biologie

Studie odhalila neobvyklé mikroskopické struktury v krvi lidí s dlouhým COVIDem, které mohou přispívat k symptomům jako jsou mozková mlha a únava. Výzkum ukazuje na silnou spojitost mezi biomarkery zánětlivé aktivity a dlouhým COVIDem, což může být cesta k novým diagnostickým a terapeutickým metodám. Vědci zjistili, že v krvi pacientů s dlouhým COVIDem dochází ke zvýšenému výskytu drobných krevních sraženin a neutrofilních extracelulárních pastí (NETs), které mohou komplikovat průtok krve. Tyto struktury jsou propojené, což může přispět k trvajícím obtížím. Další výzkum by mohl pomoci lépe pochopit a léčit dlouhý COVID.

Nová studie z roku 2024 zkoumá molekulární změny spojené se stárnutím a odhaluje, že lidé zažívají dva prudké skoky v procesu stárnutí, kolem věku 44 a 60 let. Výzkum sledoval 108 dospělých a zkoumal biomolekuly, jako jsou RNA, proteiny a lipidy. Výrazné změny byly pozorovány v metabolismu lipidů, kofeinu a alkoholu u lidí ve středním věku, zatímco ve věku nad šedesát let byly spojeny s metabolismem uhlohydrátů a poruchami kardiovaskulárních funkcí. Tyto změny postihují muže i ženy a přesahují vliv menopauzy či perimenopauzy. Další výzkum by měl zahrnout širší vzorek lidí a zkoumat podrobněji.

Nová studie odhalila, že genetická aktivita se mezi buňkami liší v závislosti na jejich zdravotním stavu a že Alzheimerova choroba může ovlivňovat cirkadiánní rytmus. Tento rytmus reguluje klíčové geny spojené s nemocí, což naznačuje možnosti nových terapeutických přístupů. Výzkum se zaměřil na aktivitu genů v mozkových buňkách při přítomnosti Alzheimerových symptomů, a zjistil, že změny v těchto rytmech mohou ovlivnit schopnost mozku vypořádat se s toxickými proteiny. Manipulace s těmito buněčnými hodinami by mohla zpomalit progresi choroby a zmírnit příznaky.

Po staletí jsme se domnívali, že hubnutí je otázkou vůle. Věda však ukazuje, že naše mozky mají složité mechanismy na udržení hmotnosti. Tyto systémy, původně vyvinuté pro přežití našich předků, dnes komplikují hubnutí. Když zhubneme, tělo reaguje jako by šlo o hrozbu, což je důvod, proč lidé po dietách často přiberou zpět. Moderní léky napodobující hormony střev mohou pomoci, ale nejsou účinné pro každého. Zásadní je chápat, že obezita není osobním selháním, ale biologickým stavem, na který mohou působit nové terapie a preventivní strategie.

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Hadi se potýkají s toxickými žábami z amazonské oblasti, a proto si vyvinuli metodu, jak se zbavit jedů. Někteří hadi odmítli žáby jíst, zatímco jiní je targali po zemi, aby jed odstranili. Vývoj takových obranných mechanismů je důsledkem miliony let trvajícího přizpůsobení se toxickým látkám, používaným rostlinami i zvířaty k ochraně. Biologové zkoumají, jak zvířata tolerují a neutralizují tyto toxiny, což by mohlo vést k lepší léčbě otrav u lidí. Evoluční boj mezi predátory a jejich kořistí stále pokračuje, což ukazuje, jak zásadní roli hraje toxicita v přírodních ekosystémech.

Ploštěnci jsou známí svou schopností regenerace. Nový výzkum ukázal, že u některých druhů může dojít k vytvoření hlavy na obou koncích těla. Vědci z Varšavské univerzity objevili, že tento fenomén může nastat přirozeně u druhu Stenostomum brevipharyngium, který se rozmnožuje asexuálně. Při rozřezání dvojhlavých mutantů došlo k regeneraci dvou ocasů, což vedlo k překvapivé záměně hlav a ocasů. Přestože tato změna orientace těla nevykazovala vliv na jejich přežití ani reprodukční schopnosti, ukázala na mimořádnou pružnost jejich tělního plánu díky přítomnosti pluripotentních kmenových buněk.

Vědci z Univerzity v Georgii zjistili, že některé severoamerické netopýří druhy září pod UV světlem. Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané exempláře šesti druhů vydávaly světlo poté, co byly vystaveny ultrafialovému záření. Nezáleží na druhu, pohlaví ani věku, všechny netopýry svítily zeleně z jejich křídel, zadních končetin a membrány mezi nohami. Tato vlastnost pravděpodobně pochází od společného předka. Ačkoliv vyloučili, že by záření sloužilo k rozpoznání druhu nebo partnerů, účel tohoto jevu zůstává nejasný. Výzkum vyšel v časopise Ecology & Evolution.

Vědci z Kyoto University zjistili, že lidské spermie mohou plavat v hustých tekutinách, aniž by se řídily Newtonovým třetím zákonem pohybu. Studie analyzovala pohyby spermatozoidů a zelených řas, jejichž vlající bičíky umožňují pohyb ve viskózních prostředích bez velké energetické ztráty. Byla představena nová teorie o 'podivné elasticitě' bičíků, což může přispět k rozvoji malých robotů napodobujících živé materiály. Výzkum by mohl osvětlit také principy kolektivního chování biologických systémů. Výsledky byly publikovány v PRX Life.

Vědci úspěšně otestovali 'univerzální' ledvinu vhodnou pro transplantaci komukoli. Nová léčba Alzheimerovy choroby rychle odstranila bílkovinné plaky z mozků myší. Vznikající anomálie v zemském magnetickém poli se rozrůstá a překvapuje vědce svou velikostí od roku 2014. Nejnovější studie naznačuje, že některé psychologické vlastnosti vrcholí mezi 55 a 60 lety věku. V soutěži Nikon Small World jsou k vidění fascinující mikrobiologické snímky, které odhalují krásy mikrosvěta.