vzbuzovalo otázky vědců. Studie identifikovala několik zdrojů radiace, včetně lokálních bílých trpaslíků a horké plazmy. Předpokládá se, že Sluneční soustava opustí ochranné mraky během 2 000 let, což může zvýšit expozici radiace na Zemi.

Tým astronomů objevil obrovské vlákno galaxií, které se točí jako kosmické tornádo. Tato struktura, dlouhá nejméně 49 milionů světelných let, je nejdelším rotujícím filamentem v známém vesmíru. Galaxie v něm se točí jako hrnky na kolotoči, přičemž celá struktura rotuje také. Tento objev poskytuje jedinečné poznatky o tom, jak galaxie získávají svůj spin prostřednictvím větších struktur, ve kterých se nacházejí. Rádio dalekohled MEERKat a data z průzkumů Sloan Digital Sky Survey a DESI pomohly identifikovat 297 galaxií uspořádaných do tenké linie. Filament tak nabízí vhled do vývoje vesmírných struktur od Velkého třesku.

Vzorek měsíční horniny z mise Apollo 17 skrýval nečekané tajemství. V prachu obsahujícím troilit, který astronauti přivezli v roce 1972, objevili vědci izotopy síry starší než samotný Měsíc. Analýza ukázala, že v některých částech vzorku byly izotope ratios typické pro vulkanické odpraskávání, avšak jiné části byly naopak velmi chudé na izotop síry-33. Tento nález naznačuje možnost staré interakce síry s ultrafialovým zářením, čímž by došlo k jejím změnám. Výzkum ukazuje na různé hypotézy, jak mohl vznikat materiál na Měsíci a přináší nové otázky o vzniku Měsíce po kolizi s planetárním tělesem Theia. Tyto objevy přispívají k lepšímu porozumění raného vývoje Sluneční soustavy.

Před asi 4,5 miliardami let kolidovalo těleso velikosti Marsu, zvané Theia, s proto-Zemí, což vedlo ke vzniku naší Země a Měsíce. Poslední výzkum naznačuje, že Theia pocházela z vnitřní Sluneční soustavy, možná dokonce blíže ke Slunci než Země. Vědci porovnali izotopové poměry vzorků ze Země, Měsíce a meteoritů, což jim pomohlo zjistit, že Theia byla pravděpodobně 'sousedem' proto-Země. Izotopy z Theia se dosud neodpovídaly známým stavebním blokům Země, což naznačuje unikátní původ. Tato studie podtrhuje, že vznik Země a Měsíce byl výsledkem srážky těchto kosmických objektů.

Vesmír, který vznikl před 14 miliardami let při Velkém třesku, se nadále vyvíjí a možná čeká na takzvanou temnou věčnost. Tento scénář zahrnuje ukončení vzniku nových hvězd a slábnutí současných do té míry, že galaxie budou tvořeny jen starými, červenými a slabými hvězdami. Rozšiřování vesmíru se navíc může zrychlovat kvůli temné energii, což znemožní pozorování vzdálených galaxií. Taková budoucnost by mohla přinést kosmickou tmu trvající biliony let. Přesto současná éra, plná hvězd a galaxií, nabízí prostor pro pokračující objevování a vášeň lidské společnosti pro kosmická tajemství.

V magnetickém poli Země byly poprvé objeveny zvláštní jevy dříve pozorované pouze u Slunce. Tyto struktury, známé jako magnetické switchbacky, mohou pomoci lépe předpovídat geomagnetické bouře. Tento objev učinili fyzikové Emily McDougall a Matthew Argall, kteří zjistili, že některá z plazmatu v magnetickém poli Země pochází ze Slunce. Interakce slunečního a pozemského plazmatu vede k nenadálým změnám v magnetickém poli. Výzkum přináší nové poznatky o chování plazmatu mezi rozdílnými oblastmi, což má potenciál pro budoucí studium vnějších vrstev Slunce.

Sluneční soustava obíhá kolem středu galaxie rychlostí 792 000 km/h, ale nový výzkum naznačuje, že se pohybuje mnohem rychleji. Vědci analyzovali rozložení rádiových galaxií a zjistili, že náš pohyb vesmírem je více než třikrát rychlejší, než předpovídají současné modely. Tento objev může mít zásadní dopady na naše pochopení vesmíru a naznačuje, že naše současné teorie jsou v rozporu s novými daty. Studie odhalila, že rozdíl překračuje pět sigma, což naznačuje vysokou statistickou významnost. Otázkou je, zda je naše pozice ve vesmíru speciální, či zda je rozložení galaxií méně uniformní, než jsme mysleli.

Mechy, podobně jako známí želvušky, dokáží přežít extrémní podmínky včetně kosmického vakua. Výzkumníci vystavili spory mechu extremům vesmíru na Mezinárodní vesmírné stanici po dobu devíti měsíců, a většina z nich přežila. Spory si po návratu na Zemi uchovaly schopnost klíčit, což ukazuje na unikátní mechanismy odolnosti vyvinuté na Zemi. Tento objev by mohl přispět k vytváření ekosystémů na Měsíci a Marsu.

NASA zveřejnila nové snímky mezihvězdné komety 3I/ATLAS, zahrnující dosud nejbližší pozorování. Nejblíže byla sledována z Marsu prostřednictvím Mars Reconnaissance Orbiter. Tento objekt zaujímá vědce svou netypickou kombinací vlastností, zejména kvůli svému původu mimo sluneční soustavu. Zatímco na Zemi byla kometa mimo dosah, Mars a další mise zajistily pozorování z opačné strany Slunce. Kromě Mars Reconnaissance Orbiteru pozorovala kometu také mise MAVEN, která zaznamenala ultravioletové snímky. Nejbližší přiblížení ke Zemi nastane 19. prosince, což poskytne nejlepší možnost pro další pozorování.

Tři čínští astronauti zůstali uvěznění na vesmírné stanici Tiangong poté, co jejich návratová loď byla poškozena kosmickým odpadem. K incidentu došlo začátkem listopadu, kdy malý kousek trosek poškodil loď. Čínská kosmická agentura plánuje vyslat náhradní loď, start je naplánován na 25. listopadu. Zatímco odborníci mají obavy z dalších komplikací, minulá mise NASA ukázala, že taková zpoždění mohou astronautům prodloužit pobyt na orbitě. Svět netrpělivě čeká na bezpečný návrat astronautů na Zemi.