věda

Tým vědců objevil v hloubce 3,5 km západně od Grónska nové vrstvy plynových hydrátů, které jsou nejhlubšími zaznamenanými hydroxidovými prameny. Tato naleziště, nazvaná Freyovy hory, jsou bohatá na život díky metanu a dalším uhlovodíkům unikajícím ze dna oceánu. Život zde zahrnuje různé druhy mnohonožek, korýšů a mlžů, které využívají chemosyntézu. Objev má význam pro chápání ekosystémů a koloběhu uhlíku v Arktidě. V souvislosti s plánovanou těžbou v oblasti upozorňují vědci na důležitost ochrany těchto unikátních mořských stanovišť.

V USA bouřka zpomalila čas o několik mikrosekund, což je v lidském měřítku neznatelný rozdíl. Česneková ústní voda se ukazuje jako účinná alternativa k chlorhexidinu, protože snižuje množství škodlivých bakterií v ústech. V Japonsku byly objeveny účinné látky v žabích bakteriích, které po jedné dávce zcela odstranily nádory u myší. Vědci také zkoumají možnost produkce částic temné hmoty v jaderných fúzních reaktorech. Nový lék NU-9 dokáže zastavit Alzheimerovu nemoc ještě před nástupem příznaků.

Vědci experimentálně potvrdili existenci superionického stavu hmoty uvnitř zemského jádra. Tento stav, kombinující vlastnosti pevné látky a kapaliny, vysvětluje neobvyklé chování jádra, jako je zpomalování určitých vln a deformace. Při použití dynamické tlakové komprese a vysokorychlostních střel vědci napodobili extrémní podmínky jádra. Zjištěná mobilita atomů uhlíku v krystalové mříži železa přináší nový pohled na vnitřní dynamiku Země. Tento objev může ovlivnit naše chápání zemského magnetického pole a vnitřní struktury podobných planet.

Vědci objevili nový způsob boje proti rakovině v bakteriích ve střevě japonské rosničky. Jedna ze zkoumaných bakterií, Ewingella americana, dokázala kompletně zmenšit nádory u myší a neměla vážné vedlejší účinky. Zjistilo se, že tato bakterie nejen napadá nádorové buňky, ale také posiluje imunitní systém. První testy ukázaly, že E. americana může být bezpečná a efektivnější než některé současné terapie. Přesto bude zapotřebí více výzkumu, aby bylo možné ověřit její účinnost u lidí.

Navzdory plnosti po vydatném obědě máme často pocit, že si můžeme dát ještě dezert. Tento jev má vědecké vysvětlení založené na fyziologických a psychologických procesech. Střeva se přizpůsobují a vytvářejí prostor pro sladkosti tím, že sladké pokrmy vyžadují méně trávení. Mozek hraje také roli - sladké stimuluje cesty odměny, čímž oslabuje pocit sytosti. Kromě toho kulturní a emocionální faktory přispívají k touze po dezertech během společenských událostí.

Nově objevená exoplaneta PSR J2322-2650b v Mléčné dráze nás ohromila svými vlastnostmi. Tento horký Jupiter obíhá milisekundový pulsar a má atmosféru s vysokým obsahem uhlíku, která se otáčí opačně k rotaci planety. Působí na ni silná gravitace pulsaru, což planetu formuje do tvaru citrónu. Astronomové nyní zkoumají, jak tato podivná planeta vznikla, včetně jejího pravděpodobného původu jako helové hvězdy. Tato exoplaneta nám poskytuje nový pohled na různé způsoby formování planet ve vesmíru.

Nová studie využívající superpočítače odhalila, co se skutečně odehrává poblíž černých děr. Vědci vytvořili detailní simulace, které ukazují, jak černé díry hmoty pohlcují a vypuzují v různých intenzitách. Tyto simulace zohledňují komplikované pohyby plynu, světla a magnetismu kolem černých děr o velikosti podobné našemu Slunci. Výsledky naznačují, že plyn kolem rychle rotujících černých děr se zhušťuje směrem ke středu, zatímco ven uniká mocný proud plynu řízený magnetickými poli. Toto zjištění otevírá nové možnosti pro výzkum chování supermasivních černých děr, jako je například Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy.

Podle výzkumu Cornellovy univerzity se laboratorní myši, po týdnu stráveném ve volném výběhu, vracejí k normální úrovni úzkosti. Tento jev naznačuje, že přirozené prostředí může blokovat nebo resetovat obavy způsobené životem v laboratoři. Výzkum zpochybňuje klasické metody testování úzkosti u zvířat v laboratorních podmínkách a naznačuje, že úzkosti mohou pramenit z omezeného spektra zkušeností. Podobně jako u myší, i u lidí by rozmanitější a rizikovější zážitky mohly pomoci snížit míru úzkosti. Tato studie byla publikována v časopise Current Biology.

Nový výzkum naznačuje, že lidé mohou mít až 33 různých smyslů, čímž se výrazně odchylujeme od tradiční představy o pěti základních smyslech. Mezi tyto smysly patří například propriocepce, která nám umožňuje vnímat polohu končetin bez zrakové kontroly, a interocepce, díky níž cítíme změny v našem organismu. Mnoho smyslových zkušeností je simultánně multimodálních, kde například naše vnímání chuti je kombinací smyslů chuti, čichu a hmatu. Výzkum také poukazuje na to, jak různé zvukové podněty mohou ovlivňovat naše smyslové vjemy v běžných situacích, jako je konzumace jídla. Celkově lze říci, že naše smyslové vnímání je mnohem složitější, než se dříve myslelo.

Silná větrná bouře v Coloradu minulý týden vyřadila z provozu přes tucet atomových hodin v Národním institutu pro standardy a technologie (NIST). Výpadek způsobil zpomalení oficiálního času v USA o 4,8 mikrosekundy. Ačkoli je to pro lidské vnímání zanedbatelný čas, může ovlivnit kritickou infrastrukturu, telekomunikace nebo GPS signály. Problém vznikl kvůli selhání záložního generátoru a přerušení spojení mezi některými hodinami a měřicími systémy NIST. Po obnově napájení byly časové nesrovnalosti napraveny.