věda

Japonská studie ukázala, že mluvení nahlas soustavně rozšiřuje zornice, zatímco tichá vnitřní řeč vyvolává proměnlivější reakce. Výzkumníci sledovali 80 vysokoškoláků při různě náročných počítacích úkolech. Při jednoduchém počítání v duchu se zornice dokonce zužovaly, u složitějšího úkolu se rozšířily, avšak méně než při hlasitém projevu. Výsledky naznačují, že vokalizace zvyšuje míru mozkového nabuzení kvůli artikulaci, dýchání, pohybové kontrole i zpětné sluchové vazbě.

Nová studie ukazuje, že olihně a další hlavonožci dokážou ve velkém upravovat RNA, aniž by měnili samotnou DNA. Vědci analyzovali téměř 8 000 míst úprav ve více než 2 000 proteinech olihně dlouhoploutvé. Změny ovlivňují aktivitu, stabilitu, umístění i vzájemné působení proteinů a mohou zasahovat také do fungování mitochondrií či tvorby energie. Nejintenzivnější a nejsložitější úpravy byly nalezeny v optickém laloku, tedy důležité části nervové soustavy. Tento mechanismus dává hlavonožcům mimořádnou biologickou pružnost, skutečný rozsah využívaných variant proteinů však zatím není znám.

Vědci z Čínské akademie věd vytvořili v laboratoři drobnou svítící kouli z ionizovaného argonu, která se chovala jako elektromagnetický soliton. Vznikla po zásahu wolframové nanohrotné jehly ultrakrátkým laserovým pulzem a udržela svou strukturu výrazně déle než samotný impulz. Měření i simulace ukázaly, že uvnitř plazmatu mohla zůstat zachycena elektromagnetická energie. Modely naznačují, že podobné útvary poháněné mikrovlnami by mohly dosahovat metrů a přetrvat sekundy, tedy připomínat popisy kulového blesku. Výsledek není jeho definitivním vysvětlením, ale nabízí kontrolovatelný způsob dalšího výzkumu i možné využití při ukládání energie.

V palivu unikajícím z japonských vraků z druhé světové války v laguně Chuuk v Mikronésii objevili vědci mimořádně pestré bakteriální společenství. Analýza DNA odhalila mikroorganismy z více než 1 500 druhových skupin, včetně rodů, jejichž příslušníci umějí rozkládat ropné uhlovodíky. Vraky lodí zůstávají zdrojem dlouhodobého znečištění, protože korodující nádrže postupně uvolňují staré palivo do moře. Výzkum zatím nepotvrdil, že nalezené bakterie ropu skutečně aktivně rozkládají, naznačuje však možnost budoucí bioremediace. Studie poskytuje základ pro hledání biologických způsobů, jak omezit škody způsobené historickými úniky paliva v Pacifiku.

Studie naznačuje, že rypoš Ansellův vnímá téměř nulové magnetické pole jako nepříjemný podnět a aktivně se mu vyhýbá. Při jeho vystavení vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu mozkových oblastí souvisejících se stresem, úzkostí a strachem, včetně amygdaly. Zvířata také trávila méně času v části pokusné dráhy, kde bylo magnetické pole výrazně oslabené. Tým vytvořil nový trojrozměrný atlas mozku rypošů a sledoval propojení mezi očima a mozkem, avšak přesný mechanismus magnetického vnímání zůstává nejasný. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint a neprošly recenzním řízením.

Historik fyziky Flavio Del Santo objevil v rakouském archivu dosud nepublikovaný třístránkový rukopis Erwina Schrödingera z poloviny 40. let. Text reaguje na tehdejší spor o to, zda je kvantová náhoda skutečná, nebo ji mohou vysvětlit dosud neznámé skryté proměnné. Schrödinger v něm ukázal chybu v argumentu, který měl skryté proměnné vylučovat, a navrhl matematický model reprodukující kvantové pravděpodobnosti i při následných měřeních. Nešlo však nutně o obhajobu determinismu: Schrödinger dlouhodobě zastával názor, že ani deterministické, ani indeterministické pojetí nelze definitivně dokázat či vyvrátit. Nález tak upřesňuje jeho filozofické postoje a připomíná trvající debatu o povaze reality v kvantové fyzice.

Studie zahrnující 8 783 Kanaďanů ve věku 35 až 69 let spojila vyšší příjem ultrazpracovaných potravin s častějšími známkami cévního poškození mozku na magnetické rezonanci. Šlo například o změny bílé hmoty a drobná ložiska po poruše prokrvení, která mohou vznikat bez zjevných příznaků. V nejvyšší skupině příjmu mělo tyto nálezy zhruba jedno z devíti osob, oproti přibližně jedné z dvanácti v nejnižší skupině. Souvislost přetrvala i po zohlednění věku, kouření, pohybu, příjmů, vysokého tlaku či cukrovky, avšak při jiných způsobech výpočtu příjmu potravin zeslábla. Výzkum neprokazuje příčinný vztah ani nezjistil jednoznačný dopad na výsledky testů paměti a myšlení; k ověření budou potřeba dlouhodobé studie a intervenční pokusy.

Studie vědců z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley ukazuje, že mikroplasty ve vodě nejsou chemicky nečinné. Na jejich povrchu mohou vznikat vysoce reaktivní hydroxylové radikály, které jsou spojovány s poškozováním buněk a DNA. V laboratorních pokusech tento proces vedl ke shlukování bílkovin a k deformaci červených krvinek myšího původu. Největší reaktivitu vykazovaly silně vodoodpudivé částice, protože mění uspořádání molekul vody ve svém okolí. Autoři zdůrazňují, že jde o základ pro další výzkum zdravotních dopadů mikroplastů a možnou úpravu materiálů tak, aby byly méně rizikové.

Výzkumníci našli na povrchu ditelluridu uranu přesvědčivé stopy takzvaných vln hustoty párů, tedy uspořádaných vzorců Cooperových párů elektronů. Tyto vzorce přetrvávaly i nad teplotou, při níž materiál ztrácí běžnou supravodivost, což dosud nebylo spolehlivě pozorováno. Materiál se stává supravodičem pod zhruba 2,1 kelvinu a patří mezi kandidáty na vzácné supravodiče se spinově trojitým párováním. Tým využil skenovací tunelový mikroskop s vektorovým magnetickým polem a měřil odezvu vzorků při změnách teploty i směru pole. Objev neznamená supravodivost při vyšších teplotách, může však objasnit vznik elektronových párů a přispět k vývoji praktičtějších vysokoteplotních supravodičů.

Vědci popsali nový rod hlubinných mnohoštětinatců Terebellosuctoria, nalezený u Vánočního ostrova a Kokosových ostrovů v Indickém oceánu. Dva nové druhy žily na podmořských horách v hloubce 467 až 674 metrů a vyznačují se neobvyklými přísavkovitými útvary na spodní straně těla. Analýza DNA a tělesné stavby zároveň umožnila do nového rodu přeřadit dříve popsaný japonský druh. Funkce těchto struktur není jistá, mohly by však červům pomáhat ukotvit se uvnitř ochranných trubic v prostředí s nedostatkem volného sedimentu. Výpravy v letech 2021 a 2022 přinesly i další dosud nepopsané druhy hlubinných kroužkovců.