výzkum

Vědci potvrdili teorii, že lidé se schizofrenií slyší 'hlasy' kvůli nesprávnému přisuzování vnitřní řeči jako zvuků zvenčí. Tento jev zkoumali pomocí elektroencefalografie, která měřila reakce mozku na vnitřní řeč a sluchové halucinace. Výzkum zahrnoval účastníky se schizofrenií i bez ní a ukázal, že u osob s halucinacemi mozek reaguje na vnitřní řeč, jako by šlo o zvuky zvenčí. Tento objev může pomoci včasně identifikovat riziko psychózy a přispět k rané intervenci.

Vaskulární demence, způsobená poruchami průtoku krve v mozku, je jednou z méně prozkoumaných forem demence. Výzkum vedený neuropatoložkou Elaine Bearer naznačuje, že mikroplasty, které se dostávají do těla, mohou hrát roli při vzniku nebo zhoršení tohoto onemocnění. Bearer analyzovala chemické barvení cerebrálních krevních cév u zemřelých s demencí a objevila různé chorobné procesy, které mohou přispět k vaskulární demenci. Studie také ukazuje překryvy mezi vaskulární demencí a Alzheimerovou chorobou, což by mohlo poskytnout nový pohled na vývoj demence. Mikroplasty v mozku představují nový faktor v patologii mozku a mohou být spojeny s vážností onemocnění.

Nedávný výzkum objasňuje, jak HIV zůstává skrytý v těle po desetiletí. V latentním stadiu se HIV integruje do DNA hostitelských buněk jako "provirus", což činí jeho eradikaci obtížnou i při moderní léčbě. Studie odhalila, že HIV používá tkáňově specifický přístup, skrývá se v méně aktivních oblastech DNA, což umožňuje jeho dlouhodobou přítomnost. Výzkum ukazuje i na význam historických vzorků pro porozumění viru. Poznatky z této studie otevírají cesty pro cílené terapeutické strategie zaměřené na odstranění či "umlčení" viru v těchto rezervárech.

Tým z Univerzity v Cambridge vytvořil v laboratoři embryonální struktury nazývané 'hematoidy', které dokážou produkovat lidské krevní buňky. Tyto struktury, podobné pupečníkovým kmenovým buňkám, vznikají z darovaných kmenových buněk a dokáží se diferencovat na červené a bílé krvinky. Výzkum umožňuje lépe pochopit proces tvorby krevních buněk a potenciálně přispět k vývoji regenerační terapie pro léčbu krevních poruch. I když je metoda zatím ve fázi prototypu, představuje významný krok v oblasti regenerativní medicíny.

Vědci objevili nový typ propojení mezi neurony v mozku myší a lidí pomocí super-rozlišení mikroskopie. Tyto drobné tubulární mosty, nazývané dendritické nanotuby, shuttlují molekuly jako vápník a amyloid-beta mezi buňkami. To by mohlo být klíčové pro chápání neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, kde tyto látky mohou způsobovat patologické změny. Zastavení tvorby těchto mostů zamezilo šíření amyloid-beta, čímž se demonstroval jejich význam v této souvislosti. Vědci plánují další výzkum k pochopení jejich role v jiných onemocněních.

Vědci ve Velké Británii vyvinuli krevní test, který dokáže diagnostikovat myalgickou encefalomyelitidu/syndrom chronické únavy (ME/CFS) s přesností 96 %. Tato nemoc, charakterizovaná přetrvávající únavou a dalšími symptomy, zůstává často špatně pochopena a pacienti čekají na diagnózu roky. Nově vyvinutý test detekuje změny v chromozomech, které jsou specifické pro ME/CFS. Přestože jde o průlomovou studii, byla zatím provedena na malém vzorku a před širokým použitím je potřeba další ověření a rozšíření výzkumu. Test by mohl znamenat významný pokrok v diagnostice a péči o pacienty s ME/CFS.

Vědci z Kyoto University zjistili, že lidské spermie mohou plavat v hustých tekutinách, aniž by se řídily Newtonovým třetím zákonem pohybu. Studie analyzovala pohyby spermatozoidů a zelených řas, jejichž vlající bičíky umožňují pohyb ve viskózních prostředích bez velké energetické ztráty. Byla představena nová teorie o 'podivné elasticitě' bičíků, což může přispět k rozvoji malých robotů napodobujících živé materiály. Výzkum by mohl osvětlit také principy kolektivního chování biologických systémů. Výsledky byly publikovány v PRX Life.

Vědci identifikovali gen TMEM167A jako příčinu vzácné formy diabetu u novorozenců. Mutace v tomto genu vedou k selhání buněk produkujících inzulin a následně k jejich smrti. To je spojeno se syndromem MEDS, zahrnujícím mikrocefalii, epilepsii a diabetes. Mezinárodní tým zmapoval genetické sekvence šesti dětí postižených tímto syndromem a zjistil, že pro jeho vznik je nutné zdědit mutované kopie genu od obou rodičů. Gen TMEM167A je klíčový pro správnou funkci jak pankreatu, tak mozku, což vysvětluje, proč jsou tyto orgány v tomto syndromu postižené.

Vědci úspěšně otestovali 'univerzální' ledvinu vhodnou pro transplantaci komukoli. Nová léčba Alzheimerovy choroby rychle odstranila bílkovinné plaky z mozků myší. Vznikající anomálie v zemském magnetickém poli se rozrůstá a překvapuje vědce svou velikostí od roku 2014. Nejnovější studie naznačuje, že některé psychologické vlastnosti vrcholí mezi 55 a 60 lety věku. V soutěži Nikon Small World jsou k vidění fascinující mikrobiologické snímky, které odhalují krásy mikrosvěta.

Nový výzkum naznačuje, že velká část lidí může ztratit čich po nákaze COVID-19, aniž by si to uvědomovali. Studie zjistila, že 66 % lidí, kteří prodělali COVID-19 a nehlásili problémy s čichem, přesto trpělo jeho ztrátou. Předpokládá se, že tyto problémy mohou postihnout miliony lidí po celém světě. Ztráta čichu je často podceňována, ale může mít vážné následky na zdraví a bezpečnost jednotlivců. Výzkumníci doufají, že testování čichu se stane součástí rutinní péče po COVID-19, což pomůže lépe pochopit a řešit dlouhodobé důsledky infekce.