zdraví

Studie čínských vědců ukazuje, že převaření kohoutkové vody a následné přefiltrování usazenin může odstranit významnou část mikro- a nanoplastů. V některých testech se podařilo snížit jejich množství až o 90 procent, přičemž účinnost závisela na tvrdosti vody. Ve tvrdé vodě se při ohřevu tvoří uhličitan vápenatý, který plastové částice zachytí v usazenině. Tu lze poté odstranit i jednoduchým filtrem, například jemným kovovým sítkem. Autoři upozorňují, že zdravotní dopady mikroplastů nejsou dosud plně objasněny, ale pitná voda představuje jeden z možných zdrojů dlouhodobé expozice.

Analýza dlouhodobých dat od více než 1 200 dospělých v USA naznačuje, že užívání konopí souvisí s horšími objektivně měřenými ukazateli spánku. Lidé s delší zkušeností s konopím častěji trávili méně času skutečným spánkem, měli roztříštěnější spánek a déle v noci bděli. Nedávní uživatelé sice spali v průměru asi o 20 minut déle, jejich spánek však byl méně efektivní a více přerušovaný. Sami účastníci přitom zpravidla nevnímali, že by spali hůře. Studie je observační, takže nedokazuje přímou příčinu; autoři upozorňují i na chybějící údaje o síle a načasování užití konopí.

Dlouhodobá studie téměř 200 000 lidí spojila jídlo po večerce nebo mezi večeří a spánkem s vyšším rizikem cirhózy a metabolicky podmíněného ztučnění jater (MASLD). U lidí, kteří jedli pozdě večer, bylo riziko cirhózy o 28 % a riziko MASLD o 36 % vyšší než u osob s běžnější dobou jídla. Výsledky zůstaly významné i po zohlednění věku, BMI a pohybové aktivity, studie ale nedokazuje přímou příčinu. Možným vysvětlením je narušení cirkadiánních rytmů, protože játra mohou v noci potravu zpracovávat méně efektivně. Cirhóza přitom zůstala v souboru vzácná: během mediánu 16 let sledování se objevilo 315 případů.

Studie španělských vědců naznačuje, že kreatin by mohl chránit hipokampus před poškozením souvisejícím se střevním zánětem. U potkanů s modelově vyvolanou kolitidou doplněk obnovil hladiny kreatinu v této mozkové oblasti, omezil zánět a poškození neuronů a upravil jejich narušenou aktivitu. Účinky byly výraznější u samců, u nichž zánět střev vyvolával závažnější mozkové změny. Výsledky mohou být relevantní pro výzkum zánětlivých onemocnění střev, která se u lidí pojí také s poruchami paměti, pozornosti a takzvanou mozkovou mlhou. Jde však o pokus na zvířatech, takže přínos kreatinu pro lidský mozek zatím není potvrzen.

Kanadská analýza doporučuje při případném zrušení střídání času zavést natrvalo standardní, tedy zimní čas. Důvodem je dřívější ranní světlo, které pomáhá sladit biologické hodiny, spánek a denní režim se školou či prací. Trvalý letní čas by v zimě posunul východ slunce o hodinu později a mohl by prohlubovat nedostatek spánku, sociální jet lag i potíže s náladou. Zvlášť citliví mohou být dospívající a mladí dospělí, jejichž vnitřní hodiny mají přirozeně pozdější rytmus. Autoři upozorňují, že dlouhodobé dopady nejsou zcela jisté, protože značná část důkazů je observační.

Čínská studie mezi více než 5 000 lidmi ve věku nad 80 let zjistila, že ženy konzumující maso se častěji dožily 100 let než vegetariánky. Tento vztah se ale projevil pouze u účastnic s podváhou; u žen s normální hmotností či nadváhou se neukázal. Vegetariánky, které jedly ryby, mléčné výrobky nebo vejce, měly podobnou šanci na dlouhověkost jako konzumentky masa. Výsledky jsou pouze pozorovací a mohou je ovlivňovat další okolnosti, včetně změn jídelníčku ve stáří. Autoři zdůrazňují význam dostatečného příjmu energie a živin i vyvážené stravy z rostlinných a živočišných zdrojů.

Nový výzkum naznačuje, že vaječníky po menopauze nepřestávají biologicky působit, i když už neuvolňují vajíčka. Analýza zdravé tkáně od 28 žen ukázala, že se s věkem výrazně mění aktivní proteiny. U žen po padesátce převažovaly proteiny související s údržbou buněk a regulací DNA a RNA, zatímco ve vyšším věku narůstaly procesy metabolismu tuků, vrozené imunity a zánětu. Změny mohou vytvářet fibrotické a zánětlivé prostředí, které je příznivé pro vznik nádorů, což by mohlo pomoci objasnit vyšší riziko rakoviny vaječníků po menopauze. Studie může přispět k vývoji biomarkerů a preventivních postupů zaměřených na stárnoucí vaječníky.

Experimentální optogenetická léčba pomohla části pacientů s retinitis pigmentosa zlepšit vnímání světla a rozpoznávání předmětů. Terapie kombinuje injekci genu pro světločivný protein do sítnice se speciálními brýlemi, které převádějí obraz z kamery na jantarové světelné signály. V malé studii deseti lidí se u sedmi zvýšila citlivost na světlo a čtyři opakovaně lépe nacházeli notebook při testech s brýlemi. Výzkum byl zaměřen hlavně na bezpečnost, nebyl randomizovaný ani neměl kontrolní skupinu, proto budou nutné další studie. Metoda zatím neumožňuje čtení ani rozpoznávání tváří.

Vědci z Yaleovy lékařské fakulty zkoumají možnost využití antiepileptika lakosamidu při osteoartróze. V pokusech na myších a lidských chrupavčitých buňkách lék zmírnil bolest, zpomalil úbytek chrupavky a podpořil její obnovu. Působí blokováním sodíkového kanálu Nav1.7, který se podílí na přenosu bolesti i narušení rovnováhy při obnově chrupavky. Nejslibnější se ukázalo místní podání do kloubu pomocí hydrogelu, jenž lék uvolňuje postupně a mohl by účinkovat déle než měsíc. Výsledky je ještě nutné ověřit v klinických studiích na pacientech, avšak schválení lakosamidu pro epilepsii by mohlo vývoj urychlit.

Studie na myších naznačuje, že podání olivového oleje 15 minut před glukózou snížilo krátkodobý vzestup hladiny cukru v krvi. Olej zároveň zpomalil vyprazdňování žaludku a zvýšil hladiny hormonů glukagon, GIP a GLP-1. Podle vědců se na účinku podílí souhra hormonálních mechanismů a signálů bloudivého nervu; při narušení obou drah přínos výrazně zeslábl. Výsledky se projevily i u myších modelů diabetu a olivový olej si vedl zpravidla lépe než několik dalších testovaných tuků. Zjištění zatím nelze přímo vztahovat na lidi, ale podporuje výzkum pořadí konzumace potravin jako možné pomoci při regulaci glykemie.