věda

Vědcům se podařilo vyřešit tajemství, proč je sluneční koróna výrazně teplejší než její povrch. Nová studie ukázala přítomnost malých torzních Alfvénových vln v koróně, které přenášejí plazmu a energii. Tyto vlny byly dosud zaznamenány pouze při slunečních erupcích a jejich menší varianty byly hypotetizovány, ale ne přímo pozorovány. Tento objev by mohl pomoci vylepšit předpovědi vesmírného počasí a pochopit lépe, jak sluneční vítr uniká z gravitačního pole Slunce. Výzkum využil pokročilou obrazovou technologii z daného solárního teleskopu na Havaji.

Nedávná analýza zkoumala vliv půstu na kognitivní výkon a zjištění ukázala, že neexistuje významný rozdíl mezi výkony lidí, kteří jedli, a těch, kteří byli nalačno. Dospělí jedinci si mohou bez obav zařazovat půst do své rutiny, ale u dětí a dospívajících je doporučováno pravidelné stravování pro optimální výkony. Půst může být přínosný z hlediska zdraví, přičemž podporuje metabolickou pružnost a snižuje riziko chronických onemocnění. Záleží však na individuálních potřebách, a proto není vhodný pro každého, zejména pro ty s specifickými zdravotními potřebami.

Kometa 3I/ATLAS, zaznamenaná 1. července 2025, upoutala pozornost díky svému interstelárnímu původu a stáří přes 7 miliard let. Navzdory spekulacím o mimozemské aktivitě nejsou takové teorie podpořeny důkazy. Kometa je bohatá na oxid uhličitý a nikl, což poskytuje cenné údaje o jejím původu. Mluvení o mimozemšťanech může odvádět pozornost od vědeckého bádání a šířit dezinformace. Astronomové se zaměřují na chemické složení a trajektorii, čímž přispívají k hlubšímu porozumění vesmíru.

Výzkumníci z Cedars-Sinai Medical Center zjistili, že speciálně upravené 'mladé' imunitní buňky mohou zlepšit příznaky stárnutí a poškození mozkových buněk, jako je Alzheimerova choroba, alespoň v případě myší. Tyto buňky, známé jako mononukleární fagocyty, dokážou redukovat zánět a agregaci proteinů, což jsou klíčové aspekty mnoha věkem podmíněných nemocí. Myši, které obdržely tyto buňky, vykázaly zlepšení v testech paměti a získaly zdravější mozkové mikroglie. Zajímavostí je, že se nezdá, že by injikované buňky dosáhly mozku, což naznačuje, že přínosy mohou plynout z něčeho, co tyto buňky vytvářejí, například anti-aging proteiny. I když se účinky nemusí stejným způsobem přenést na lidský mozek, výsledky nabízejí naději na nové léčebné postupy.

Elitní sportovci mohou své tělo zatížit na maximum, ale výzkumy naznačují, že nelze překonat hranice lidské vytrvalosti. Studie zjistila, že tělo nemůže spalovat více než 2,5násobek klidové metabolické rychlosti po delší dobu. Toto omezení platí i přes intenzivní trénink a kondici. Analýza u 14 špičkových sportovců zjistila, že denní energetický výdej jen výjimečně přesahuje 4000 kalorií, což je průměrně 2,4násobek jejich klidové metabolické rychlosti. Někteří sportovci však při extrémních výkonech tento limit krátkodobě překonali. Přesto rostoucí důkazy ukazují na pevné limity lidské vytrvalosti.

Studie zveřejněná v roce 2023 naznačuje, že užívání konopí může mít trvalé následky na těle, a to na úrovni epigenomu. Američtí výzkumníci zjistili, že konopí může způsobovat změny v epigenetických markerech, které ovlivňují expresi genů. Tato zjištění potvrdil i systematický přehled literatury publikovaný v roce 2024. Výzkum zahrnoval analýzu dat od přibližně 1 000 dospělých, sledovaných přes dvacet let, a odhalil propojení mezi užíváním konopí a různými markery DNA metylace. Studie rovněž poukázala na potenciální sdílenou epigenetickou regulaci mezi konopím a tabákem.

Nově objevený protein z tardigradů, známých svou extrémní odolností, přináší naději na průlomové terapie v medicíně. Tardigradi jsou schopni přežít v nehostinných podmínkách, včetně kosmického prostoru. Protein Dsup, který chrání jejich DNA před poškozením, byl úspěšně testován na lidských buňkách a zvyšuje jejich odolnost vůči radiaci. Vědci zkoumají možnosti využití Dsup pro ochranu lidských buněk při onemocněních jako rakovina nebo kardiovaskulární choroby. Potenciál Dsup se neomezuje pouze na medicínu, ale může ovlivnit i zemědělství či vesmírný výzkum. Studie ukazují slibné výsledky, ale výzkum je teprve na začátku.

Vědci v roce 2023 představili technologii, která umožňuje uzávěru s rychlostí biliontiny sekundy, což je 250 milionkrát rychlejší než běžné digitální kamery. Tato technologie umožňuje zachytit dynamický nepořádek, tedy pohyb a interakci atomů v materiálech. Nový nástroj nazvaný vsPDF využívá neutrony k měření atomových pozic, což umožňuje hlubší pochopení a sledování chování materiálů, jako je germanium tellurid. Tento výzkum zlepšuje porozumění termolelektrickým vlastnostem a může vést k novým technologiím pro napájení zařízení, jako jsou Mars rovery.

V černobylské vyloučené zóně byly spatřeny jasně modré psy, pravděpodobně kvůli chemikáliím. Japonský výzkum naznačuje, že šedé vlasy mohou být obranným mechanismem těla proti rakovině díky odstranění poškozených buněk. Vědci vytvořili paměť počítače z hlívy shiitake, jejíž výkon je srovnatelný s tradičními křemíkovými čipy. Kreativní aktivity jako tanec či hudba pomáhají snižovat biologický věk mozku. Dlouhé procházky mohou mít významné přínosy pro zdraví srdce.

Krevní vzorek těhotné ženy z roku 1972, kterému chyběla molekula běžná u všech tehdy známých červených krvinek, vedl po 50 letech k objevu nové krevní skupiny. Výzkumníci z Velké Británie a Izraele pojmenovali tuto skupinu systémem MAL podle proteinu myelinu a lymfocytů. AnWj antigen, který chyběl v krvi pacientky, zaznamenali u méně než 0,1 % populace a jeho absence může způsobit komplikace při krevních transfuzích. Identifikaci nového systému ztěžovala vzácnost genetických případů, což vyžadovalo dlouhodobé a komplexní výzkumy. Díky této práci mohou nyní lékaři lépe péčovat o pacienty s raritními krevními skupinami a včas odhalit možné zdravotní problémy.