věda

Fyzici z Univerzity v Oslu zkoumali, co by se stalo, kdyby bylo možné rozdělit foton na dvě části. Fotony, které mají vlnově-časticovou dualitu, nemohou být fyzicky děleny. Experimenty ukazují, že odstranění optické clony může teoreticky vést ke vzniku mnoha fotonů, nikoli však nekonečného množství. Tento proces není prakticky příliš složitý, ačkoliv může být nesprávně chápán. Výsledky experimentu odhalují složitý stav, kde se zdá, že fotony se nacházejí pouze v určitých oblastech kolem clony.

Vědci z University College London zkoumali schopnost lidí rozpoznat zvuky svého žaludku v reálném čase. Experiment zaměřený na interocepci ukázal, že pouze někteří lidé dokážou přesně určit vlastní trávící zvuky. Studie se zaměřila na rozdíly mezi jednotlivci v různých fyzických stavech. Výsledky mohou pomoci lépe porozumět stavům jako jsou poruchy příjmu potravy nebo úzkosti. Nový nástroj, který využívá digitální stetoskop, je neinvazivní a otevřeně dostupný, což usnadní další výzkum v této oblasti.

Nová studie na myších ukazuje, že svědění může mít vlastní specializovaný smyslový orgán, vellus-like chlupy. Vellus chlupy, známé u lidí jako 'broskvová srst', pokrývají téměř celé tělo a hrají roli v regulaci tělesné teploty a vnímání doteku. Výzkum naznačuje, že tyto chlupy jsou spojeny s rychle reagujícími senzory, které přenášejí pocit svědění. Tento objev by mohl být klíčem k vývoji nových terapií pro léčbu svědění způsobeného záněty kůže. Výsledky mohou pomoci při testování lidských léčeb u myší.

Echolokace, způsob orientace známý u netopýrů a velryb, je možný i u lidí. Studie ukazuje, že po deseti týdnech tréninku mohou slepí i vidoucí rozvinout schopnost echolokace pomocí verbálních kliků. Tento trénink způsobuje změny ve struktuře mozku, především v oblastech V1 a A1, které se stanou citlivějšími na zvukové odrazy. Výzkum naznačuje, že lidský mozek je schopen adaptace v různých smyslových oblastech bez ohledu na zrakové schopnosti. Studii doplňuje komparace s delfíny, jejichž mozky se během evoluce výrazně přizpůsobily využívání echolokace.

V Kalifornském zálivu kosatky používají neobvyklou loveckou metodu proti obřím měsíčníkům. Kosatky s koordinací svých pohybů tlučou do těl měsíčníků a rozbíjejí je na kousky. I když útoky nejsou smrtelné, tělo měsíčníka je již předem bez vnitřních orgánů. Studie zkoumá, jak kosatky využívají této strategie k rozdělení tvrdé kolagenové kůže. Hypotézy naznačují, že tento způsob lovu může také pomoci mladým kosatkám v rozvoji fyzických a sociálních dovedností.

Mor, obávané onemocnění středověku, stále přetrvává a může být smrtelné, pokud není rychle léčeno. Nyní dvě nové vakcíny ukázaly v testech na myších 100% účinnost proti bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Zvláště významné je, že vakcíny jsou účinné proti plicnímu moru, nejnebezpečnější formě choroby. Ačkoliv se musí ještě testovat na primátech, vakcíny by mohly jednou představovat důležitou ochranu pro lidstvo. Dosud žádná vakcína proti moru nebyla schválena FDA, a proto WHO doporučuje očkování pouze pro osoby ve vysokém riziku.

Studie publikovaná v Royal Society Open Science odhaluje, že mechy produkují složité elektrické aktivity připomínající neuronové sítě. Andy Adamatzky, počítačový vědec, zkoumal mech druhu Brachythecium rutabulum a zjistil, že jejich „polštáře“ fungují jako dynamické, mezi sebou propojené systémy. Elektrická aktivita mechu byla zaznamenávána pomocí elektrod a odhalila různé typy elektrických událostí. Výzkum naznačuje, že mech by mohl fungovat jako živoucí podklad pro biokomputaci, ale vyžaduje další studii pro potvrzení této teorie.

Slunečnímu záření trvá více než osm minut, než dorazí na Zemi, ale jeho cesta ze středu Slunce je mnohem delší. Energie vyrobená v jádru Slunce prochází hustým prostředím hvězdy, kde je mnohokrát absorbována a znovu vyzařována. Tento proces může trvat kolem 170 000 let. Prvotní odhady ohledně doby úniku energií byly nižší kvůli nesprávným předpokladům o hustotě a vzdálenostech ve slunečním nitru. Jakmile energie dosáhne povrchu Slunce, cestuje k Zemi už jen 8 minut přes vesmírný vak. Tato dlouhá cesta začala dávno před stavbou egyptských pyramid.

Vědci z MIT vyvinuli novou metodu pěstování krevních cév v laboratoři za použití magnetů, což umožňuje větší přesnost než dosavadní metody. Tato technika spočívá v magnetickém natahování buněk krevních cév a slibuje lepší kontrolu nad růstem a uspořádáním cév, což je klíčové pro úspěšné vytvoření laboratorně pěstovaných orgánů a tkání. Výzkum demonstrovává, že mechanické síly sehrávají v růstu cév důležitou roli. Přestože je tato metoda v prototypové fázi, počáteční výsledky jsou nadějné a mohou přispět ke zlepšení funkčnosti umělých tkání. Vývoj byl publikován v časopise PNAS.

Přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 výrazně změnilo naše chápání Měsíce i Země. Mise přinesly 382 kilogramů měsíčních vzorků, které pomohly objasnit původ Měsíce a geologické procesy na jeho povrchu. Klíčový byl vývoj Hypotézy o Obří srážce, která naznačuje, že Měsíc vznikl po kolizi Země s dalším tělesem. Analýza těchto vzorků poskytuje důkazy o asteroidovém bombardování, které formovalo podmínky vhodné pro raný vývoj života na Zemi. Program Apollo přesto skončil v roce 1972, ale nové mise, jako je Artemis, mají potenciál přinést další znalosti.