technologie

Chytré hodinky a fitness trackery mohou poskytovat nepřesné údaje o zdravotních metrikách. Například spalování kalorií může být nesprávně odhadnuto o více než 20 %, což ovlivňuje dietní rozhodnutí. Také měření kroků, srdečního tepu a spánkových fází mohou obsahovat chyby, což může ovlivnit tréninkové plány. Hodinky často nadhodnocují nebo podhodnocují VO₂max, což neodráží skutečnou fyzickou kondici. Přestože tyto údaje mohou být užitečné pro sledování dlouhodobých trendů, doporučuje se také vnímat vlastní pocit a výkonnost.

Vědci z Varšavské univerzity dokázali zachytit infračervené paprsky v mřížce z atomů tlusté jen 42 nanometrů, což je významný pokrok pro optickou elektroniku. Klíčem k úspěchu je použití ultratenké struktury z molybdenit diselenidu, který má vysoký index lomu. Tento objev otevírá nové možnosti pro vývoj plochých a kompaktních zařízení na kontrolu světla. Ačkoli je proces výroby náročný, vědci věří v rozvoj techniky a její aplikaci v budoucích optických počítačích. Je třeba dalšího výzkumu, ale možnosti tohoto materiálu jsou slibné pro rychlejší a menší elektroniku.

Elektronika se tradičně potýká s problémem vysokých teplot, nicméně výzkumný tým z University of Southern California vyvinul paměťové zařízení, které funguje i při 700 °C. Tato teplota převyšuje podmínky na povrchu Venuše, kde dosud žádná sonda dlouho nevydržela. Klíčovým prvkem je grafen, který zabraňuje degradaci komponentů za vysokých teplot. Tento objev by mohl významně posunout možnosti využití elektroniky v extrémních prostředích, například při vesmírných misích nebo v jaderné energetice.

Šifrování dat bylo dosud považováno za velmi bezpečné, ale nedávné pokroky v kvantových počítačích mohou změnit situaci. Firmy jako Google a IBM pracují na vývoji výkonnějších kvantových počítačů, které by mohly zlomit současné šifrovací metody. Kvantové algoritmy ukázaly, že je možné zlomit šifrování s menším počtem kvantových bitů, než se dříve předpokládalo. To urychlilo snahy o přechod na post-kvantové kryptografické systémy, které by měly být bezpečnější. Očekává se, že tento přechod bude dokončen okolo roku 2030 až 2035.

Nová analýza naznačuje, že megastruktury kolem hvězd, určené k využití energie nebo změně oběžných drah, by mohly být fyzicky proveditelné. Tyto konstrukce by mohly zůstat stabilní po velmi dlouhou dobu a mohly by produkovat technosignatury detekovatelné astronomy. Colin McInnes z univerzity v Glasgow podrobně popisuje matematiku těchto konceptů, jako jsou hvězdné motory a Dysonovy bubliny. I když jsou tyto projekty spekulativní, nabízejí náhledy na možné signály vyspělých civilizací. Výzkum byl publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti.

Vědci vyvinuli novou technologii solárních článků, která dosahuje úžasného 130% kvantového zisku. Tato metoda využívá proces singlet fission, který umožňuje rozdělení energie z jednoho fotonu na dvě excitonová stavy, čímž se zvyšuje účinnost. Kombinace tetracenu a molybdenu umožnila významný pokrok, přičemž molybden zachytává rozdělené excitony a zvyšuje efektivitu přeměny světla na elektrickou energii. Přestože se jedná o experimentální testy v laboratoři, výsledky naznačují potenciál pro solární panely s vyšší účinností. Dalším krokem je přenést tuto technologii z laboratorního řešení do pevné formy vhodné pro praktické využití v solárních panelech.

Tým vědců z MIT vyvinul prototyp senzoru PlasmoSniff, který by mohl detekovat zápal plic a jiné plicní nemoci z dechu pacienta. Senzor pracuje na principu analýzy nanopartriklí vdechovaných pacientem, které se po exhalaci vážou na biomarkery nemocí. Prototyp zatím fungoval pouze při testování na myších, ale vědci doufají v jeho použití v budoucích klinických praktikách. PlasmoSniff využívá Ramanovu spektroskopii a nanotechnologie, což mu umožňuje identifikovat specifické molekuly mezi četnými organickými sloučeninami ve vydechovaném vzduchu. Potenciální použití senzoru se rozšiřuje i na jiné oblasti mimo medicínu, včetně detekce průmyslových chemikálií.

Fyzici poprvé pozorovali 'díry' ve světle, které se pohybují rychleji než samotné světlo. Tyto jevy, známé jako optické víry, nezlomí teorii relativity, protože nenesou hmotu ani energii. Jsou výsledkem geometrie vlnového vzoru, nikoli fyzického pohybu. Objev je důležitý pro technologii, umožňuje mapovat pohyb na nanoskopické úrovni. Experiment použil hexagonální boron nitrid a elektronovou mikroskopii, což umožnilo sledovat víry v reálném čase a jejich rychlosti dosáhnout nadsvětelných hodnot.

Vědci vytvořili digitální dvojníky srdcí pacientů, které pomohly lépe léčit ventrikulární tachykardii, obtížně léčitelnou arytmii. Studie Johns Hopkins University ukázala, že tato technologie může zlepšit péči. V rámci klinické studie byl digitální dvojník použit u deseti pacientů, což vedlo k lepším výsledkům než běžné metody. Technologie využívá pokročilé MRI skeny pro predikci reakcí orgánů na různé léčby. Nyní se plánuje větší studie, která by potvrdila efektivitu této inovace.

Japonští vědci zjistili, že klonování myší má své hranice – po 58 generacích se začaly projevovat genetické mutace. Australští výzkumníci objevili, že spermie mají potíže najít cestu k vajíčku v mikrogravitaci, což může ovlivnit budoucí cesty do vesmíru. Studie také naznačuje, že vývoj člověka ovlivňuje více kultura a technologie než přírodní prostředí. CERN poprvé úspěšně přepravil antimetrii na nákladním vozidle, což představuje významný krok v oblasti fyziky. V rámci klinického testu nový lék na rakovinu prostaty ukázal schopnost zmenšovat nádory a snižovat hladiny PSA.