zdraví

Nová genetická studie naznačuje, že aktivace dráhy receptoru GLP-1, na kterou cílí léky jako Ozempic a Wegovy, může u mužů souviset s mírně vyšším rizikem androgenetické alopecie. V databázi více než 205 tisíc lidí vědci zjistili přibližně o 7 procent vyšší výskyt genetických variant podporujících aktivitu receptoru GLP-1 u mužů s dědičným typem plešatění. Výzkum nesledoval přímo uživatele těchto léků, takže neprokazuje jejich přímý účinek ani příčinnou souvislost. Autoři označují klinický význam zjištění za nejistý a upozorňují, že případné riziko je malé. Budoucí výzkum by mohl pomoci určit, zda má smysl před léčbou hodnotit náchylnost k vypadávání vlasů nebo kombinovat terapii s preventivní péčí o vlasy.

Přehled více než 30 studií naznačuje, že jídelníček bohatý na rostlinné potraviny může ovlivňovat vnímanou fyzickou přitažlivost, zejména vzhled pleti, tělesný pach a tělesnou kompozici. Karotenoidy z ovoce a zeleniny mohou dodat pokožce odstín, který lidé často spojují se zdravějším a atraktivnějším vzhledem, nejde však o přímý důkaz lepšího zdravotního stavu. Některé výzkumy rovněž spojují rostlinně orientovanou stravu s příjemněji hodnoceným potem mužů a nižším BMI. Autoři doporučují případné kampaně zaměřit spíše na viditelné účinky konzumace ovoce a zeleniny než na váhu, protože tlak na vzhled může posilovat stud i rizika poruch příjmu potravy. Studie zároveň uvádí střet zájmů autorů s organizacemi a firmou z oblasti výživy.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.

Posmrtná studie šesti lidí ve věku 14 až 30 let zjistila u pěti z nich DNA parazitů rodu Babesia, bakterie Bartonella henselae, nebo obou původců. Všichni před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními a neuropsychiatrickými potížemi a měli sebevražedné myšlenky či projevy. Autoři však zdůrazňují, že nález genetického materiálu neprokazuje, že infekce způsobily psychické obtíže ani úmrtí. Studie neměla srovnávací skupinu, vzorky se lišily a předchozí léčba mohla ovlivnit výsledky. Vědci pokládají za potřebný rozsáhlejší výzkum možných vazeb mezi přetrvávajícími infekcemi, zánětem a neurologickými či psychiatrickými příznaky.

Experimentální léčba CTX310 využívá technologii CRISPR k trvalé úpravě genu v jaterních buňkách, která napodobuje přirozenou variantu spojenou s nižší hladinou cholesterolu. V první studii dostalo infuzi 15 pacientů se závažnými poruchami tuků v krvi, u nichž nezabírala běžná léčba. U čtyř lidí s nejvyšší dávkou klesla po roce hladina proteinu ANGPTL3 v průměru o 78,6 procenta, LDL cholesterol o 52,5 procenta a triglyceridy o 47,8 procenta. Jeden účastník během sledování zemřel, vyšetřovatelé však úmrtí nespojili s terapií; u ostatních nebyly hlášeny nové vážné nežádoucí účinky. Výsledky jsou předběžné kvůli malému počtu pacientů a pokračuje další fáze zkoušení.

Malá britská klinická studie se 40 lidmi s prehypertenzí nebo hypertenzí 1. stupně zjistila, že užívání mátového oleje po dobu 20 dní souviselo s poklesem systolického tlaku v průměru o 8,48 mmHg oproti placebu. Účastníci dostávali dvakrát denně 50 mikrolitrů čistého oleje rozmíchaného ve vodě. Ve skupině s mátovým olejem klesl také diastolický tlak průměrně o 4,57 mmHg a klidová tepová frekvence byla nižší. Možným vysvětlením je působení mentholu, který by mohl napomáhat uvolnění cév. Autoři však upozorňují, že jde o krátký a malý výzkum, jehož závěry musí potvrdit rozsáhlejší dlouhodobé studie; lidé by neměli nahrazovat léčbu ani zkoušet obdobné dávkování bez konzultace s lékařem.

Nová analýza naznačuje, že dětská mozková obrna nemusí představovat jednu samostatnou nemoc, ale soubor příznaků překrývajících se s různými genetickými poruchami. Vědci prověřili 515 genů dříve označovaných za možné příčiny a dostatečně silné statistické důkazy našli jen u 89 z nich. Při sekvenování genomu 460 dětí objevili potenciálně škodlivé varianty u zhruba 16 procent pacientů, avšak významná souvislost s obrnou se potvrdila jen u 16 genů. Autoři nepopírají vliv dalších genů, upozorňují ale na nedostatek důkazů u mnoha dosavadních tvrzení. Přesnější rozlišení genetických příčin by mohlo zlepšit vyšetření i péči o postižené děti.

Analýza více než 25 000 posmrtných vzorků ze 40 typů tkání ukazuje, že stárnutí organismu neprobíhá rovnoměrně. Řada orgánů vykazuje dvě období zrychlených strukturálních změn, zpravidla ve 30. a 50. letech života. Tepny stárnou nejrychleji už ve třicítce, zatímco děloha a vagina se výrazněji mění hlavně v období menopauzy. Vaječníky podle autorů mohou hormonálními signály ovlivňovat tempo stárnutí i v dalších orgánech, včetně trávicí soustavy. Studie spojuje rychlejší změny tkání se zánětem a poklesem energetické produkce buněk, zároveň ale upozorňuje, že posmrtná data a změny tkání samy o sobě nemusí vždy znamenat funkční úpadek.

Studie sledující seniory v Japonsku až 28 let naznačuje, že lidé, kteří očekávali delší život, skutečně zpravidla žili déle. Přibližně 59 procent účastníků však přežilo věk, jehož dosažení předpokládali, takže převládalo podceňování vlastní délky života. Souvislost nepředstavuje důkaz, že optimistické očekávání život prodlužuje; odhady mohou odrážet zdravotní stav, návyky či rodinné okolnosti. Výrazným orientačním bodem byl věk 80 let, který mnozí volili podle celkové průměrné délky života, ačkoliv pro staršího člověka není takový údaj vhodným měřítkem zbývajících let. Autoři upozorňují, že podcenění délky života může vést k nedostatečným úsporám na důchod. Výzkum je zatím preprintem bez recenzního řízení a týkal se pouze starších Japonců.

Studie REACT sledovala téměř 17 tisíc dospělých ve Španělsku a Dánsku bez známého kardiovaskulárního onemocnění pomocí ultrazvuku a CT. Známky tiché aterosklerózy mělo více než 57 procent účastníků ve věku 18 až 70 let s kompletním vyšetřením. Ve třiceti letech byla přítomna u 34,6 procenta mužů a 21,3 procenta žen, zatímco ve věku 60 až 70 let neměla zjistitelný plak už jen malá část účastníků. Muži onemocnění rozvíjeli přibližně o pět až deset let dříve, u žen pak výskyt ve středním věku stoupal rychleji. Běžné desetileté odhady rizika často neoznačily lidi s již patrnou aterosklerózou za vysoce rizikové. Autoři však zatím nedoporučují plošné zobrazovací vyšetření; další výzkum má ověřit, zda takto cílená prevence zlepší zdravotní výsledky.