mozek

Vědci objevili souvislost mezi specifickými mozkovými vlnami a pocitem vlastnictví těla. V experimentech, kde se využila známá iluze gumové ruky, zjistili, že alfa vlny v parietální kůře ovlivňují, jak lidé vnímají své tělo. Synchronizace dotyků na skutečné a falešné ruce posílila pocit, že je falešná ruka součástí těla. Významnějším odhalením bylo zrychlení nebo zpomalení těchto alfa vln za pomoci stimulace, což změnilo vnímání hranic těla. Tyto poznatky mohou přispět k lepšímu pochopení duševních poruch jako je schizofrenie nebo k vývoji realističtějších protéz.

Nadměrné sezení není dobré pro fyzické ani mentální zdraví, ale některé sedavé činnosti nemusí mít tak negativní dopad na mozek. Aktivní sezení, jako je čtení nebo hraní karet, může mozek stimulovat a posílit jeho funkce. Naopak pasivní sezení, jako je sledování televize, může mít negativní účinky a zvýšit riziko demence. Výzkum ukázal, že každodenní volby mezi aktivním a pasivním sezením mohou mít významný vliv na kognitivní zdraví. Studie doporučuje, aby zdravotní pokyny zdůraznily důležitost mentálně angažovaných aktivit při sezení.

Nová studie ukazuje, že pomoc jiným může zpomalit stárnutí mozku o 15-20 %. Výzkum, který vedli odborníci z UT Austin a University of Massachusetts, sledoval přes 20 let 31 303 lidí nad 50 let. Pomoc druhým, ať už formální nebo neformální, byla spojena s lepšími kognitivními výsledky. Zapojení do dobrovolnictví na 2-4 hodiny týdně se ukázalo jako nejúčinnější. Významnou roli hraje také sociální interakce a mentální stimulace, které pomáhání přináší.

Vědci vyvinuli novou metodu 'zap-and-freeze', která zkoumá mozek na mikroskopické úrovni. Tato technika využívá elektrické impulsy k zachycení aktivity buněk a jejich okamžitého zmrazení. Výzkum odhalil detaily o synapsích a vezikulách, klíčových prvcích komunikace mezi neurony. Objev proteinu dynamin1xA jako důležitého pro endocytózu může nabídnout nové cesty k pochopení Parkinsonovy choroby. Zjištění mezi myšími a lidskými vzorky ukazují na využitelnost myších modelů pro lidský mozek.

Vědci z Cornell University použili speciálně navržený virus, aby sledovali změny v mozku myší způsobené psilocybinem. Tento halucinogen, známý pro svoje antidepresivní účinky, může přetvářet mozkové spoje a narušovat cykly negativního přemítání typické pro depresi. Výsledky jejich výzkumu ukázaly, že psilocybin snižuje propojení uvnitř kortexu, kde vznikají negativní myšlenkové smyčky. Zatímco některé mozkové oblasti se více propojily, jiné zaznamenaly úbytek spojení. Studie naznačuje, že tyto změny by mohly vysvětlit pozorované pozitivní výsledky využití psilocybinu u lidí postižených depresí, a nabízí možnost kombinace psychedelik s magnetickou stimulací pro zaměření na konkrétní mozkové dráhy.

Nedávná studie ukazuje, že i přes pokroky umělé inteligence má lidský mozek výhodu v přenosu dovedností a adaptaci na různé úkoly. Výzkum vedený týmem z Princetonské univerzity použil makaaky, jejichž mozky vykazují flexibilitu, kterou současné AI modely nedokáží napodobit. Mozky těchto opic využívají různé 'kognitivní Lego' bloky, které se přeskupují a kombinují podle potřeby, což naznačuje schopnost mozku flexibilně využívat existující znalosti. Tato flexibilita je lokalizována především v prefrontální kůře, zodpovědné za řešení problémů a rozhodování. Výsledky by mohly přispět k vývoji adaptabilnějších AI systémů a léčení neurologických poruch.

Nový výzkum odhalil 'mozkové otřesy', které narušují propojení mozku u lidí s psychotickými poruchami, jako je schizofrenie a bipolární porucha. Tyto otřesy způsobují nerovnováhu mezi redundancí a synergií mozkových sítí, které zpracovávají sdílené nebo doplňující se informace. Narušení jsou jako aktivní sopky v mozku lidí s těmito poruchami, přičemž se častěji objevují náhlé výkyvy. Výzkum může poskytnout nové pohledy na porozumění psychotickým poruchám, i když zůstává nejasné, zda tyto otřesy přispívají k rozvoji poruch, nebo jsou jejich důsledkem. Studie dále ukazuje, že je potřeba pokračovat v zkoumání jejich vlivu na kognitivní funkce.

Vědci vytvořili virtuální model myšího mozku, který je jedním z nejkomplexnějších dosud vytvořených. Tato simulace zahrnuje 9 milionů neuronů a 26 miliard synapsí, umožňující detailní studium nemocí jako Alzheimer. Vývoj byl veden týmem z Allenova institutu a Univerzity Elektrokomunikací v Japonsku, za využití superpočítače Fugaku. Simulace umožňuje sledovat neuronální aktivitu a může být užitečná pro testování hypotéz o šíření záchvatů či vlivu mozkových vln na pozornost. V budoucnu se vědci zaměří na vytvoření modelu lidského mozku.

V nedávné epizodě show 'The Kardashians' byl prezentován mozkový sken Kim Kardashian, který měl ukazovat 'díry' spojené s nízkou aktivitou mozku. Specialisté však poukazují na nedostatečnou vědeckou podporu pro diagnostické použití SPECT skenů, které jsou v těchto případech používány. Problémem je i komerční využití těchto nabídek, které nejsou podloženy dostatečným výzkumem. Skeny mohou zaznamenat změny v krevním toku, ale jejich interpretace jako diagnostického nástroje pro jednotlivé osoby není vědecky opodstatněná. Navíc takové skeny často stojí tisíce dolarů, což vede ke zneužívání zdravotních obav jednotlivců.

Nový výzkum ukazuje, že lidské mozky se mohou synchronizovat, když lidé spolupracují na společném úkolu. Studie vedená kognitivní neurovědkyní Denise Moerelovou z Western Sydney University odhalila, že synchronizace v mozkové aktivitě se objevuje během spolupráce a zesiluje se, když dvojice sdílí pravidla pro plnění úkolu. Experiment zahrnoval 24 týmů, které měly třídit tvary a zaznamenávat mozkovou aktivitu pomocí EEG. Zjistilo se, že skutečné dvojice vykazují silnější synchronizaci než náhodně vytvořené pseudo dvojice, což nasvědčuje tomu, že sociální interakce zásadně ovlivňují mozkové reprezentace. Tato metoda má potenciál pro pochopení skupinové práce a rozhodování.