zdraví

Pásový opar není nemoc, kterou byste mohli od někoho chytit. Je to reaktivace viru varicella-zoster, který už máte v těle po prodělání planých neštovic. Počáteční příznaky mohou zahrnovat brnění a bolest. Nejčastěji se objevuje vyrážka na jedné straně těla, ale může postihnout i obličej a oči. Brzká lékařská intervence s antivirotiky může pomoci zmírnit příznaky. Chronická bolest může přetrvávat měsíce po vymizení vyrážky.

Nedávná studie ukázala, že posilování dvakrát až třikrát týdně může významně ovlivnit střevní mikrobiom už během osmi týdnů. Výzkumu se zúčastnilo 150 lidí, kteří předtím necvičili, a ukázalo se, že jejich střevní bakterie se výrazně změnily. Změny byly zřetelnější u osob, které dosáhly většího nárůstu síly. Tyto změny zahrnovaly zvýšení počtu bakterií Faecalibacterium a Roseburia hominis, které přispívají k tvorbě butyrátu, klíčového pro zdraví střev. Studie podtrhuje, že pohyb může pozitivně ovlivnit nejen fyzickou kondici, ale i vnitřní mikrobiální prostředí.

Studie odhalila, že přírodní sladidlo steviosid může zvýšit účinnost léčby androgenetické alopecie (AGA) pomocí minoxidilu. Minoxidil se tradičně aplikuje na pokožku hlavy, ale jen málo z něj se vstřebá. Vědci z Číny a Austrálie zkombinovali steviosid s microneedle náplastmi, což umožnilo větší pronikání minoxidilu ke vlasovým folikulům. Experiment na geneticky upravených myších ukázal výrazně lepší výsledky růstu vlasů. Úspěch na myších je slibný, ale pro potvrzení účinků na lidech je zapotřebí dalšího výzkumu.

Studie naznačuje, že sledování denního počtu srdečních tepů by mohlo být novým ukazatelem zdraví, podobně jako kroky nebo spálené kalorie. Výzkum se zaměřil na data od elitních sportovců, ukazující, že trénovaní jedinci šetří srdcem díky nižším klidovým tepům, ale během závodů mohou mít zvýšený tep. I když se jedná o zajímavý koncept, studie je malá a nezkoumá přímé zdravotní dopady. Takové sledování by mohlo pomoci lépe chápat spojení mezi fyzickou a duševní zátěží, ale zatím zůstává více metaforou než praktickým nástrojem. Autoři upozorňují, že je třeba dalšího výzkumu pro aplikaci na běžné uživatele fitness aplikací a zařízení.

Nedávná studie ukazuje, že společenské vztahy mají vliv na rychlost stárnutí. Silné sociální vazby jsou spojeny s pomalejším biologickým stárnutím a nižším zánětem v těle. Výzkum zkoumal tzv. kumulativní sociální výhodu, která zahrnuje sílu a stabilitu společenských spojení. Zjistilo se, že lidé s lepším vzděláním a příjmy prožívají pomalejší stárnutí. Společenská angažovanost a podpora mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale i redukovat nerovnosti v oblasti zdraví skrze sociální politiky.

Syndrom neklidných nohou (RLS) může naznačovat vyšší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Studie z Jižní Koreje ukázala, že lidé s RLS, kteří neužívají agonisty dopaminu, mají vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby. Naopak ti, kteří jsou touto léčbou někdy léčeni, toto riziko snižují. Výzkum zjišťuje, že mezi RLS a Parkinsonovou nemocí existuje komplexní souvislost, která zahrnuje více faktorů, jako je špatný spánek nebo nedostatek železa. Přestože přesná příčina spojení není jasná, studie přispívá k pochopení patofyziologie obou chorob a možnosti vývoje účinnějších léčebných metod.

Cassian, novorozenec z USA vážící 5,8 kg, se stal senzací na internetu. Navzdory jeho vyšší porodní váze nejsou podobné případy zcela výjimečné. Podle odborníků je významná část porodů s vyšší váhou riziková pro matky i děti s možností komplikací, jako je vakuová extrakce nebo císařský řez. Velcí novorozenci často vznikají kvůli genetice, delšímu těhotenství nebo cukrovce matky. Predikce hmotnosti před porodem není přesná, takže maminky by měly sledovat zdravou váhu a výživu během těhotenství.

Nová studie ukázala, že infekce COVID-19 může měnit genetický materiál ve spermiích, což následně zvyšuje úzkost u potomků. Výzkum na myších odhalil, že potomstvo infikovaných samců vykazovalo výraznější úzkostné chování. Změny byly pozorovány především v činnosti genů spojených s regulací emocí v hippocampu. Tým vědců z Austrálie zdůrazňuje význam těchto zjištění pro budoucí generace a potřebu dalšího výzkumu, zda se podobné efekty vyskytují i u lidí. Pokud by se výsledky potvrdily, mohly by mít důsledky pro miliony dětí po celém světě.

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.

Sdílení ručníků, holítek a zubních kartáčků může být rizikové z důvodu přenosu mikrobů. Na površích těchto předmětů mohou přežívat patogenní mikroby, které způsobují infekce, po dlouhou dobu. Výzkumy naznačují, že sdílení ručníků zvyšuje riziko kožních infekcí, jako je například přenos antibioticky odolného stafylokoka. Holítka a kartáčky mohou přenášet krevní viry a viry přenášené slinami, jako je herpes nebo hepatitis C. Protože riziko infekce není zanedbatelné, odborníci doporučují používat vlastní hygienické pomůcky, zejména pokud máte sníženou imunitu nebo oděrky.