zdraví

Analýza genetických a epigenetických dat naznačuje, že syndrom chronické únavy, long covid, posttraumatická stresová porucha, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza mohou zasahovat do stejných biologických sítí. Přestože se u nemocí přímo nepřekrývá mnoho genů, jejich rizikové faktory se sbíhají kolem regulačních genů ovlivňujících imunitu, zánět, hormonální signalizaci a tvorbu energie v mitochondriích. Výzkum označil za možný společný prvek dlouhodobou aktivaci imunity následovanou vyčerpáním imunitních buněk. Závěry zatím vyžadují další laboratorní i klinické ověření, ale mohly by podpořit vývoj objektivních krevních testů a nových léčebných postupů.

Studie Stanfordovy univerzity spojila xantelasmata, tedy žlutavé tukové usazeniny v okolí očí, s vyšším výskytem infarktu, cévní mozkové příhody a přechodné ischemické ataky. Výzkumníci porovnali téměř 18 tisíc lidí s tímto nálezem se stejně početnou kontrolní skupinou. Během prvního roku prodělalo infarkt 1 procento pacientů s xantelasmaty oproti 0,35 procenta kontrol; vyšší byl i podíl mrtvic. Skvrny samy o sobě zdravotní příhody nezpůsobují, mohou však signalizovat dosud neodhalené či nedostatečně léčené kardiovaskulární rizikové faktory. Autoři doporučují u těchto pacientů včasné vyšetření a prevenci včetně úpravy životního stylu, kontroly tlaku a případné léčby vysokých tuků v krvi.

Studie na myších naznačuje, že houba Mucor racemosus žijící ve střevním prostředí může tlumit některé následky ozáření. Zvířata, která ji dostala, vykazovala menší úbytek hmotnosti, zánět i oxidační stres a méně poškozené střevní tkáně. Účinek souvisel mimo jiné s aminokyselinami podporujícími opravu DNA a s látkou ovlivňující střevní bakterie a tvorbu methioninu. Fermentovaný sýr s touto houbou u ozářených myší zlepšil střevní bariéru a snížil zánětlivé ukazatele. Zjištění je zatím předklinické a případné použití u lidí vyžaduje další výzkum, zvláště kvůli možnému riziku pro osoby s oslabenou imunitou.

Rozsáhlá dánská observační studie naznačuje, že lidé s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu, kteří začali užívat statiny do roka, měli po deseti letech o 15 % nižší relativní riziko demence než pacienti bez této léčby. Při zahájení léčby za jeden až pět let po diagnóze bylo relativní riziko nižší o 10 %. Absolutní desetileté riziko demence činilo 3,9 % bez statinů, 3,5 % při pozdním nasazení a 3,3 % při časném nasazení. Studie zahrnula 132 585 lidí a neprokazuje příčinnou souvislost, její závěry však podporují včasné zvážení statinů zejména u pacientů s vysokým LDL cholesterolem.

Dna, nejčastější zánětlivá artritida, se stále častěji objevuje také u mladších mužů. Výzkumy naznačují, že muži s dnou mají výrazně vyšší riziko erektilní dysfunkce, přičemž roli mohou hrát zvýšené hladiny kyseliny močové. Studie z roku 2025 u lidí ve věku 24 až 49 let spojila každé zvýšení kyseliny močové o 100 μmol/l s více než 2,5násobně vyšší pravděpodobností potíží s erekcí. Pokusy na potkanech ukázaly, že vysoká kyselina močová může přímo narušovat erektilní tkáň, účinnost léčby snižující uráty však zatím nebyla potvrzena u lidí. Neléčená dna může mít vedle kloubních potíží i kardiovaskulární následky, proto odborníci upozorňují na potřebu lepší léčby a otevřenějšího zjišťování sexuálních obtíží u pacientů.

Přehled pěti studií s přibližně 2 000 účastníky ukázal, že náramkové trackery často špatně odpovídají tomu, jak lidé sami vnímají kvalitu svého spánku. Zařízení dokážou poměrně dobře sledovat délku a pravidelnost spánku, ale nezachytí spolehlivě únavu, pocit osvěžení ani potíže typické pro nespavost. U lidí s nespavostí například Fitbit v některých datech nadhodnocoval dobu spánku asi o půl hodiny a efektivitu spánku o osm procent. Autoři upozorňují, že zejména starší lidé, pacienti s depresí či poruchami spánku by neměli údaje z hodinek považovat za náhradu lékařského vyšetření. Při přetrvávajících potížích může být pro lékaře užitečnější spánkový deník a popis subjektivních příznaků.

Výzkumníci upozorňují, že nižší údaj biologického věku sám o sobě ještě nedokazuje skutečné omlazení organismu. Za přesvědčivý výsledek považují souběh mladších molekulárních ukazatelů se zlepšením svalové síly, pohyblivosti, kognice či imunity. Změny by navíc měly přetrvat po ukončení léčby a potvrdit je různé nezávislé metody měření. Biologické hodiny jsou zatím cenným výzkumným nástrojem, jejich význam pro jednotlivce však není dostatečně ověřen. Autoři také rozlišují mezi zpomalením stárnutí a jeho obrácením, které nelze chápat jako návrat času zpět.

Vzácný Rapunzelův syndrom vzniká, když se v žaludku a střevě nahromadí nestravitelné vlasy a vytvoří takzvaný trichobezoár. Lékaři popsali případ šestnáctileté dívky, u níž útvar sahal ze žaludku do dvanáctníku a zcela zablokoval trávicí trakt, takže jej museli chirurgicky odstranit. Dívka neměla patrné lysiny ani známou psychiatrickou diagnózu, později však uvedla, že si asi dva roky občas vytrhávala a polykala vlasy. Autoři upozorňují, že při nevolnosti, zvracení či bolestech břicha u dospívajících je třeba tuto možnost zvážit i bez zjevných známek poruchy vytrhávání vlasů.

Dvě klinické studie třetí fáze naznačují, že upadacitinib, lék používaný proti zánětu a artritidě, může pomáhat lidem s těžkou ložiskovou alopecií. Po 24 týdnech dosáhlo alespoň 80% pokrytí vlasové pokožky zhruba 45 % pacientů při dávce 15 mg a přibližně 54 až 55 % při dávce 30 mg, zatímco u placeba to byly jen 1,5 až 3,4 %. Úplný návrat vlasů na hlavě zaznamenalo podle dávky a studie 13 až 22,5 % léčených účastníků. Výsledky se začaly od placeba odlišovat už po osmi týdnech a pacienti uváděli také lepší kvalitu života. Studie zahrnuly 1 399 lidí ve věku 12 až 64 let, dlouhodobá bezpečnost a srovnání s jinými léčbami však ještě vyžadují další výzkum.

Francouzská klinická studie se 168 lidmi s nespecifickou bolestí v dolní části zad zjistila, že měkký bederní pás spolu s běžnou péčí může zlepšit zvládání každodenních činností. Během 12 týdnů dosáhlo alespoň třicetiprocentního snížení omezení zhruba 60 procent uživatelů pásu, oproti přibližně 40 procentům ve skupině s běžnou péčí. Lidé s pásem také méně často užívali léky proti bolesti a uváděli větší úlevu při pohybu. Přínos byl v průměru spíše mírný a studie neměla falešný pás pro srovnání, takže výsledky mohlo ovlivnit očekávání účastníků. Autoři zdůrazňují, že pás nemá nahrazovat pohyb, cvičení ani další aktivní léčbu; dlouhodobý účinek zatím není jasný.