věda

V Chicagu byla vyřešena záhada takzvané „krysí díry“ v chodníku. Původně se věřilo, že díru vytvořila potkan, ale vědecké testy naznačily, že viníkem je veverka východní. Na základě srovnání rozměrů otisku s osmi různými druhy hlodavců vědci zjistili, že veverka má 98,67% pravděpodobnost, že byla tvůrcem otvoru. Díra vznikla během dne, kdy jsou veverky aktivní. Studie byla publikována v časopise Biology Letters. Tento případ zdůrazňuje důležitost vědecké zvědavosti a logického myšlení.

Vědci z University of Bath vyvinuli peptid, který zabraňuje škodlivému shlukování proteinů spojených s Parkinsonovou chorobou. Tento peptid plní funkci udržování proteinu alfa-synuklein ve zdravém stavu, čímž předchází jeho nesprávnému skládání. Studie ukazuje, že nové léčivo je odolné a neškodné pro buňky. Navíc existuje možnost, že podobné techniky by mohly být využity i pro další neurodegenerativní onemocnění, jako je demence Lewyho tělísek a Alzheimerova choroba. Výzkum již přináší některé pozitivní výsledky, ačkoliv je zatím v rané fázi testování na zvířecím modelu.

Vědci vyvinuli nový neinvazivní způsob zobrazování, který detailně mapuje pulzace drobných tepen a kapilár v mozku. Tato metoda kombinuje techniky MRI a pomáhá zkoumat mozkovou aktivitu v souvislosti s demencí a stárnutím. Studie ukazuje, že pulzace v bílé mozkové hmotě se zvyšuje s věkem a je silnější u lidí s hypertenzí. Tento objev může přispět k lepšímu pochopení zdravotních rizik souvisejících s mozkovou mikrocirkulací a potenciálně detekovat kognitivní změny. Výsledky podporují hypotézu, že vyšší mozková pulsace ovlivňuje průtok mozkomíšního moku, což může souviset s neurodegenerativními chorobami.

Průvodce jasnou hvězdou Betelgeuse je místo očekávaného bílého trpaslíka mladá hvězda podobná našemu Slunci. Toto nečekané zjištění přináší nové poznatky o historii systému Betelgeuse. S pomocí observatoře Chandra neobjevili astronomové známky rentgenového záření, což vyloučilo přítomnost bílého trpaslíka či neutronové hvězdy. Průvodce, nazývaný Siwarha, pravděpodobně vznikl společně s Betelgeuse před 10 miliony lety, což je překvapivé vzhledem k jejich rozdílné velikosti. Tento objev otevírá nové možnosti ve studiu binárních systémů s extrémním poměrem hmotností.

SpaceX úspěšně provedl 11. testovací let rakety Starship, který zahrnuje přistání jejího boosteru Super Heavy a dosažení vesmíru samotným Starshipem. Tento úspěch přichází uprostřed stoupající konkurence s Čínou v rámci návratu lidí na Měsíc. Miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk zdůrazňuje vizi dosažení Marsu. NASA plánuje využít Starship pro svou Artemis misi, avšak se objevují obavy ohledně dodržení časového plánu. Vývoj plně opakovaně použitelného tepelného štítu a tankování na oběžné dráze představují klíčové výzvy pro budoucí vesmírné mise.

Vědci objevili novou fázi ledu nazvanou led XXI během experimentů s největším rentgenovým laserem na světě. Tento led se formuje při pokojové teplotě za extrémního tlaku a má tetragonální krystalovou strukturu s velkými opakujícími se jednotkami ze 152 molekul vody. Objevení ledu XXI bylo umožněno pomocí unikátních rentgenových pulsů v zařízení European XFEL v Německu a naznačuje, že na jiných planetách a měsících mohou existovat další neznámé fáze ledu. Výzkum byl publikován v časopise Nature Materials.

Data z trojice satelitů ukazují, že anomálie v magnetickém poli Země, známá jako Jihoatlantská anomálie, se dále rozšiřuje. Od roku 2014 se rozšířila o polovinu velikosti kontinentální Evropy a její magnetická intenzita se oslabuje. Magnetické pole Země bylo monitorováno misí Swarm Evropské kosmické agentury, což vedlo k odhalení nových komplexit. Vědci zjistili, že obrácený magnetický tok pod povrchem může být způsoben obří masou super-horkého materiálu známou jako Africká velká oblast s nízkou rychlostí střihu. Tento jev by mohl ovlivňovat chování magnetického pole nad anomálií. Pochopení těchto změn může pomoci v predikci budoucího chování magnetického pole.

Studie odhalila, že přírodní sladidlo steviosid může zvýšit účinnost léčby androgenetické alopecie (AGA) pomocí minoxidilu. Minoxidil se tradičně aplikuje na pokožku hlavy, ale jen málo z něj se vstřebá. Vědci z Číny a Austrálie zkombinovali steviosid s microneedle náplastmi, což umožnilo větší pronikání minoxidilu ke vlasovým folikulům. Experiment na geneticky upravených myších ukázal výrazně lepší výsledky růstu vlasů. Úspěch na myších je slibný, ale pro potvrzení účinků na lidech je zapotřebí dalšího výzkumu.

Vědci objevili unikátní 'podpis' syndromu chronické únavy (CFS/ME) v krvi pacientů s těžkými příznaky. Tým z Univerzity v East Anglii a Oxford Biodynamics tvrdí, že vyvinul krevní test s 96% přesností. Tento objev by mohl revolučně změnit diagnostiku a léčbu CFS/ME, avšak nezávislí odborníci test zpochybňují a poukazují na potřebné další studie. Test byl prověřen na těžce postižených pacientech, ale chybí data pro mírné a střední případy CFS/ME, čímž se otevírá prostor pro další výzkum. Naděje na efektivní diagnostiku se tak musí doplnit podrobným vědeckým zkoumáním.

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.