technologie

Inženýři z Univerzity v Pensylvánii a Univerzity v Michiganu vyvinuli nejmenší programovatelný robot, který může autonomně fungovat v tekutinách. Tento mikrorobot, menší než zrnko soli, je vybaven procesorem, pamětí, senzory a pohonným systémem. Novinka je schopna měřit teplotu a komunikovat pomocí pohybů. Vývoj této technologie otevírá dveře nové éře mikroskopické robotiky. Vědci věří, že budoucí pokroky umožní ještě složitější programování a rozšíří využití těchto robotů.

Německá inženýrka Michaela Benthaus se stala první osobou na vozíku, která vstoupila do vesmíru. Letěla na palubě rakety Blue Origin, kterou vlastní Jeff Bezos. Po úrazu páteře při nehodě na horském kole se Benthaus začala pohybovat na vozíku. Její let byl součástí mise New Shepard, která trvala přibližně 10 minut. Tento úspěch podtrhl potřebu inkluze a přístupnosti ve všech oblastech společnosti. Benthausův výlet také inspiroval mnoho dalších lidí k tomu, aby snili a využívali možnosti vesmíru.

NASA 25. listopadu dokončila sestavení vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové. Tento infračervený teleskop by mohl být vypuštěn již na podzim 2026 a má za cíl zkoumat temnou energii a exoplanety. Teleskop bude poskytovat pohled 100krát větší než Hubbleův a má dva klíčové přístroje: širokoúhlý a koronografický. Očekává se, že během počáteční pětileté mise objeví desítky tisíc nových vesmírných objektů. Jeho mise zahrnuje také zkoumání otázek, zda jsme ve vesmíru sami.

Vědci vytvořili virtuální model myšího mozku, který je jedním z nejkomplexnějších dosud vytvořených. Tato simulace zahrnuje 9 milionů neuronů a 26 miliard synapsí, umožňující detailní studium nemocí jako Alzheimer. Vývoj byl veden týmem z Allenova institutu a Univerzity Elektrokomunikací v Japonsku, za využití superpočítače Fugaku. Simulace umožňuje sledovat neuronální aktivitu a může být užitečná pro testování hypotéz o šíření záchvatů či vlivu mozkových vln na pozornost. V budoucnu se vědci zaměří na vytvoření modelu lidského mozku.

V nedávné epizodě show 'The Kardashians' byl prezentován mozkový sken Kim Kardashian, který měl ukazovat 'díry' spojené s nízkou aktivitou mozku. Specialisté však poukazují na nedostatečnou vědeckou podporu pro diagnostické použití SPECT skenů, které jsou v těchto případech používány. Problémem je i komerční využití těchto nabídek, které nejsou podloženy dostatečným výzkumem. Skeny mohou zaznamenat změny v krevním toku, ale jejich interpretace jako diagnostického nástroje pro jednotlivé osoby není vědecky opodstatněná. Navíc takové skeny často stojí tisíce dolarů, což vede ke zneužívání zdravotních obav jednotlivců.

Mexiko začne stavět superpočítač jménem Coatlicue, pojmenovaný po aztécké bohyni, s výkonem 314 petaflops. Tento počítač bude sedmkrát výkonnější než současný nejsilnější počítač v Latinské Americe. Začátek výstavby je naplánován na leden a dokončení potrvá 24 měsíců s náklady šest miliard pesos. Superpočítač bude sloužit k řešení problémů, jako je předpověď klimatu a plánování zemědělské produkce, a podpoří také vědecký výzkum. Přestože nedosáhne na nejvýkonnější exascale počítače, bude významným technologickým krokem pro region.

Vědci objevili, že kapradina Blechnum orientale dokáže hromadit a uchovávat krystaly vzácných zemin v tkáních. Tento objev může přinést ekologičtější metodu těžby minerálů, které jsou důležité pro moderní technologie. Tzv. fytomining využívá rostliny k extrakci kovů z půdy, a tato kapradina prokázala, že umí vytvářet krystal monazitu. To otevírá nové možnosti pro získávání těchto prvků za mírných podmínek, což by mohlo změnit způsob jejich sběru pro potřeby zelené energie.

Vědcům z Univerzity ve Stuttgartu se poprvé podařila teleportace kvantového stavu mezi fotony z rozdílných světelných zdrojů. Tento milník přibližuje vznik kvantového internetu, kde kvantové tečky umožňují přenos kvantových informací na větší vzdálenosti bez ztráty dat. Zásadní pro tento proces je generování fotonů na stejných frekvencích, čehož dosahují speciální polovodiče. Experiment využíval standardní optická vlákna, což ukazuje možnost využití stávající infrastruktury. I když dosavadní úspěšnost teleportace je přes 70 %, vědci se snaží zvýšit dosah a přesnost tohoto procesu.

Výzkumníci z Univerzity v Nottinghamu vyvinuli gel schopný regenerovat poškozenou zubní sklovinu. Gel funguje tak, že napodobuje proces přirozeného růstu skloviny pomocí syntetického proteinového scaffoldu. Testy ukázaly, že nově vytvořená sklovina je stejně silná jako původní, odolná vůči běžným mechanickým zatížením. Tato technologie by mohla představovat revoluci v dentální péči, avšak je potřeba další testování na lidských zubech. Objev byl publikován v časopisu Nature Communications.

Profesor Alex Ellery z Carleton University navrhuje, že v naší sluneční soustavě mohou již být přítomny self-replikující se sondy mimozemského původu. Tyto sondy by měly být schopny samy se množit a provádět průzkum díky pokročilým technologiím jako je 3D tisk a robotika. Studie doporučuje, aby budoucí průzkumy SETI hledaly technosignatury, které by tyto sondy mohly zanechat. Ellery se domnívá, že hledání takových sond by mělo být prioritou a že Měsíc a pásmu asteroidů by mohly být ideální místa k jejich objevu. Hlavní motivací pro jejich vyslání by mohlo být přežití mimozemských civilizací a hledání zdrojů.