léky

Rozsáhlá observační studie zjistila souvislost mezi pravidelným užíváním tadalafilu a mírně vyšším rizikem glaukomu u mužů nad 40 let léčených kvůli močovým potížím. Během pěti let byl glaukom diagnostikován u 3,93 % uživatelů oproti 3,16 % srovnávaných mužů bez léků ze stejné skupiny, což odpovídá relativnímu nárůstu o 22 %, ale rozdílu menšímu než jeden procentní bod. Výzkum neprokazuje, že lék glaukom způsobuje, mimo jiné kvůli omezením zdravotnických záznamů a možnému častějšímu vyšetřování uživatelů. Autoři nedoporučují léčbu bez porady s lékařem ukončovat; lidé s glaukomem, zvýšeným nitroočním tlakem, silnou krátkozrakostí či rodinnou zátěží mohou zvážit pravidelné oční kontroly.

Nová genetická studie naznačuje, že aktivace dráhy receptoru GLP-1, na kterou cílí léky jako Ozempic a Wegovy, může u mužů souviset s mírně vyšším rizikem androgenetické alopecie. V databázi více než 205 tisíc lidí vědci zjistili přibližně o 7 procent vyšší výskyt genetických variant podporujících aktivitu receptoru GLP-1 u mužů s dědičným typem plešatění. Výzkum nesledoval přímo uživatele těchto léků, takže neprokazuje jejich přímý účinek ani příčinnou souvislost. Autoři označují klinický význam zjištění za nejistý a upozorňují, že případné riziko je malé. Budoucí výzkum by mohl pomoci určit, zda má smysl před léčbou hodnotit náchylnost k vypadávání vlasů nebo kombinovat terapii s preventivní péčí o vlasy.

Observační studie mezi více než 157 tisíci lidmi s obezitou ve věku nad 60 let bez diabetu zjistila souvislost mezi užíváním léků GLP-1 a nižším výskytem věkem podmíněné makulární degenerace. U uživatelů liraglutidu, semaglutidu či tirzepatidu bylo riziko tohoto onemocnění podle analýzy asi o 18 procent nižší než u lidí užívajících jiné přípravky na hubnutí. Výsledek neprokázal souvislost u vlhké formy degenerace a pokles rizika u častější suché formy nebyl statisticky průkazný. Autoři nevědí, zda případný přínos souvisí s přímým protizánětlivým působením léků na sítnici, nebo spíše s větším úbytkem hmotnosti. Kvůli krátkému sledování a observační povaze dat jsou zapotřebí další dlouhodobé studie.

Vědci z Northeastern University a Harvard Medical School vyvinuli nový rámec pro identifikaci léků, které mohou zpomalit biologické stárnutí. Pomocí mapování genů a proteinů spojených s procesy stárnutí objevili některé zajímavé kandidáty, jako je oxymetazolin, běžně prodávaný jako nosní sprej. Studie ukazuje, že léky dostupné v lékárnách mohou být přehodnoceny pro účely dlouhověkosti. Rámec umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti biochemických interakcí souvisejících s geny stárnutí. I když zatím nelze hovořit o léčbě stárnutí, výzkum nabízí akční plán pro další experimenty.

Léky GLP-1, určené k léčbě obezity a diabetu 2. typu, jsou spojovány s vyšším rizikem vypadávání vlasů. Studie z University of Pennsylvania zjistila, že existuje až 68% vyšší riziko této komplikace ve srovnání s některými jinými léky na diabetes. Ztráta vlasů je nejčastěji ne-jizvová, což znamená, že by mohlo dojít k opětovnému růstu. Pravděpodobně s ní souvisí rychlá ztráta hmotnosti a změny v hladinách živin, jako je železo a zinek. Přestože riziko je relativně nízké, tento vedlejší účinek by měl být zvážen při rozhodování o léčbě. Další výzkum je nutný k pochopení možných mechanických vazeb mezi ztrátou hmotnosti a vypadáváním vlasů.

Pitva mozku pacienta, který dostával léčbu aducanumabem, odhalila, proč lék nemusí být účinný. Lék neprostoupil všechny části mozku, což vedlo k nerovnoměrnému odstranění amyloidových plaků a tanglí tau. I když v některých oblastech mozku došlo ke snížení plaků, hlubší vrstvy zůstaly ovlivněny. Výsledky naznačují, že odstraněním amyloidu lze omezit hromadění tau a poškozování neuronů. Přesto někteří vědci zpochybňují souvislost mezi odstraněním amyloidu a zlepšením kognice. Výzkum naznačuje, že problémy mohou být složitější a léčba bude možná potřebovat nový přístup.

Výzkum ukázal, že mnohé ženy při menstruačních bolestech volí paracetamol, i když je méně účinný než ibuprofen. Ibuprofen je součástí skupiny NSAID, které snižují produkci prostaglandinů, což pomáhá léčit příčinu bolesti. Paracetamol naopak působí hlavně v mozku a míše, a proto je méně efektivní. Přesto je populárnější kvůli své pověsti šetrnosti a dostupnosti. NSAID jsou celkově účinnější, ale mohou být nevhodné pro některé skupiny pacientů kvůli vedlejším účinkům.

Některé léky původně určené pro jedno použití se ukázaly jako účinné i pro jiné zdravotní problémy. Sildenafil byl vyvíjen k léčbě anginy, ale proslavil se jako Viagra pro erektilní dysfunkci. Finasterid, původně určený pro benigní hyperplazii prostaty, se stal populárním prostředkem proti vypadávání vlasů díky svému vlivu na hormonální cestu. Minoxidil, původně lék na vysoký krevní tlak, byl přeorientován na léčbu ztráty vlasů. Tyto příběhy ukazují, jak nečekané objevování lékařských účinků může zásadně změnit moderní medicínu.

Nová studie naznačuje, že quetiapin, lék často používaný na zlepšení spánku, může mít znepokojující vedlejší účinky. Tento antipsychotický lék, běžně předepisovaný mimo označení na nespavost, byl zkoumán u lidí s obstrukční spánkovou apnoí. Ačkoli účastníci spali déle a méně se budili, došlo ke zhoršení reakčních časů a řidičských schopností. Někteří účastníci si tyto zhoršené výkony ani neuvědomovali, což představuje bezpečnostní riziko, zejména při řízení. Výzkumníci volají po přísnější regulaci předepisování tohoto léku a doporučují personalizovanější přístup k léčbě spánkové apnoe.

Vědci objevili dva již existující léky, které mohou zvrátit změny v mozku způsobené Alzheimerovou chorobou u myší. Tyto léky, letrozol a irinotekan, jsou běžně používány k léčbě rakoviny prsu a tlustého střeva, ale ukázaly se účinné při snižování hladiny tau proteinu v mozku. Studie na myších modelech Alzheimerovy choroby ukázaly, že kombinace těchto léků zlepšila schopnosti učení a paměti. Přestože jsou výsledky slibné, dosud byly testovány pouze na myších, a léky mají také vedlejší účinky, které je třeba zvážit. Budoucí klinické studie by mohly nabídnout personalizovanější a účinnější léčbu pro lidské pacienty trpící Alzheimerovou chorobou.