zdraví

Studie sledující seniory v Japonsku až 28 let naznačuje, že lidé, kteří očekávali delší život, skutečně zpravidla žili déle. Přibližně 59 procent účastníků však přežilo věk, jehož dosažení předpokládali, takže převládalo podceňování vlastní délky života. Souvislost nepředstavuje důkaz, že optimistické očekávání život prodlužuje; odhady mohou odrážet zdravotní stav, návyky či rodinné okolnosti. Výrazným orientačním bodem byl věk 80 let, který mnozí volili podle celkové průměrné délky života, ačkoliv pro staršího člověka není takový údaj vhodným měřítkem zbývajících let. Autoři upozorňují, že podcenění délky života může vést k nedostatečným úsporám na důchod. Výzkum je zatím preprintem bez recenzního řízení a týkal se pouze starších Japonců.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.

Americká observační studie na datech 1,4 milionu lidí naznačuje, že očkování proti HPV souvisí s téměř sedmdesátiprocentním poklesem výskytu nádorů hlavy a krku. Mezi více než 700 tisíci očkovanými vědci zaznamenali 40 případů, zatímco v obdobně staré neočkované skupině 130 případů. Nejvýraznější přínos se projevil u nádorů ústní části hltanu, které se v USA častěji týkají mužů. Studie zatím nedokazuje přímou příčinnou souvislost, podporuje však dosavadní předpoklad, že vakcína může chránit před více HPV souvisejícími rakovinami než jen rakovinou děložního čípku. Autoři zdůrazňují potřebu dalších dlouhodobých výzkumů a širšího očkování obou pohlaví.

Analýza oxfordských vědců naznačuje, že americké statistiky mohou výrazně podhodnocovat počet případů vztekliny u lidí. Za roky 2000 až 2024 bylo v USA potvrzeno 60 případů, zatímco model autorů odhaduje zhruba 856 infekcí. Podle jejich centrálního odhadu se tak podaří diagnostikovat asi 7 procent případů, přičemž odhady vycházejí mimo jiné z nákaz odhalených až po transplantacích orgánů. Vzteklina nemusí být rozpoznána, protože její příznaky mohou připomínat jiné neurologické či akutní stavy a rutinní testování dárců orgánů na virus se neprovádí. Autoři zdůrazňují, že jde o statistický odhad, který nezohlednil všechny místní, profesní a sociální rozdíly v riziku.

Metformin, běžně používaný lék první volby při diabetu 2. typu, by podle nového přehledu studií mohl mít účinky podporující zdravé stárnutí. Aktivuje buněčný enzym AMPK, ovlivňuje mTOR, autofagii, oxidační stres i citlivost na inzulin, tedy procesy spojované se stárnutím buněk. Možné přínosy se zkoumají také v souvislosti s epigenetickými změnami a střevním mikrobiomem. Menší studie u diabetiků naznačila nižší biologický věk, neprokázala však přímou příčinnou souvislost. Většina dosavadních poznatků pochází z observačních studií nebo pokusů na zvířatech, proto jsou nutné rozsáhlé randomizované klinické zkoušky i u lidí bez diabetu.

Studie finských vědců na 2 264 lidech ve věku 46 let zjistila, že vyšší pravidelná konzumace kávy souvisela s nižším množstvím tělesného tuku a větší svalovou hmotou, přestože BMI se výrazně nelišilo. U mužů byla vyšší spotřeba kávy spojena s příznivějšími ukazateli glukózy a inzulinu, vyšší hladinou testosteronu i proteinu SHBG. U žen byly vztahy slabší; více kávy se pojilo s vyšším SHBG a nižší dostupností volných androgenů. V obou skupinách souvisela káva s nižšími hladinami aminokyselin BCAA, jejichž dlouhodobé zvýšení bývá spojováno s metabolickými nemocemi. Jelikož šlo o jednorázové pozorování, výzkum neprokazuje, že tyto změny způsobuje přímo káva.

Lýtkové svaly při chůzi, běhu nebo zvedání pat stlačují žíly v nohách a pomáhají krvi překonávat gravitaci na cestě zpět k srdci. Jednocestné žilní chlopně přitom brání jejímu návratu do chodidel. Horší funkce tohoto svalového mechanismu byla v observačních studiích spojena s vyšší úmrtností, nelze z ní však vyvozovat přímou příčinu. Pro jeho aktivaci pomáhá pravidelná chůze, schody, výpony na špičky či pohyby kotníků během dlouhého sezení. Přetrvávající otok, náhlá bolest, zarudnutí nebo zvýšená teplota jedné nohy vyžadují lékařské vyšetření kvůli možnému krevnímu sraženině.

Archeologové pomocí moderního 3D skenování objasnili zvláštní kovovou konstrukci v ústech Anne d’Alègre, francouzské aristokratky zemřelé roku 1619. Trpěla těžkým onemocněním dásní, které uvolňovalo zuby, a několik z nich si nechala zpevnit zlatým drátem. Měla také náhradní zub vyřezaný ze slonoviny. Zákrok měl zřejmě zdravotní, estetický i společenský význam, protože chrup tehdy ovlivňoval vzhled, řeč a společenské postavení. Opakované utahování drátu však mohlo okolní zuby dále poškozovat. Vědci spojují silné obrušování jejích zubů také s možným stresem po rodinných ztrátách a náboženských konfliktech.

Devětatřicetiletý muž v Německu utrpěl při nehodě se srnou poranění obličeje, do nichž se dostala zvířecí krev, tělní tekutiny i kontaminovaná půda. Asi po týdnu se u něj objevily horečnaté příznaky, otok krku a později několik abscesů v obličeji. Vyšetření odhalilo bakterii Francisella tularensis, původce tularémie známé také jako zaječí horečka. Po změně antibiotické léčby na ciprofloxacin se jeho stav rychle zlepšil a po třech měsících byl téměř bez potíží. Tularémie je vzácná, ale potenciálně závažná infekce přenášená mimo jiné kontaktem s nakaženými zvířaty.

Malá křížová studie s 15 zdravými dospělými porovnala běžné bílé pečivo s pečivem obohaceným špenátem. Špenátová varianta měla více vlákniny, folátu, vápníku, železa a draslíku, přičemž účastníci hodnotili chuť a vůni podobně jako u běžného pečiva. Hladina glukózy v krvi se mezi variantami výrazně nelišila, po špenátovém pečivu však vrchol inzulinu nastal přibližně o 30 minut později. Účastníci také po třech hodinách neudávali stejný nárůst hladu jako po bílém pečivu. Autoři upozorňují, že možné působení na hormony sytosti je třeba ověřit ve větších studiích a obohacené pečivo nenahrazuje konzumaci celých druhů zeleniny.