věda

Vědci oficiálně přejmenovali hormonální poruchu PCOS na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS), aby lépe odrážel jeho komplexnost. Archeologové objevili základy umělého ostrova v Skotsku staré přes 5 000 let. Byla nalezena vzácná krystalická forma vytvořená při prvním jaderném testu v roce 1945. Dále studie ukazuje, že stárnutí očí může indikovat riziko osteoporózy. NASA testovala nové rotory pro Marsovský vrtulník, které při testech překonaly zvukovou bariéru. Studie také zkoumá spojení mezi užíváním marihuany a depresí, přičemž hledá možné společné rizikové faktory.

Vědci z univerzity v Sydney zjistili, že cvrčci po aplikaci horkého podnětu na jejich tykadla projevují chování naznačující schopnost cítit bolest. Tato studie ukazuje, že cvrčci nejen reflexivně reagují, ale také zranění ošetřují a pečují o dané místo stejně, jako člověk hladí popálenou ruku. Cvrčci nyní splňují pět z osmi kritérií pro posouzení schopnosti cítit bolest, což může mít důsledky pro etické zacházení s nimi ve farmářství a výzkumu. Tato zjištění byla publikována v časopise Proceedings of the Royal Society B a přispívají k debatě o tom, zda jsou hmyz a další podobné organismy schopny vnímat bolest jako součást své senzibility.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS) byl přejmenován na polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS), jak oznámilo globální vědecké konsorcium během Evropského kongresu endokrinologie v Praze. Nový název lépe odráží mnohostrannou povahu poruchy, která zahrnuje nejen reprodukční problémy, ale také metabolické, psychologické a kožní symptomy. Přibližně 170 milionů lidí po celém světě trpí PMOS a až 70 % z nich zůstává nediagnostikováno. Zavedení termínu 'metabolický' by mohlo zlepšit diagnostiku a léčbu, zejména v souvislosti s inzulínovou rezistencí a dalšími metabolickými problémy. Cílem je, aby Světová zdravotnická organizace přijala nový termín v Mezinárodní klasifikaci nemocí.

Erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v roce 2022 vedla k neobvyklému jevu: destrukci metanu v atmosféře. Výzkum ukázal, že vulkanický prach může částečně vyčistit znečištění metanem. Chlorové radikály, vzniklé během erupce, rozložily metan na formaldehyd a další látky. Tento objev otevírá nové možnosti pro čištění atmosféry a snižování vlivu skleníkového efektu. I když v praxi bude aplikace náročná, může pomoci v boji proti globálnímu oteplování.

První jaderný výbuch na světě, známý jako test Trinity, přinesl vědcům překvapivý objev. Ve skleněném materiálu, známém jako trinitit, byla nalezena dosud neznámá krystalová struktura, kterou běžné podmínky na Zemi nezajistí. Tato struktura, clathrát, vznikla díky extrémním podmínkám během exploze, jako byly vysoké teploty a tlaky. Je to vůbec poprvé, co byl takový clathrát nalezen mezi produkty jaderného výbuchu. Studie těchto materiálů může pomoci lépe porozumět účinkům jaderných testů a poskytnout nové forenzní nástroje k jejich zkoumání.

Vědci z univerzity v São Paulu zjistili, že ultrazvukové vlny mohou účinně ničit viry, jako jsou SARS-CoV-2 a virus chřipky A. Experimenty ukázaly, že mikroskopické vibrace způsobují rozpad virových obalů. Ultrazvuk přitom nepoškozuje okolní buňky, což by mohlo nabídnout alternativu k antivirotikům a chemickým dezinfekcím. Tato technologie však zatím nebyla testována na lidech a je teprve na počátku svého vývoje. Výzkum naznačuje, že podobný přístup by mohl být využit i proti dalším virovým onemocněním, jako je dengue a zika.

Hudba laděná na 432Hz je propírána jako cesta k vnitřnímu klidu, ale málo vědeckých důkazů to potvrzuje. Tradiční ladění je na 440Hz, ale někteří tvrdí, že 432Hz je blíže přírodním frekvencím. Studie naznačují, že 432Hz může mít vliv na snižování srdeční frekvence a krevního tlaku, ale výsledky jsou omezené. Účinek zvuku na wellbeing závisí spíše na osobním vnímání hudby než na konkrétní frekvenci. Důležité je být si vědom své reakce na různé zvuky a nalézt to, co funguje pro osobní klid a relaxaci.

Vědci objevili v antarktickém ledu vzácné izotopy železa, které zachycují naši planetu při průchodu interstelárním oblakem supernovového prachu. Tento prach je pozůstatkem dávno mrtvých hvězd a svědčí o pohybu sluneční soustavy v Mléčné dráze. Studie ukazuje, že Země prochází touto oblastí, známou jako Místní mezihvězdný oblak, kde prachová hustota kolísá. Analýza ledu znamená významný krok k porozumění strukturám tohoto oblaku. Tato zjištění byla publikována v časopise Physical Review Letters.

Výzkum ukazuje, že transplantace mikrobiomu z mladých myší do starších zvyšuje aktivitu střevních kmenových buněk. Tím dochází k obnovení regenerace střevní stěny, což může pomoci v boji proti věkem souvisejícím problémům, jako je zánět a obezita. Studie naznačuje, že mikrobiom hraje klíčovou roli v udržování zdraví střev. Změny ve střevních baktericích mohou přímo ovlivnit rychlost obnovy tkáně. Přesto je nutný další výzkum, aby se ověřilo, zda podobné efekty lze pozorovat i u lidí.

Pohyb galaktických shluků v dalekém vesmíru se stal dosud nejrozsáhlejším testem zákonů gravitace. Na obrovských vzdálenostech, stovek milionů světelných let, gravitace stále působí tak, jak předpověděl Isaac Newton. Výzkumy naznačují, že temná hmota lépe vysvětluje pozorované gravitace ve vesmíru než úpravy gravitačních teorií. Vědci měřili rychlosti vzdálených galaktických shluků, což potvrdilo stávající fyzikální teorie. Ačkoliv temná hmota zůstává neznámá, důkazy o její existenci narůstají.