věda

Nejdéle trvající laboratorní experiment na světě začal v roce 1927. Thomas Parnell naplnil nálevku nejhustší známou kapalinou, smůlou. První kapka dopadla až po osmi letech a od té doby jich bylo pouze devět. I když je nyní experiment sledován online, nikdo ještě neusvědčil okamžik, kdy kapka skutečně padá. Po smrti Johna Mainstona v roce 2013 převzal péči o experiment fyzik Andrew White.

Výzkum Alzheimerovy choroby prochází výraznými změnami. Nové teorie naznačují, že Alzheimerova choroba může být spíše autoimunitním onemocněním než čistě mozkovým. Beta-amyloid, dříve pokládaný za hlavního viníka, může být součástí imunitní reakce mozku, která však chybně útočí na zdravé mozkové buňky. To vede k chronickému poškozování buněk a demenci. Léčba by tak mohla spočívat v regulaci imunitních drah v mozku. Tento přístup nabízí nový pohled na možnosti terapie a výzkum této závažné nemoci.

Blesk lidi fascinoval po tisíciletí, figuruje v mytologii a kultuře mnoha národů. K jeho vzniku dochází při nahromadění elektrického náboje v oblacích. Na Zemi existují hlavní typy blesků: v rámci jednoho oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Kromě toho se mohou objevit vzácnější jevy, jako jsou například pyrogenní blesky či různé světelné jevy v horní atmosféře. Tyto fenomény věda stále studuje. S vyšší teplotou vzduchu může v budoucnu docházet k častějším a intenzivnějším bouřkám.

Mars byl v minulosti planetou pokrytou jezery, řekami a oceány. Italští a švýcarští vědci analyzovali satelitní data z oblasti Coprates Chasma, kde objevili delty podobné těm na Zemi. Tyto struktury naznačují přítomnost oceánu, jehož hladina se nacházela ve výšce 3 650 až 3 750 metrů pod referenční úrovní povrchu Marsu. Oceán na severní polokouli Marsu mohl mít velikost podobnou Arktickému oceánu. Výzkum naznačuje, že voda na Marsu mohla existovat až před 3 miliardami let a může mít důležitý význam pro hledání stop po dávném mimozemském životě.

Kosti považované za mamutí ve skutečnosti patří velrybě, ukázaly nedávné analýzy v Aljašce. NASA nouzově vrátila čtyři astronauty domů kvůli neupřesněným zdravotním potížím na Mezinárodní vesmírné stanici. Výzkum odhalil, že pigment ve zrzavých vlasech může chránit buňky před oxidativním poškozením. Studie ukázala, že redukce ultra-zpracovaných potravin pomáhá starším lidem zhubnout a zlepšit metabolismus. Nejmladší pacient s diagnostikovanou demencí ve Velké Británii zemřel ve věku 24 let a jeho mozek byl darován pro výzkum.

Velká studie zahrnující více než 18 000 osob odhalila, že tzv. superaged mají alespoň dvě klíčové genetické výhody. Tito lidé starší 80 let mají nižší pravděpodobnost výskytu alzheimerovské varianty genu a častěji nesou variantu genu snižující riziko Alzheimerovy choroby. Studie naznačuje, že výjimečná paměť ve stáří může být naprogramována v genech. Zkoumání rozdílů v genetice a struktuře mozku mezi superaged a běžnou populací může vést k lepšímu pochopení mechanismů odolnosti vůči demenci. Výsledky mohou přispět k hledání strategií pro odklad a zmírnění Alzheimerovy choroby.

Vědci objevili nový přírodní cukr nazývaný tagatóza, který je téměř stejně sladký jako běžný cukr, ale má jen třetinu jeho kalorií a neovlivňuje hladinu inzulinu. Tento cukr se může stát atraktivní alternativou pro lidi s diabetem. Tagatóza se běžně nachází v malých množstvích v některých mléčných produktech a ovoci. Nová metoda výroby pomocí bakterií a enzymu z hlenu slibuje získat vyšší výnosy tagatózy, což by mohlo otevřít cestu k její širší komercializaci. V současnosti je produkce tagatózy omezena náklady a neefektivitou, avšak nový přístup by mohl tento problém překonat.

Šimpanzí samice Ai, známá svými mimořádnými schopnostmi rozpoznat přes 100 čínských znaků a anglickou abecedu, zemřela ve věku 49 let. Ai se podílela na studiích, které prohloubily naše chápání primátí inteligence. Účastnila se pokusů s rozpoznáním čínských znaků a arabských čísel. Její schopnosti ji proslavily jako 'génius' a byly předmětem řady vědeckých studií. Ai přispěla ke vzniku experimentálních rámců pro pochopení šimpanzí mysli a evoluce lidského myšlení. Její zkoumání odhalila nové aspekty primátího chování.

Vědci objevili nový potenciální způsob léčby dědičné plešatosti pomocí gelu z přírodního cukru deoxyribózy. Výzkum ukázal, že aplikace gelu na myši s plešatostí způsobenou testosteronem vedla k výraznému znovurůstu srsti. Výsledky byly srovnatelné s účinky minoxidilu, což je běžně používaná léčba proti vypadávání vlasů. Gel rovněž podpořil zlepšení prokrvení vlasových folikulů. Ačkoliv se testy prováděly pouze na samčích myších, další výzkumy by mohly potvrdit účinnost i u samic. Tato studie naznačuje, že gel by mohl být využíván i pro lidské pacienty, včetně léčení alopecie nebo regenerace vlasů po chemoterapii.

Studie z Aarhuské univerzity odhalila, že zvýšené množství aminokyseliny arginin v ústech může chránit zuby před kazem. Arginin ovlivňuje úroveň kyselosti bakteriálních biofilmů v ústech, což snižuje riziko poškození zubní skloviny. Výzkum, při kterém účastníci nosili speciální zubní náhrady, ukázal, že ošetření argininem zvedá pH biofilmů a může měnit složení bakterií. Přestože účinky byly u různých lidí odlišné, arginin ukázal potenciál jako součást zubních past a ústních vod. Je znám pro svou bezpečnost a již je používán v léčbě jiných zdravotních problémů.