zdraví

Odborný panel FDA doporučil schválení nové vakcíny proti chřipce využívající technologii mRNA, která byla klíčová při pandemii COVID-19. Vakcína od Moderny, nazvaná mFlusiva, je určena pro osoby ve věku 50 let a starší. Studie ukázaly, že vakcína snižuje výskyt chřipky a generuje silnou imunitní odpověď. Rychlá výroba mRNA vakcín by mohla pomoci rychle reagovat na nové mutace virových kmenů. FDA zvažuje konečné rozhodnutí o schválení vakcíny pro nadcházející chřipkovou sezónu.

Podle předběžných dat klesla v roce 2025 úmrtnost kojenců v USA na historicky nejnižší úroveň, s hodnotou pod 5,4 úmrtí na 1 000 živě narozených. Tento pokles znamená každý rok o stovky méně úmrtí. Zdravotní důvody jsou různé, včetně zlepšení zdravotní péče a nových preventivních opatření, jako je očkování proti RSV. I přes pokroky zůstává úmrtnost v USA vyšší než v jiných zemích s vysokými příjmy, částečně kvůli sociálním nerovnostem. Data také ukazují pokles syndromu náhlého úmrtí kojenců. Nadále přetrvávají rozdíly v úmrtnosti podle rasy a státní příslušnosti.

Mezinárodní tým výzkumníků zkoumal, jak denní počet kroků může kompenzovat negativní dopady sedavého životního stylu, běžného v moderní společnosti. Studie ukázala, že i osoby se sedavým zaměstnáním mohou snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí zvýšením denního počtu kroků. Optimální počet kroků je mezi 9 000 a 10 000 denně, což může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění o 21 % a riziko úmrtí o 39 %. Přestože i menší počet kroků než tento může přinést zdravotní výhody, vědci nadále zdůrazňují nutnost snižovat celkový čas strávený v sedě. Výzkum byl publikován v British Journal of Sports Medicine.

Fenomen 'Globální hukot', známý tajemný zvuk, může být u některých lidí formou tinnitu. Podle vědeckého týmu pod vedením Bonifaze Baumanna může být zdroj zvuku vnitřní, spíše než externí, což naznačují výsledky výzkumu zaměřeného na nízkofrekvenční tinnitus. Studie neprokázala nadprůměrnou citlivost na nízké frekvence u většiny účastníků. Přehodnocení tohoto fenoménu jako tinnitu by mohlo vést k lepším strategiím zvládání. Výzkum byl publikován v PLOS One.

Molar incisor hypomineralisation (MIH) je zubní porucha, která může postihnout až 28 % dětí ve Skandinávii. Jde o oslabení zubní skloviny způsobené narušeným vývojem během raného dětství. Nejedná se o důsledek špatné ústní hygieny, ale o genetické a environmentální faktory. MIH způsobuje citlivost zubů a zvýšené riziko kazů, nicméně jeho výskyt je méně častý mimo Evropu. Léčba zahrnuje fluoridové gely, dočasné výplně a ve vážných případech korunky. Výzkum stále zkoumá příčiny a možnosti lepší diagnostiky této poruchy.

Vědci z Velké Británie a Dánska objevili klíč k pochopení genetického vlivu na zánětlivé střevní onemocnění (IBD). Identifikovali konkrétní genovou variantu HLA-DRB1*01:03, která ovlivňuje produkci protilátek útočících na interleukin 10 (IL-10), důležitý pro kontrolu zánětu. Tato studie spojuje genetickou mutaci s autoimunitní reakcí a poskytuje nový pohled na řízení léčby IBD. Identifikace této varianty u pacientů může vést k cílenější léčbě a snížení komplikací. IBD postihuje miliony lidí a tato zjištění mohou ovlivnit léčbu tisíců pacientů.

Vědci zjistili, že komáři preferují některé lidi kvůli chemickým signálům, které naše těla vydávají, jako je zápach, teplo a oxid uhličitý. Rozkládající se kožní olej a konzumace alkoholu, která zvyšuje tělesnou teplotu a mění tělesný pach, přitahují komáry více. Teorie o preferenci krevních skupin se ukazuje jako nepodložená. Výzkum také ukazuje, že komáři jsou vybíráni hlavně pro svůj čich na vzdálenost až několika metrů. Důsledkem změny klimatu je, že se komáři začínají objevovat v nových oblastech, což zvyšuje potřebu ochrany proti jejich bodnutí.

Osteoporóza je onemocnění, při kterém tělo nedokáže nahradit starou kostní tkáň, což vede k oslabeným kostem. Výzkum ukázal, že receptor GPR133 hraje klíčovou roli v hustotě kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 posílila kostní tvorbu u myší. Tento průlom naznačuje potenciál pro nové léčebné metody na posílení kostí a prevenci osteoporózy. Zatímco výzkum probíhal na zvířatech, očekává se, že podobné procesy by mohly fungovat i u lidí. Nové léčebné přístupy by mohly v budoucnu umožnit posílení i u zdravých kostí.

V poslední době se zkoumá, zda chuťové přísady v e-cigaretách nemají vlastní zdravotní dopady. Zvláštní pozornost je věnována mentolu a syntetickým chladivým látkám v příchutích 'ice'. Tyto látky aktivují receptor TRPM8, což může vyvolat klamný pocit chladu, a ovlivnit tak hloubku inhalace. Nedávná studie na myších ukázala, že aerosoly s mentolem mohou ovlivnit srdeční rytmus a zvýšit krevní tlak. Rovněž chemikálie v e-cigaretách mohou poškodit buňky cév, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Nový výzkum odhaluje souvislost mezi hladinou vitamínu C v krvi a zdravím mozku. Studie z Japonska ukazuje, že vyšší hladiny vitamínu C jsou spojeny s větším objemem šedé hmoty mozkové a lepší konektivitou default mode network (DMN), což je klíčová mozková síť. Tyto spoje mezi vitamínem C a kognitivními funkcemi mohou hrát roli v prevenci nemocí jako je Alzheimerova choroba. Výsledky studie vybízejí k dalšímu zkoumání, ale naznačují, že strava bohatá na vitamín C může přispět k ochraně mozku před stárnutím. Přestože studie neprokázala přímý vliv vitamínu C, podporuje myšlenku začlenit tento vitamín do běžného jídelníčku.