zdraví

Veřejné toalety mohou obsahovat široké spektrum mikrobů, které se přenášejí močí a stolicí. Kromě bakterií, jako jsou E. coli a Staphylococcus aureus, jde i o viry, jež mohou způsobit gastroenteritidu. Přestože se mnohdy obáváme znečištěných sedátek, větší riziko představují kliky dveří a kohoutky, které lidé často používají nemytými rukama. Rizikovým momentem je splachování, které může do vzduchu uvolnit mikroorganismy. Pro bezpečné použití veřejných toalet se doporučuje řádná hygiena rukou a používání dezinfekčních ubrousků. Pro většinu zdravých lidí však sezení na veřejných toaletách nepředstavuje vysoké riziko.

Operace prodlužování končetin, původně určená pro ortopedické problémy, se stává estetickým trendem. Přestože slibuje zvýšení výšky, zásah je komplikovaný a nese mnohá rizika, včetně intenzivní bolesti, možného poškození nervů i ztuhlosti kloubů. Proces je náročný, s dlouhou rekonvalescencí a komplikacemi. Popularita těchto operací v poslední době roste, přestože důsledky mohou převažovat nad výhodami. Pro osoby s lékařskou potřebou mohou být zásadní, ale u estetiky je otázkou, zda stojí za náklady a nepohodlí.

Kosmické lety mají negativní vliv na lidský zrak, přičemž mnoho astronautů zaznamenává problémy se zrakem. Američtí vědci nyní vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci k předpovědi těchto problémů před samotným letem. Tento nástroj se zaměřuje na syndrom neuro-okulárního poškození spojeného s kosmickými lety (SANS). Studie zahrnovala trénink AI na malém množství dat, avšak i tak se podařilo dosáhnout 82% přesnosti v předpovědích pomocí předletových skenů očí. I když je systém zatím v rané fázi, představuje důležitý krok k lepší ochraně zdraví astronautů a rozvoji lidských vesmírných výzkumů.

Cesty do vesmíru mohou mít negativní dopad na zrak astronautů. Nově vyvinutý nástroj poháněný umělou inteligencí umožňuje předpovědět tyto problémy ještě před začátkem mise. Výzkumníci se zaměřili na neuro-oční syndrom (SANS), který souvisí s časem stráveným ve vesmíru. Tento syndrom může i po návratu na Zemi přetrvávat. AI model vykazuje slibnou přesnost 82 % při předpovědi SANS, což nabízí možnost prevence. Studie naznačuje, že výzkum zdraví ve vesmíru může být efektivní i s využitím dat získaných na Zemi.

Astronauti často čelí zrakovým problémům kvůli syndromu SANS spojenému s pobytem v kosmu. Vědci v USA vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci pro předpověď těchto komplikací před odletem. Model s přesností 82 % identifikuje riziko pomocí očních skenů před vesmírnými misemi. Zjistili, že změny vyvolané simulací mikrogravitace připomínají skutečný let do vesmíru. Výzkum nabízí nový směr pro zajištění bezpečnosti astronautů a řešení dalších zdravotních rizik pobytu v kosmu.

Mikroplasty, drobné částice pocházející z fosilních paliv, se nyní nacházejí i v lidských kostech. Nový přehled studií naznačuje, že mohou negativně ovlivňovat kostní zdraví, což může vést ke slabým a křehkým kostem. Vědci zjistili, že mikroplasty se mohou dostat do kostní tkáně a narušit metabolismus kostní dřeně. Zatímco tato zjištění zatím nejsou jednoznačně aplikovatelná na lidské kosti, existují obavy, že mikroplasty mohou přispívat ke vzrůstajícímu výskytu osteoporózy. Výzkum nadále upozorňuje na nutnost omezení expozice plastům v našich životech.

Nový výzkum odhaluje, že pouze 47 % srdečních infarktů u žen mladších 65 let je způsobeno ucpanými tepnami, což je podstatně méně než u mužů, kde je to 75 %. Studie z Mayo Clinic analyzovala 1 474 případy srdečních infarktů a zjistila, že faktory jako spontánní disekce koronárních tepen či embolie hrají významnou roli, zvláště u žen. Chybné diagnózy mohou vést k neúčinné léčbě, proto je důležité zvýšit povědomí o těchto příčinách. Tento výzkum může vést k lepším preventivním opatřením a léčbě, což by mohlo zachránit životy.

Výzkum naznačuje, že mikroby v ústech mohou být spojeny s rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Studie zkoumala vzorky ústní mikroflóry více než 300 tisíc osob a identifikovala 27 mikrobů, které mohou zvyšovat riziko této vážné nemoci. Zejména bakterie jako Porphyromonas gingivalis a houba Candida tropicalis byly spojeny s vyšší pravděpodobností diagnózy. Zároveň jiné mikroby vykazovaly ochranný efekt. Zvýšené povědomí o složení ústního mikrobiomu by mohlo vést k lepší prevenci a včasné detekci rakoviny.

Maria Branyas, která se dožila 117 let, měla genetické varianty spojované s dlouhověkostí, zdravým srdcem a dobrým imunitním systémem. Vědci zjistili, že její buňky vypadaly mladší, než odpovídalo jejímu věku. Navzdory vysokému věku měla dobré kardiovaskulární zdraví, nízké úrovně 'špatného' cholesterolu a zánětlivých markerů. Vědci se domnívají, že krátké telomery jí mohly poskytnout výhodu proti rakovině. Studie upozorňuje na potřebu větších výzkumů, ale naznačuje, jak genetika a životní styl ovlivňují dlouhověkost.

Nová mezinárodní studie naznačuje, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko rozvoje demence. Výzkum z různých položek dat, včetně genetických a dotazníků od více než půl milionu lidí, ukazuje, že jakékoli množství alkoholu je škodlivé. Dřívější teorie o ochranném vlivu mírného pití byly zpochybněny, protože nepití bývá často spojováno s bývalými těžkými pijáky. Výzkum zaměřený na genetické předpoklady k pití ukázal, že jakýkoliv zvýšený předpoklad se váže k vyššímu riziku demence. Snižování konzumace alkoholu by mohlo významně zmírnit riziko této nemoci.