věda

Vědci poprvé jednoznačně pozorovali novou fázi superiontového ledu, která vzniká při extrémním tlaku a teplotách přesahujících 2 000 °C. Vzorky vody stlačili mezi diamanty až na zhruba 230 gigapascalů a zahřívali lasery, poté sledovali jejich strukturu pomocí synchrotronového rentgenového záření. Nově potvrzený led má hexagonální těsně uspořádanou strukturu kyslíkových atomů, zatímco vodíková jádra se v ní mohou pohybovat podobně jako v kapalině. Za tlaků nad přibližně 200 gigapascalů může být tato fáze stabilnější než dříve známá kubická forma. Objev může zpřesnit modely nitra Uranu a Neptunu i vysvětlení jejich neobvyklých magnetických polí.

Týdenní přehled vědeckých novinek přináší studii, podle níž přidání špenátu do bílého chleba zvyšuje obsah živin a může ovlivnit inzulinovou reakci po jídle. Pozornost vzbudila také údajná vycpaná liščí hlava, která se ukázala být vzácným pozůstatkem vyhynulého vakovlka. Vědci znovu hodnotí možnosti metforminu, běžného léku na cukrovku 2. typu, v souvislosti se zpomalováním biologického stárnutí. Astronomové navíc objevili v atmosféře u jižního pólu Saturnu desetistranný útvar, obdobu známého severního šestiúhelníku. Silná sluneční bouře v listopadu 2025 způsobila dosud nevídané výpadky a nepřesnosti GPS napříč USA. Indický tým také vyvinul systém využívající chytré pero a umělou inteligenci, který má z kresebných úloh rozpoznat Parkinsonovu nemoc s velmi vysokou přesností.

Britský sběratel James Cranfield rozpoznal v údajné liščí hlavě z 19. století preparát vakovlka tasmánského, druhu vyhynulého od roku 1936. V aukci za něj po souboji zájemců zaplatil 62 600 liber, přestože původně šlo o předmět koupený za zhruba 50 liber. Rentgenové a CT snímky potvrdily zachovalou lebku i typický počet osmi horních řezáků, takže exemplář byl zařazen do mezinárodní databáze vzorků vakovlka. Jde teprve o druhou známou preparovanou hlavu tohoto zvířete. Vědci chtějí šetrně odebrat vzorek ze zubů pro genetickou analýzu a zkoumat také původ preparátu, jeho stáří i cestu z Austrálie do Británie.

Vědci z Monterey Bay Aquarium Research Institute poprvé potvrzeně zaznamenali oliheň rodu Magnapinna v severovýchodním Pacifiku. Dálkově ovládané vozidlo ji natočilo 7. srpna u podmořské hory Davidson Seamount poblíž centrální Kalifornie v hloubce 3 277 metrů. Přibližně 1,25 metru dlouhý živočich se vyznačuje obřími ploutvemi a mimořádně dlouhými tenkými rameny a chapadly, která ohýbá do charakteristické „loketní“ polohy. Biologové dosud nevědí, čím se tyto hlubinné olihně živí, jak loví ani jak početné jsou jejich populace. Pozorování naznačuje, že podmořská hora může být významným místem pro získávání potravy i pro další vzácné hlubokomořské druhy.

Švýcarský projekt občanské vědy zkoumal biologickou aktivitu půdy pomocí více než 2 000 párů bavlněného spodního prádla a 12 000 čajových sáčků. Rychlost rozkladu po dvou měsících ukázala, jak aktivně v půdě působí bakterie, houby, žížaly a další organismy. Nejrychlejší rozklad byl v soukromých zahradách, kde se rozložilo průměrně 58 procent bavlny, zatímco na trávnících jen kolem 40 procent. Způsob využívání půdy se ukázal jako významnější faktor než její jiné vlastnosti. Vědci však upozorňují, že vysoká míra rozkladu nemusí vždy znamenat zdravější půdu, protože může signalizovat i nadbytek živin z hnojiv.

V Jihočínském moři vědci zaznamenali pancéřovaného ropušnicovitého kaníka Scalicus engyceros, jenž se po mořském dně pohybuje pomocí ztluštělých paprsků ploutví. Ryba dokáže kráčet bokem jako krab, při ohrožení poskočit a také couvat způsobem dosud nepozorovaným u jiných ryb. Má kostěné destičky a větvené vousky na rypci, jimiž zřejmě vyhledává potravu a zkoumá překážky. Pozorování z hloubek 350 až 500 metrů ukazují, že přímý výzkum živých živočichů pomocí ponorek může odhalit dosud neznámé adaptace hlubinných druhů.

Týdenní přehled upozorňuje na výpravu do Mexického zálivu, která místo očekávaného vraku odhalila v hloubce přes 1,5 kilometru pole rezavých bílých krychlí a odpadu. Výzkum na myších a mozkových organoidech naznačil možnost obnovy neuronů a zlepšení kognitivních funkcí při Alzheimerově chorobě, zatím však nejde o léčbu ověřenou u lidí. Další studie srovnávala odolnost různých zemí vůči globálním katastrofám a jiná spojila čas snídaně a posledního jídla dne s délkou života, bez prokázání příčiny. V přehledu se objevují také experimentální jedlé sušenky z recyklovaného plastového materiálu a srovnání keto, středomořské a nízkotučné diety z hlediska metabolického zdraví.

Vědci nalezli v mikroskopické částici spadu z Hirošimy kovovou slitinu s dosud nepozorovanou kombinací chemického složení a krystalové struktury. Zrno o velikosti asi deset mikrometrů tvoří hlavně železo, chrom a křemík, obsahuje však i další prvky. Na rozdíl od běžné oceli má složitou uspořádanou kubickou strukturu typu AlAu₄. Podle badatelů slitina vznikla kondenzací kovových par v žáru jaderného výbuchu a následným mimořádně rychlým ochlazením. Objev naznačuje, že historický jaderný spad může ukrývat další vzácné nestabilní materiály, zároveň ale připomíná lidské utrpení spojené s bombardováním Hirošimy.

Vědci popsali nový druh žáby Pristimantis milpe, nazvaný milpská dešťová žába, který byl po desítky let nesprávně řazen k jinému druhu. Omyl odhalilo nové zkoumání historického typového exempláře z roku 1902 uloženého v londýnském Přírodovědném muzeu. Terénní výpravy, srovnání vzorků a testy DNA potvrdily, že běžně pozorovaná populace představuje samostatný druh. Žába žije v deštných lesích Ekvádoru a jižní Kolumbie, ale objevuje se i na banánových plantážích a v městských parcích. Případ podle autorů ukazuje, že i nápadné a hojné druhy mohou zůstávat taxonomicky nerozpoznané.

Tým z Southern Illinois University vyvinul systém µBites, který dokáže přeměnit PET plasty a zemědělský odpad na suroviny pro výrobu potravin. Materiál se při vysoké teplotě a tlaku rozloží na uhlíkatou směs, již následně zpracují upravené kvasinky na proteiny, tuky, vitaminy, barviva a aromata. Těsto se vytiskne ve 3D tiskárně a upeče v mikrovlnné troubě. Sušenky dosud neprošly ochutnávkou lidmi; vědci nejprve ověřují zdravotní nezávadnost a připravují testy trávení. Technologie by mohla sloužit v odlehlých oblastech, při katastrofách, v ponorkách nebo při budoucích vesmírných misích.