technologie

Navzdory množství objevených exoplanet zatím stále nemáme důkazy o existenci mimozemských civilizací. Jedním z možných vysvětlení, proč jsme zatím neodhalili mimozemské signály, by mohla být pokročilá AI, která zkracuje okno možnosti detekce civilizace. Jak navrhuje nedávná studie, s rostoucí rychlostí technologického pokroku by pokročilá ne-biologická inteligence mohla být pro nás neviditelná. Tímto způsobem by se vyřešila otázka Fermiho paradoxu, neboť mimozemské civilizace by již překročily naše současné možnosti detekce.

Digitální dvojníci představují inovativní přístup v technologii, kdy virtuální modely napodobují chování reálných systémů. V medicíně umožňují personalizaci a předvídání léčebných postupů, což by mohlo být revoluční i pro duševní zdraví. Pomocí umělé inteligence mohou digitální dvojníci analyzovat data o mozkových a behaviorálních aktivitách, a tím detekovat a předpovídat kognitivní potíže. Zatímco tradiční trénink mozku často spočíval v jednoduchých hrách, tyto modely nabízejí komplexní přístup přizpůsobený individuálním potřebám. Důležitou roli hraje ochrana dat a zajištění etického použití technologie.

SpaceX úspěšně provedl 11. testovací let rakety Starship, který zahrnuje přistání jejího boosteru Super Heavy a dosažení vesmíru samotným Starshipem. Tento úspěch přichází uprostřed stoupající konkurence s Čínou v rámci návratu lidí na Měsíc. Miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk zdůrazňuje vizi dosažení Marsu. NASA plánuje využít Starship pro svou Artemis misi, avšak se objevují obavy ohledně dodržení časového plánu. Vývoj plně opakovaně použitelného tepelného štítu a tankování na oběžné dráze představují klíčové výzvy pro budoucí vesmírné mise.

NASA v rámci mise Artemis II plánuje testovat tzv. organ-on-a-chip, což umožní zkoumat zdravotní rizika ve vesmíru. Experiment zahrnuje vzorky tkání astronautů umístěné na malých čipech vystavených vesmírným podmínkám. Tato technologie, známá jako projekt AVATAR, by mohla pomoci předpovídat zdravotní problémy, než lidé vůbec vycestují do hlubokého vesmíru. Cílem je vytvořit personalizované modely, které zjistí efekt vesmírného prostředí na lidské tělo a navrhnou protiopatření. Získané poznatky by mohly mít vliv i na lékařství na Zemi.

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Čínská společnost Highlander plánuje umístit datové servery do moře u Šanghaje, čímž by se mohly výrazně snížit energetické nároky na chlazení. Toto řešení nabízí ekologické výhody, přičemž podvodní servery využívají přirozené chlazení oceánskými proudy. U projektů tohoto typu se ale objevují obavy ohledně jejich ekologického dopadu a komerční životaschopnosti. Podvodní datová centra mohou významně spořit energii, přičemž z více než 95 % využívají obnovitelné zdroje energie. Přesto zůstávají nevyřešené technické výzvy a dopady na mořské ekosystémy, které musí být důkladně prozkoumány.

Svět ztratil významnou primatoložku Jane Goodall, jejíž práce s šimpanzi proměnila pohled na ně i nás. Vědci identifikovali nové biomarkery pro revmatoidní artritidu, umožňující dřívější léčbu. Průlomový objev v oblasti plodnosti umožňuje vytvářet vajíčka z lidských kožních buněk. NASA úspěšně testovala laserovou komunikaci s kosmickou sondou Psyche, vzdálenou 218 milionů mil. Chunk vyhrál soutěž Fat Bear Week v Aljašce, váží přes 544 kilogramů. Studie spojuje evoluci lidské inteligence s rozvojem autismu a schizofrenie.

Fyzikové z Kalifornského technologického institutu postavili pole obsahující 6 100 qubitů, což je největší počet svého druhu, výrazně převyšující předchozí systémy. Použili cesiové atomy jako qubity, stabilizované pomocí laserů. Tyto qubity setrvaly ve stavu superpozice téměř 13 sekund, což je desetkrát déle než dříve. Úspěch spočívá v pokroku inženýrských novinek, které umožnily stabilní a přesnou manipulaci. Tento postup otevírá cestu k velkým kvantovým počítačům. Výzkum byl zveřejněn v časopise Nature.

Kosmické lety mají negativní vliv na lidský zrak, přičemž mnoho astronautů zaznamenává problémy se zrakem. Američtí vědci nyní vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci k předpovědi těchto problémů před samotným letem. Tento nástroj se zaměřuje na syndrom neuro-okulárního poškození spojeného s kosmickými lety (SANS). Studie zahrnovala trénink AI na malém množství dat, avšak i tak se podařilo dosáhnout 82% přesnosti v předpovědích pomocí předletových skenů očí. I když je systém zatím v rané fázi, představuje důležitý krok k lepší ochraně zdraví astronautů a rozvoji lidských vesmírných výzkumů.

Astronauti často čelí zrakovým problémům kvůli syndromu SANS spojenému s pobytem v kosmu. Vědci v USA vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci pro předpověď těchto komplikací před odletem. Model s přesností 82 % identifikuje riziko pomocí očních skenů před vesmírnými misemi. Zjistili, že změny vyvolané simulací mikrogravitace připomínají skutečný let do vesmíru. Výzkum nabízí nový směr pro zajištění bezpečnosti astronautů a řešení dalších zdravotních rizik pobytu v kosmu.