věda

Jane Goodall, slavná primatoložka, zemřela v Kalifornii ve věku 91 let. Byla známá svým přínosem pro studium šimpanzího chování, které změnilo pohled na vztah mezi lidmi a zvířaty. Goodall byla pionýrkou v oblasti přístupu k vědeckému výzkumu a úspěšně propojovala vědu s osobním angažmá. Založila Jane Goodall Institute a program Roots and Shoots, který podporuje mladé lidi k zapojení do konzervačních a humanitárních projektů. Její odkaz nadále inspiruje nové generace vědců po celém světě.

Vědci poprvé vytvořili vaječné buňky schopné oplodnění pomocí DNA z obyčejných kožních buněk. Tato technika, vedená Nurií Marti-Gutierrez z Oregon Health & Science University, by mohla znamenat průlom ve výzkumu neplodnosti. Metoda nazvaná mitomeióza napodobuje přirozený proces dělení buněk a umožňuje až zjednodušení vytváření funkčních gamet. Dosud vytvořené buňky čelí výzvám, jako jsou chromozomální abnormality, což vědci plánují dále zkoumat. I když je klinická aplikace ještě vzdálena 10 až 15 let, výzkum přináší naději pro budoucí léčbu neplodnosti.

Zemské magnetické pole se dramatičě proměnilo před přibližně 41 000 lety a nyní vědci převedli tato data v zvukový zážitek. Pomocí dat z mise Swarm Evropské kosmické agentury vznikla nevšední akustická reprezentace této změny, která je výsledkem pohybů kapalného kovu v jádru Země. Toto pole, které nás chrání před solárními částicemi, čas od času mění polaritu, což by dnes způsobilo obrácení funkcí kompasů. Poslední velké převrácení bylo zaznamenáno ve Francii a výrazně oslabilo magnetické pole Země, což vedlo ke zvýšené radiaci. Toto poznání je klíčové pro predikci budoucích kosmických vlivů a klimatických změn.

Vědci objevili nový druh korálu v hloubkách u havajského ostrova Moloka'i a pojmenovali jej Iridogorgia chewbacca kvůli jeho podobnosti s postavou Chewbacca z Hvězdných válek. Tento korál je vysoký 51 centimetrů a je složen z jednotlivých polypů tvořících spirálovité struktury. Objev korálu a dalších druhů rodu Iridogorgia v tropických vodách Tichomoří rozšiřuje naše znalosti o biodiverzitě hlubokomořských ekosystémů. Studie zdůrazňuje důležitost popisu druhů z málo prozkoumaných oblastí pro porozumění biogeografické historii regionu. Tento výzkum může být klíčový pro reakcí na změny podnebí v oceánech.

Vědci analyzují druhý největší diamant světa, Motswedi, a zkoumají jeho potenciální hodnotu pro prodej. Genetická analýza odhalila tajemství dlouhověkosti u ženy, která žila 117 let, a její unikátní genové varianty. Nový výzkum odhalil, že vývoj prstů u lidí možná souvisí se strukturami rybího těla. Významný objev molekuly AP503 by mohl vést k novým terapiím osteoporózy. Studie naznačuje, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat riziko návratu kolorektálního karcinomu po léčbě.

Nový výzkum objevil, že Měsíc rezaví vinou Země. Kyslík unikající ze Země je pravděpodobně zodpovědný za tvorbu hematitu na lunárních pólech. Toto zjištění bylo potvrzeno laboratorními simulacemi. Během úplňku Měsíc prochází magnetickým ocasem Země, kde se dostává do kontaktu s jejími kyslíkovými ionty, které oxidují železné minerály. Tato interakce mohla probíhat po miliardy let a ovlivnit chemické složení Měsíce. Výzkum naznačuje, že hematit na Měsíci může uchovat historii kyslíku v zemské atmosféře.

V roce 2023 byl v Číně diagnostikován Alzheimer u devatenáctiletého mladíka, což je nejmladší případ této choroby. Zhoršování paměti začalo ve věku 17 let a pokračovalo až ke ztrátě schopnosti dokončit střední školu. Navzdory absenci známých genetických mutací a rodinné anamnéze je tento případ považován za záhadný. Studie ukázala pokles paměťových schopností až o 87 % oproti vrstevníkům. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova nemoc může začít různými způsoby a upozorňuje na potřebu zkoumání časného nástupu choroby.

Výzkum ukázal, že hudebníci mohou vnímat bolest odlišně díky změnám v mozku vyvolaným dlouhodobým tréninkem. Studie srovnávala reakce na bolest mezi hudebníky a nehudebníky a zjistila, že hudebníci vykazují méně nepohodlí a jejich mozkové mapy zůstávají stabilnější. To naznačuje, že intenzivní hudební praxe může poskytnout určitou ochranu proti bolesti. Přestože hudba není lékem na chronickou bolest, výsledky by mohly vést k novým metodám léčby bolesti. Současný výzkum zkoumá, zda může hudební trénink pomoci i v oblasti pozornosti a kognice při chronické bolesti.

Irský matematik William Rowan Hamilton objevil v 19. století paralelu mezi dráhami světla a pohybem částic, což později inspirovalo vývoj kvantové mechaniky. Jeho práce poskytla vhled do skutečné povahy fyzikálního světa dlouho před tím, než byla kvantová fyzika formálně uznána. Slavným vývojem, který předcházel proniknutí do této problematiky, byl Youngův dvojštěrbinový experiment a Einsteinovy objevy ohledně fotonů a kvantové povahy energie. V roce 1925, kdy Schrödinger formuloval svoji vlnovou rovnici, byla Hamiltonova analógie významně uznána. Tato práce se podílela na ustanovení kvantové mechaniky jako klíčové oblasti fyziky. Hamilton by pravděpodobně nikdy nepředpokládal, jak zásadní roli jeho analogie v tomto oboru sehrají.

Vědci ze Stanfordské univerzity učinili průlom ve 77leté záhadě kolem slavného obrazu Jacksona Pollocka s názvem Number 1A, 1948. Tento obraz je známý svým působivým tyrkysovým odstínem, který byl nyní identifikován jako manganová modrá, pigment dnes zakázaný kvůli zdravotním a ekologickým rizikům. Techniky como Ramanova spektroskopie hrály klíčovou roli při potvrzení, že byl ve skutečnosti použit tento pigment dříve označený jako barium manganát síran (PB33). Výzkum přispívá k hlubšímu porozumění umělecké tvorbě a otevírá cestu k vývoji bezpečných alternativ tohoto pigmentu.