věda

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.

Virtuální částice, ačkoliv samy neexistují, představují zásadní matematický nástroj pro pochopení chování subatomárních částic. Pomáhají fyzikům popsat elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly, což je činí nezbytnou součástí mnoha výpočtů. Přestože nejsou přímo pozorovatelné, predikují efekty s neuvěřitelnou přesností, což u některých vědců vyvolává otázku jejich skutečné existence. Také umožňují vysvětlit jevy jako Hawkingovo záření nebo Casimirův efekt. Ačkoli diskuse o jejich realitě pokračuje, jejich praktická užitečnost v moderní fyzice je nepopiratelná.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Vědci z USA znovu analyzovali data z mise Pioneer, kterou NASA vyslala k Venuši v 70. letech, a zjistili, že mraky na Venuši jsou tvořeny převážně vodou. Tato voda není ve formě kapek, ale je vázána v hydratovaných materiálech, což je výrazná změna od dosavadního přesvědčení, že mraky obsahují převážně kyselinu sírovou. Podle nové studie činí voda až 62 % aerosolů v atmosféře, zatímco kyselina sírová tvoří 22 %. Tento objev má významné důsledky pro debaty o možnosti života na Venuši, jelikož výskyt vody může podporovat život, i když je prostředí velmi kyselé.

Vědci objevili molekulární proces, který může přispívat k chronickým zánětům s věkem. Klíčová role v tomto procesu spočívá v mitochondriální DNA (mtDNA), která může způsobit zánět, když je vyvržena do cytoplazmy. Nedostatek stavebních bloků DNA vede k chybám v mtDNA, což vyvolává její vylučování z mitochondrií a možný vznik zánětů. Tento jev může být klíčovým faktorem za zánětlivými a autoimunitními chorobami spojenými se stárnutím. Výzkum ukazuje, že terapie zahrnující dodání DNA bloků by mohla pomoci zmírnit záněty ve stáří.

Vesmír ukrývá řadu záhad, které i přes pokroky ve vědě zůstávají nevyřešené. Mezi nejnaléhavější otázky patří Hubbleova tenze, která se týká nesrovnalostí v měření rychlosti rozpínání vesmíru. Rychlé rádiové záblesky, objevené v roce 2007, zůstávají záhadné svou krátkostí a povahou zdroje. Tmavá hmota, odpovědná za většinu gravitačních efektů ve vesmíru, je další z nezodpovězených otázek, které vědci zkoumají. Hoagův předmět představuje neobvyklou galaktickou strukturu, jejíž vznik je stále záhadou. Konečně hypotetická Planeta Devět by mohla vysvětlit neobvyklé dráhy vzdálených objektů v naší sluneční soustavě, avšak její existence zůstává nepotvrzena.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře sledovali strukturální změny v mozku během menstruačního cyklu u 30 žen. Studie odhalila, že změny v bílé a šedé hmotě mozku a objemu mozkomíšního moku odpovídají hormonálním výkyvům. Zvláště před ovulací, kdy hladiny estrogenů a luteinizačního hormonu stoupají, byly zaznamenány změny v bílé hmotě, což může naznačovat rychlejší přenos informací. Tato zjištění poskytují základ pro další výzkumy v oblasti mozku a hormonální dynamiky.

Záhadná světla, známá jako bludičky či ignis fatuus, byla po staletí považována za duchy zemřelých. Nová studie navrhuje, že tato světla mohou být způsobena mikroblesky. Vědci ze Stanfordu zjistili, že tyto malé elektrické výboje se mohou tvořit tam, kde se střetávají plyny a kapaliny, a že mohou zapalovat metan. Experimenty totiž ukazují, že za určitých podmínek vznikají mezi bublinami výboje, což poskytuje fyzikální vysvětlení pro vznik bludiček. Tento jev by mohl mít také historický význam pro vznik života na Zemi.