výzkum

Podivné rýhy na marťanských dunách jsou výsledkem sublimace suchého ledu, který explozivně vykopává písek. Tento proces se odehrává na svazích s různým stupněm sklonu. Při prudších svazích led klouže po plynovém polštáři, zatímco na mírnějších svazích se částečně ponoří do písku a způsobí odpalování okolního písku. Díky simulacím vědci potvrdili, že tyto rýhy vytvářejí ledové bloky až metr silné. Tato zjištění napomáhají pochopit, proč se tyto útvary vyskytují na jemnozrnných svazích Marsu.

Studie zveřejněná v British Medical Journal odhaluje, že léky na ADHD, jako je methylfenidát, mohou významně snížit riziko impulsivního chování u nově diagnostikovaných pacientů. Výzkum vedený Karolinska Institutem sledoval 148 581 pacientů s ADHD a ukázal, že léčba snižuje rizika související s dopravními nehodami, zneužíváním látek a kriminálními činy. Užívání medikace navíc také snižuje riziko sebevražedného chování. Léky zvyšují hladiny neurotransmiterů, čímž zlepšují pozornost a kontrolu impulzů. Toto nové poznání poskytuje další důkazy o jejich rozsáhlých přínosech pro pacienty s ADHD.

Na povrchu Slunce dochází k jevu připomínajícímu déšť, který je tvořen superhorkou plazmou. Vědci z Havajské univerzity nyní objevili, že tento 'sluneční déšť' může být ovlivňován pohyby prvků jako železo, křemík a hořčík v koróně. Tento stav může mít vliv na ochlazování plazmy a tvorbu deště. Studie tak přináší nová data o atmosféře Slunce a poskytuje lepší pohled na procesy coronalního vytápění, které byly dosud málo pochopeny. Výsledky ukazují, že množství a rozložení prvků v koróně se mění, což má vliv na plazmové srážky.

Američtí vědci představili nový typ léčby rakoviny založený na světle, který ničí rakovinné buňky bez poškození zdravých. Tato metoda využívá kombinaci infračerveného LED světla a nanovloček oxidu cínu, které zahřívají a neutralizují nádorové buňky. Proces je méně invazivní než tradiční terapie a nabízí přesnější cílení, což minimalizuje negativní účinky na okolní tkáně. Nanovločky působí jako mikroskopická topítka, která efektivně zasáhnou jen rakovinné buňky. Díky nízké ceně a jednoduché aplikaci by tato technologie mohla být dostupná v oblastech s omezenými zdroji, čímž by zpřístupnila pokročilé léčby širší populaci.

Mozek vyhodnocuje různé vlastnosti potravin během několika setin sekundy po jejich zobrazení, což může ovlivnit naše rozhodování dříve, než si to uvědomíme. Studie zjistila, že aspekty týkající se zdraví jsou zpracovávány rychleji než chutnost, což může překvapit. Použité technologie, jako je elektroencefalografie a strojové učení, umožňují sledovat rozdílné reakce mozku na různé potraviny. Závěry naznačují, že i vizuální podněty mají zásadní vliv na naše volby potravin. Výzkum by mohl být rozšířen na další smysly, aby se zjistilo, jak rychle mozek reaguje na celistvý zážitek z jídla.

Nová studie ukazuje možné souvislosti mezi chemikáliemi PFAS v krvi matek a změnami v mozku jejich dětí. Výzkumníci z Finska, Švédska a Kanady zkoumali 51 dvojic matka-dítě, hodnotili hladiny PFAS během těhotenství a analýzou mozkových skenů dětí. Zjistili, že různé druhy PFAS mohou ovlivňovat strukturu mozku a propojení mozkových oblastí. Změny byly pozorovány například v corpus callosum a hypothalamu. Účinky těchto změn nejsou dosud zcela jasné a vyžadují další výzkum.

Nová klinická studie ukázala, že je bezpečné dodávat kyslík rektálně u lidí. Tato metoda, známá jako enterální ventilace, by mohla sloužit jako alternativa pro pacienty s ucpanými dýchacími cestami. Výzkum již získal ocenění IgNobel pro svou originalitu. První testování na lidech se zaměřilo na bezpečnost, nikoliv na účinnost, a zahrnovalo 27 zdravých mužů v Japonsku. Žádné vážné vedlejší účinky nebyly hlášeny, i když vyšší dávky způsobily nepohodlí a nadýmání. Další studie budou zkoumat, jak efektivně metoda zvyšuje hladinu kyslíku v krvi.

Podle výzkumu může paracetamol, známý jako acetaminofen, zvyšovat sklony k riskantnímu chování. Studie ukázala, že užívání tohoto léku může snižovat vnímání rizika a úzkosti při rozhodování. Například v experimentu s nafukováním balónku účastníci pod vlivem acetaminofenu byli méně opatrní a častěji riskovali prasknutí balónku. Dále byly zkoumány reakce na hypotetické nebezpečné situace, jako je řízení bez pásu nebo bungee jumping, kde se objevilo obdobné snížení vnímání rizika. Tento efekt by mohl mít významné společenské dopady vzhledem k tomu, jak rozšířené je užívání tohoto léku.

Nová studie naznačuje, že úbytek hmotnosti není jediným způsobem, jak zabránit rozvoji diabetu 2. typu. Výzkum ukázal, že riziko diabetu lze snížit až o 71 % dodržováním dietních a cvičebních doporučení, i bez významné ztráty váhy. Klíčovým faktorem je podle vědců dosažení normální hladiny cukru v krvi, nikoliv samotné číslo na váze. Analýza ukázala, že distribuce tuku v těle, zejména viscerálního tuku, významně ovlivňuje inzulinovou rezistenci a riziko diabetu. Odborníci doporučují přehodnocení priorit v léčbě prediabetu ve prospěch regulace hladiny cukru a distribuce tělesného tuku.

Vědci zjistili, že protein na povrchu mozkových buněk, známý jako Aplp1, přispívá k šíření Parkinsonovy choroby v mozku. Objevení spojení mezi proteiny Aplp1 a Lag3 otevírá nové možnosti pro léčbu. Již schválený lék na rakovinu, zaměřený na protein Lag3, dokáže tento proces u myší zastavit. To naznačuje, že léčba Parkinsonovy nemoci by mohla být již k dispozici. Studie ukazuje, že ovlivnění interakce mezi Aplp1 a Lag3 může značně zpomalit progresi neurodegenerativních onemocnění.