Alzheimer

Studie identifikovala mozkovou vlnovou aktivitu, která dokáže předpovědět Alzheimerovu chorobu více než dva roky před diagnózou. Výzkumníci z USA a Španělska použili magnetoencefalografii (MEG) ke studiu pacientů s mírným kognitivním poškozením. Zjistili rozdíly v beta vlnách mezi těmi, kdo onemocněli Alzheimerem, a těmi, kdo ne. Tyto vlny byly pomalejší, slabší a kratší u pacientů, kteří později rozvíjeli Alzheimerovu chorobu. Tato zjištění mohou přinést nové způsoby diagnostiky a léčby prostřednictvím simulace mozkových procesů.

Nová studie naznačuje, že více než 90 % případů Alzheimerovy choroby může být ovlivněno variacemi jediného genu, APOE. Tento gen, známý svou spojeností s rizikem Alzheimerovy choroby, byl zkoumán z hlediska jeho tří hlavních variant: ε2, ε3 a ε4. Zjistilo se, že i varianta ε3, dříve považovaná za neutrální, představuje významné riziko. Variace ε4 je již dlouho uznávána jako riziková. Vědci z UCL tvrdí, že cílení na gen APOE by mohlo přinést významný pokrok v prevenci a léčbě této choroby. Přestože genetické riziko není jediným faktorem vzniku Alzheimerovy choroby, nové poznatky mohou změnit přístup k výzkumu tohoto onemocnění.

Výzkumníci identifikovali přes 150 regulačních signálů v astrocytech, buňkách mozku, které mohou ovlivnit Alzheimerovu chorobu. Astrocyty mohou přestat pomáhat a místo toho škodit, což přispívá k rozvoji této neurodegenerativní nemoci. Studie z Univerzity Nového Jižního Walesu se zaměřuje na takzvané enhancery v 'odpadní' části DNA, které řídí genovou expresi. Pomocí nástroje CRISPRi byl testován dopad vypnutí těchto enhancerů, který odhalil, že mnohé z nich kontrolují geny spojené s Alzheimerem. Tato zjištění mohou přispět k hlubšímu porozumění mechanismům nemoci a možným léčebným postupům.

Nový kandidát na lék jménem P7C3-A20 obnovil kognitivní funkce u myší s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci z USA zjistili, že lék zastavil poškození mozkových buněk, snížil zánět a obnovil ochrannou bariéru mozku. Studie prokázala, že obnovení rovnováhy molekuly NAD+ v mozku vedlo k funkčnímu zotavení myší. Lék se osvědčil u dvou různých modelů Alzheimerovy choroby, což naznačuje možnost obnovení funkce mozku i u lidí. Přesto bude třeba dalších studií a klinických zkoušek, aby bylo možné posoudit jeho účinnost u lidských pacientů.

Studie z roku 2022 naznačila, že rýpání v nose by mohlo zvýšit riziko rozvoje demence. Výzkumníci z Griffith University v Austrálii zjistili, že bakterie Chlamydia pneumoniae mohou poškodit nosní tkáň a proniknout do mozku, což může vyvolat reakce podobné Alzheimerově chorobě. V experimentu na myších se ukázalo, že poškození nosní sliznice umožňuje bakteriím rychlejší vstup do centrálního nervového systému. I když jsou výsledky zatím testovány pouze na myších, naznačují důležitost dalšího výzkumu k pochopení mechanismů Alzheimerovy choroby. Vědci upozorňují na možné zdravotní riziko rýpání v nose a zkoumají, jak lze podobný proces studovat na lidech.

Vědci z Northwestern University vyvinuli nový lék NU-9, který dokáže zpomalit rozvoj Alzheimerovy choroby. Testy na myších modelech ukázaly, že NU-9 snižuje hladinu toxických amyloidních beta oligomerů, které mohou tvořit škodlivé plaky v mozku. Tyto látky často vedou k reaktivní astroglióze, což je klíčový proces v počátečním stadiu Alzheimerovy nemoci. Výzkum naznačuje, že lék by mohl fungovat jako preventivní léčba, kterou by mohli užívat lidé s vyšším rizikem vzniku onemocnění. Další testy budou zkoumat účinnost NU-9 v pokročilejších fázích nemoci.

Brazilská studie zkoumala vliv mikrodávek extraktu z kanabisu na pacienty s mírnou Alzheimerovou chorobou. Výsledky ukázaly pozitivní účinky bez známého „rauše“. Výzkum sledoval účinky denní aplikace oleje s nízkými koncentracemi THC a CBD u starších pacientů. Ukázalo se, že pacienti užívající kanabis ve srovnání s placebo skupinou vykazovali stabilizaci kognitivních funkcí. I když účinky byly skromné, studie představuje významný krok vpřed. Pro potvrzení účinků jsou však potřebné další studie s větším počtem účastníků.

Nové studie naznačují, že Alzheimerova choroba může být spojena s infekcí z dásní. Vědci objevili bakterii Porphyromonas gingivalis, patogen způsobující zánět dásní, v mozku zesnulých pacientů s touto nemocí. Experimenty na myších ukázaly, že orální infekce těmito bakteriemi vedla k jejich kolonizaci v mozku a zvýšené produkci amyloid beta proteinů, typicky spojovaných s Alzheimerem. Výzkumníci identifikovali toxické enzymy produkované těmito bakteriemi i u lidí, kteří nebyli diagnostikováni s Alzheimerem, což naznačuje, že infekce může hrát roli již před rozvojem demence. Tým zkoumá možnosti léčby, která by snižovala bakteriální zátěž a záněty v mozku.

Nedávná studie naznačuje, že kombinace obezity a nízké hladiny cholinu může urychlovat stárnutí mozku a přispívat k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimer. Cholin je klíčovou živinou pro zdraví, a jeho nedostatek ve spojení se stresem z obezity může být varovným signálem kognitivního úpadku. Studie odhaluje korelaci mezi nižší hladinou cholinu a vyšší přítomností neurofilament light, indikující poškození neuronů. Výzkumy naznačují, že dostatečný příjem cholinu může podpořit zdravé stárnutí mozku a sloužit jako preventivní opatření proti Alzheimerově chorobě. Doplnění cholinu skrze stravu může pomoci snížit zánět a podpořit zdraví těla a mozku.

Nová studie odhalila, že specifické imunitní buňky v mozku, mikroglie, by mohly hrát klíčovou roli v prevenci nástupu Alzheimerovy choroby. Výzkumníci zjistili, že mikroglie mohou přepnout do ochranného stavu, pokud se dostanou do blízkosti plaků beta-amyloidu, což je charakteristický znak této choroby. Tento proces je spojen s nižšími hladinami proteinu PU.1 a vyšší expresí proteinu CD28. Zjištění by mohla vést k vývoji nových terapií zaměřených na změnu mikroglie na ochranou formu. Přesto je třeba zjistit, zda mikroglie pracují stejným způsobem i u lidí. Celkově výzkum přispívá k lepšímu pochopení role imunitního systému v souvislosti s Alzheimerovou chorobou.