věda

Výzkum Saturnova měsíce Titanu zpochybnil známé chemické pravidlo. V extrémním chladu mohou na Titanu vznikat pevné látky z molekul, které se běžně neslučují. Studie naznačuje, že tyto látky jsou zde hojné. Výzkumníci zjistili, že polarita různých molekul nebrání jejich kombinaci do krystalických struktur. Tato zjištění mohou změnit naše chápání geologie Titanu a jeho krajiny. Na potvrzení těchto teorií si však budeme muset počkat do roku 2034, kdy na Titan dosáhne sonda Dragonfly.

Geologové objevili stopy velmi rané 'proto Země' skryté v nejhlubších a nejstarších horninách naší planety, jež jsou staré zhruba 4,5 miliardy let. Tento nález umožňuje zkoumat podmínky, které na Zemi panovaly, když byla nově vzniklým tělesem, a může objasnit, jak vznikly planety jako ta naše. Výzkumný tým zkoumal isotopové podpisy draslíku v horninách z Grónska, Kanady a Havaje. Tento podpis nenalezli v jiných geologických procesech, což naznačuje, že pocházejí z počátků Země. Objev také naznačuje existenci meteorických materiálů, které čekají na obnovení v budoucím výzkumu.

Tým z Univerzity v Cambridge vytvořil v laboratoři embryonální struktury nazývané 'hematoidy', které dokážou produkovat lidské krevní buňky. Tyto struktury, podobné pupečníkovým kmenovým buňkám, vznikají z darovaných kmenových buněk a dokáží se diferencovat na červené a bílé krvinky. Výzkum umožňuje lépe pochopit proces tvorby krevních buněk a potenciálně přispět k vývoji regenerační terapie pro léčbu krevních poruch. I když je metoda zatím ve fázi prototypu, představuje významný krok v oblasti regenerativní medicíny.

Nový výzkum naznačuje, že silné zemětřesení v oblasti subdukční zóny Cascadia by mohlo vyvolat další velký otřes v San Andreas. Výzkumníci z Oregon State University zjistili, že historická zemětřesení v těchto dvou oblastech se synchronizovala po dobu až 3 000 let. Prostřednictvím analýzy sedimentových jader objevili, že otřesy země v obou lokalitách mohly probíhat současně. Pokud by na subdukční zóně Cascadia došlo k zemětřesení o magnitudě 9, mohlo by to destabilizovat i zlom San Andreas. Tato zjištění mohou výrazně ovlivnit modelování a plánování rizikových scénářů podél západního pobřeží USA.

Nová studie zjistila, že mozky mužů se zmenšují rychleji než mozky žen s přibývajícím věkem. Výzkum zahrnující více než 12 000 mozkových skenů ukázal systematické rozdíly v úbytku neurologické tkáně mezi pohlavími. Zatímco ženy jsou dvakrát častěji diagnostikovány s Alzheimerovou chorobou, jejich mozky ztrácejí šedou a bílou hmotu pomaleji než mužské. Studie také našla rozdíly v celkovém objemu mozku a tloušťce kůry mezi pohlavími. Výsledky naznačují, že biologické rozdíly mají vliv na stárnutí mozku, ale vyžadují další výzkum. Otázka, jak tyto změny ovlivňují kognitivní funkce, zůstává nezodpovězena.

Vědci úspěšně otestovali 'univerzální' ledvinu vhodnou pro transplantaci komukoli. Nová léčba Alzheimerovy choroby rychle odstranila bílkovinné plaky z mozků myší. Vznikající anomálie v zemském magnetickém poli se rozrůstá a překvapuje vědce svou velikostí od roku 2014. Nejnovější studie naznačuje, že některé psychologické vlastnosti vrcholí mezi 55 a 60 lety věku. V soutěži Nikon Small World jsou k vidění fascinující mikrobiologické snímky, které odhalují krásy mikrosvěta.

Výzkum ukazuje, že identická dvojčata vyrůstající odděleně mohou mít rozdíly v IQ podobné cizím lidem. Tento objev naznačuje, že variace v IQ mohou být více ovlivněny vzděláním než genetikou. V minulosti byla IQ dvojčat považována za geneticky podmíněná, ale nová studie Jareda Horvatha a Katie Fabricant přehodnocuje vliv školního vzdělání. Výzkum, který zařadil dvojčata podle jejich školní zkušenosti, ukázal rozdíly v IQ, zejména u těch, kteří navštěvovali výrazně odlišné školy. Menší vzorek však omezuje šíři výsledků studie.

V Chicagu byla vyřešena záhada takzvané „krysí díry“ v chodníku. Původně se věřilo, že díru vytvořila potkan, ale vědecké testy naznačily, že viníkem je veverka východní. Na základě srovnání rozměrů otisku s osmi různými druhy hlodavců vědci zjistili, že veverka má 98,67% pravděpodobnost, že byla tvůrcem otvoru. Díra vznikla během dne, kdy jsou veverky aktivní. Studie byla publikována v časopise Biology Letters. Tento případ zdůrazňuje důležitost vědecké zvědavosti a logického myšlení.

Vědci z University of Bath vyvinuli peptid, který zabraňuje škodlivému shlukování proteinů spojených s Parkinsonovou chorobou. Tento peptid plní funkci udržování proteinu alfa-synuklein ve zdravém stavu, čímž předchází jeho nesprávnému skládání. Studie ukazuje, že nové léčivo je odolné a neškodné pro buňky. Navíc existuje možnost, že podobné techniky by mohly být využity i pro další neurodegenerativní onemocnění, jako je demence Lewyho tělísek a Alzheimerova choroba. Výzkum již přináší některé pozitivní výsledky, ačkoliv je zatím v rané fázi testování na zvířecím modelu.

Vědci vyvinuli nový neinvazivní způsob zobrazování, který detailně mapuje pulzace drobných tepen a kapilár v mozku. Tato metoda kombinuje techniky MRI a pomáhá zkoumat mozkovou aktivitu v souvislosti s demencí a stárnutím. Studie ukazuje, že pulzace v bílé mozkové hmotě se zvyšuje s věkem a je silnější u lidí s hypertenzí. Tento objev může přispět k lepšímu pochopení zdravotních rizik souvisejících s mozkovou mikrocirkulací a potenciálně detekovat kognitivní změny. Výsledky podporují hypotézu, že vyšší mozková pulsace ovlivňuje průtok mozkomíšního moku, což může souviset s neurodegenerativními chorobami.