zdraví

Rozsáhlá studie naznačuje, že přísné osm až dvanáctihodinové lačnění nemusí být před většinou běžných odběrů krve nutné. Vědci analyzovali více než 9,7 milionu výsledků od více než 101 tisíc ambulantních pacientů a významný vliv délky lačnění zjistili jen u 10 ze 121 sledovaných ukazatelů. Citlivější byly zejména hladina glukózy, triglyceridů, gama-glutamyltransferázy a lipázy, které byly vyšší u lidí lačnících méně než osm hodin. Autoři proto doporučují upravit pokyny podle konkrétního vyšetřovaného parametru namísto plošného požadavku na lačnění. Studie zatím nemění individuální pokyny lékařů, které by pacienti měli nadále dodržovat.

Vědci v Keni zaznamenali kmen kvasinky Candidozyma auris, který při laboratorních testech odolal všem čtyřem hlavním skupinám protiplísňových léků. Jde o první takový případ v Africe a teprve druhý zdokumentovaný na světě. Izolát pocházel od 28leté pacientky s infekcí operační rány získanou v nemocnici v Nairobi. Genetická analýza odhalila několik mutací spojených s rezistencí; jejich odlišnost od případu z New Yorku naznačuje možný nezávislý vznik této vlastnosti. Patogen se dokáže šířit ve zdravotnických zařízeních a u invazivních infekcí může být úmrtnost vysoká. Autoři proto žádají lepší genomický dohled a rychlejší diagnostiku.

Vědci testují metodu elektromechanického tvarování rohovky, která by mohla korigovat zrak bez odstraňování tkáně laserem. Platinová forma podobná kontaktní čočce spolu s mírným elektrickým napětím dočasně změní chemické prostředí rohovky, takže se přizpůsobí požadovanému tvaru. Při pokusech na izolovaných králičích očích dosáhlo všech deset očí určených ke korekci krátkozrakosti cílové optické mohutnosti zhruba během minuty. Výsledky však pocházejí pouze z očí odebraných zvířatům a nebyly uvedeny v recenzované studii. Bezpečnost, trvanlivost účinku i funkčnost u živých zvířat a lidí bude nutné ověřit dalším výzkumem.

Studie britských vědců naznačuje, že izometrické cvičení, při němž se po určitou dobu drží jedna poloha, může snížit krevní tlak i bez dlouhých tréninků. Sto dospělých s nízkou pohybovou aktivitou absolvovalo po čtyři týdny mimo jiné dřepy u zdi třikrát týdně. U cvičící skupiny klesl systolický tlak v průměru o 9,45 mm Hg oproti kontrolní skupině; při pokračování po osm týdnů třikrát týdně činil pokles 13,73 mm Hg. Dvě či jedna lekce týdně přinesly menší, ale stále patrné snížení, zatímco po ukončení cvičení se tlak vrátil k původním hodnotám. Autoři zdůrazňují potřebu delších studií, přesto považují tento jednoduchý typ pohybu za praktickou možnost pro lidi s nedostatkem času nebo omezenou tolerancí zátěže.

Studie australské Flinders University sledovala téměř 9 700 amerických žen starších 65 let po dobu zhruba deseti let. Pravidelné pití čaje bylo spojeno s mírně vyšší hustotou kostí v oblasti kyčle, výrazněji zejména u žen s obezitou. Autoři předpokládají, že roli mohou hrát katechiny podporující buňky vytvářející kostní hmotu. Více než pět šálků kávy denně naopak souviselo s nižší hustotou kostí a kombinace kávy s vyšší celoživotní konzumací alkoholu byla spojena s horšími hodnotami v oblasti stehenní kosti. Výsledky jsou observační a vzhledem k převaze bělošských účastnic nemusí platit pro všechny skupiny obyvatel.

Nová studie naznačuje, že oxalát, přirozeně obsažený například ve špenátu, červené řepě, rebarboře, mandlích či batátech, může přispívat k zánětům střev u části lidí s idiopatickými střevními záněty. Pacienti s Crohnovou chorobou měli ve stolici více oxalátu než zdraví lidé, přestože přijímali podobné množství rostlinné stravy. Výzkum také ukázal nižší aktivitu genů pro bílkoviny, které pomáhají oxalát ze střeva odvádět. U myší s vyvolaným střevním zánětem vedl vyšší příjem oxalátu k horšímu průběhu nemoci. Autoři nedoporučují plošné vyřazení těchto potravin, ale zkoumají individuální úpravu jídelníčku a možné léčebné využití podpory odbourávání oxalátu.

Studie naznačuje, že vysoký krevní tlak může přispívat k rychlejšímu poškozování kloubní chrupavky, zejména u stárnoucích či již poraněných kloubů. Výzkumníci spojili tento jev s hormonem vazopresinem a receptorem AVPR1A, který se v chrupavce více objevuje s věkem nebo po úrazu. Analýza dat více než 36 tisíc lidí ukázala vyšší výskyt osteoartrózy u osob s hypertenzí, výrazněji u žen a při závažnějším postižení kolen. Pokusy na myších potvrdily větší úbytek chrupavky při kombinaci vysokého tlaku a poškození kloubu, zatímco zdravé klouby samotný tlak nepoškodil. Blokování receptoru AVPR1A poškození chrupavky zmírnilo, což z něj činí možný cíl budoucí léčby; výsledky však bude nutné ověřit dlouhodobými studiemi u lidí.

Analýza rozsáhlé randomizované studie s více než 13 500 seniory z Austrálie a USA naznačuje, že nízké denní dávky aspirinu mohou snižovat riziko demence u lidí s určitým genetickým profilem spojeným s vyšším počtem krevních destiček. V pětině účastníků s nejvyšším takovým genetickým skóre bylo riziko demence při užívání aspirinu asi o 70 procent nižší než u placeba. Přínos se neprojevil u ostatních účastníků ani nebyl vázán na běžné genetické rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Aspirin však přibližně zdvojnásobil výskyt závažného krvácení. Autoři proto varují, aby lidé nezačínali aspirin užívat kvůli prevenci demence bez konzultace s lékařem; výsledky je nutné potvrdit v dalších cílených studiích.

Studie zveřejněná v časopise Science Advances naznačuje, že přítomnost blízkého člověka při jídle může zmírnit vzestup hladiny cukru v krvi po sacharidovém pokrmu a urychlit návrat k běžným hodnotám. Výzkumníci sledovali 108 účastníků po konzumaci bílého pečiva o samotě i ve společnosti. Další pokusy ukázaly, že společnost partnera či blízké osoby může zlepšit také regulaci tělesné teploty při chladu a tlumit stresovou reakci, a to i bez fyzického kontaktu. Autoři výsledky spojují s konceptem sociální fyziologie, podle něhož lidské tělo nefunguje zcela izolovaně. Dlouhodobý význam těchto účinků zatím není jistý, avšak osamělost je v populačních studiích spojována s horším zdravím.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že léky napodobující hormon GLP-1, včetně semaglutidu známého z přípravku Ozempic, mohou některým lidem s poruchou užívání alkoholu pomoci snížit množství vypitého alkoholu a počet dnů s nadměrným pitím. Nejpřesvědčivější výsledky přinesla studie u lidí s obezitou, kteří vedle psychoterapie dostávali semaglutid. Účinek na samotnou touhu po alkoholu je však méně jednotný: některé výzkumy jej zaznamenaly, jiné nikoli. Není také jasné, zda výsledky souvisejí s hmotností či úbytkem váhy a jaký je přesný mechanismus působení. Léky mohou vyvolávat nevolnost a další zažívací potíže, proto jsou nutné větší a delší studie i srovnání se zavedenou léčbou závislosti na alkoholu.